Cíl č. 3: Zdravá krajina

Projevy klimatické změny

Vzhledem k predikovaným změnám klimatu bude docházet k četnějšímu výskytu sucha (meteorologického, hydrologického, atd.). Opatření pro zadržení vody v krajině tak budou stěžejní pro zachování vodní bilance v povodích a zabránění vysychání malých vodních toků. V případě výskytu sucha na velkých vodních tocích může dojít k omezení dodávek vody pro průmysl a následnému omezení výroby. Městské obvody a lokality s vysokým podílem nepropustných ploch pak budou trpět snížením zasakováním a poklesem hladiny podzemních vod.

Předpokládá se také zvýšení rizika povodní. K omezení rizika vzniku povodní je vhodná revitalizace vodních toků a říčních niv, výstavba retenčních (vsakovacích) nádrží, rozlivů vody v říční nivě ve vhodných oblastech bez zástavby, nastavení optimálních podmínek hospodaření v krajině (zemědělství, lesnictví), zvýšení infiltrace vody (snižování výskytu nepropustných zpevněných povrchů, atd.), zamezení výstavby v záplavových oblastech. V souvislosti s rizikem a možnými následnými důsledky povodní se bude také zvyšovat význam varovné, hlásné a předpovědní povodňové služby. Vhodné tak bude postupně dále rozvíjet a vhodně doplňovat monitorovací systém.

Urbanizovaná krajina s nízkou ekologickou stabilitou je velmi citlivá na dopady změny klimatu. Jedním z problémů, se kterým se statutární město Ostrava potýká, je postupná degradace a fragmentace ekosystémů nebo zástavba přírodních stanovišť. Cílem Adaptační strategice statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu je vzájemné propojování současných prvků zeleně a vodních prvků, zlepšování stavu přírodě blízkých stanovišť a podpora ekologické stability krajiny. Ekologicky stabilní a zdravá krajina je odolnější k výkyvům počasí, zejména suchu.

Jedním z rizik klimatické změny jsou přívalové srážky a jejich větší intenzita, z čehož vyplývá ohrožení povodněmi, zejména tzv. bleskovými povodněmi. Intenzivní dešťové srážky jsou také jedním z hlavních faktorů eroze půdy, zejména pokud není dostatečně chráněna. Jedním z cílů adaptační strategie je proto zajištění protipovodňové ochraně a opatřením zmírňujícím erozi půdy. Jako obdobně velká města, i Ostrava potřebuje zajistit zmírnění negativních dopadů vhodnou kombinací technických a přírodě blízkých opatření, a to za zohlednění možných rekreačních funkcí (využití vodních toků obyvateli atp.). Nezanedbatelnou úlohu má také zavádění předpovědní a hlásné povodňové služby, povodňové plánování a systémy včasného varování obyvatelstva před povodněmi.

Adaptační opatření v souvislosti s možným déletrvajícím obdobím sucha se zaměří na dokončení změny druhové skladby lesa (podíl smrkových porostů nyní činí cca 18 %), rozvíjení rekreačního potenciálu lesů a lesoparků pro obyvatele města a propojit tak hospodářskou funkci lesa se zájmy rekreace obyvatel a ochrany přírody.

Co chceme podporovat:

  • Zajištění protipovodňové ochrany.
  • Komplexní, zejména přírodě blízká, opatření vedoucí ke zpomalení odtoku vody z krajiny.
  • Výsadbu původních druhů dřevin.
  • Podporu rekreačních funkcí lesa a jejich postupnou přeměnu na lesoparky.

Příklady projektů:

  • Revitalizace lesoparku Benátky a Hulváckého kopce.
  • Revitalizace Pustkoveckého údolí.

Informace o strategických projektech statutárního města Ostravy jsou k dispozici na webu Fajnova.