Na území statutárního města Ostravy se z obnovitelných zdrojů energie (OZE) vyrábí jak tepelná, tak elektrická energie. Pro výrobu tepelné energie se využívají především kotle spalující biomasu (dřevo, dřevní pelety, štěpka, dřevěná drť), solární termické systémy a tepelná čerpadla. Výroba elektrické energie pak probíhá v malých vodních elektrárnách, v kogeneračních zdrojích, spalujících bioplyn a doplňkově prostřednictvím střešních fotovoltaických systémů.

Další informace

Akční plán pro udržitelnou energetiku a klima (SECAP)

Tento významný strategický dokument navrhuje projekty, jejichž cílem je snížení spotřeby energie při současném zohlednění možností adaptačních opatření na změnu klimatu.

Úspory energií ve veřejných budovách

Ostrava realizuje projekty rekonstrukcí a revitalizací jednotlivých budov v majetku města. Jejich hlavním cílem je zlepšení technického stavu budov a především snížení jejich energetické náročnosti.

Systém environmentálního managementu

Na Magistrátu města Ostravy zřízen v listopadu 2015. Hlavním cílem je zavedení systému trvalého snižování dopadů na životní prostředí při správě budov, autoparku a provozu úřadu.

Úspory energií ve veřejných budovách

Snížení spotřeby energie za rok, díky realizaci projektů, obsahující energetický audit i projektům s odhadovanou úsporou energie. Období 2014-2015.

Ekologizace lokálních topenišť

Úspora energie za rok, díky výměně 226 kotlů v domácnostech na území města. Výměny probíhaly v období 2014-2015 a byly financovány z dotačního programu i za přispění města.

Veřejné osvětlení

Klesající trend energetické náročnosti soustavy veřejného osvětlení v Ostravě.

Projekty

  • Využití biomasy v Zoo Ostrava
  • Výroba plynu z odpadu
  • Pyrolýzní plyn
  • Ukládání energie do vodíku
  • Uchování tepla v zemi
  • Malé vodní elektrárny
  • Skládkový plyn – využití
Místo
Zoo Ostrava
Adresa
Michálkovická 19
Ostrava-Slezská Ostrava
www
Previous Next

Využití biomasy v Zoo Ostrava

Biomasa jako alternativa v energetickém systému Zoo Ostrava

V zájmu snižování spotřeby energií a emisí CO2 přistoupila Zoo Ostrava k vybudování kotelny na dřevní hmotu (štěpku) v rámci výstavby dendrologického komplexu. Areál Zoo je rozsáhlý a je tedy permanentním zdrojem dřevní hmoty. Zoo je vybavena technickými prostředky na zpracování dřevní hmoty a manipulací s ní (Štěpkovač, nakladač, traktor).

 

Místo
VŠB-TU Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
www
Previous Next

Výroba plynu z odpadu

Celkové zásoby zemního plynu na světě se v současnosti odhadují na 511 tisíc miliard kubických metrů a mají životnost až 200 let. Využívají se na vaření, ohřev vody, výrobu elektrické energie a tepla, dopravu či dokonce jako médium do rekuperačních a chladících jednotek. Jedná se tedy o zdánlivě nevyčerpatelný zdroj energie. Ale co bude za těch 200 let, až zemní plyn dojde? Tuto otázku si kladou vědci z VECu (Výzkumné energetické centrum) na VŠB-TUO a snaží se vyrobit náhradní plyn z vytříděných složek odpadu. Proto v jedné z budov kampusu univerzity postavili zplyňovací jednotku, která je pokročilou verzí původního zařízení z roku 2007. Nově byly do zařízení začleněny otestované systémy suchého čištění energoplynu a nový způsob využití syntézního plynu – syntéza kapalných biopaliv II. generace metodou Fischer-Tropsch či produkce syntetického zemního plynu. A právě v tomto zařízení se vědci snaží plyn z odpadu vyrobit. Vzhledem k současnému trendu konzumní společnosti, která produkuje ročně tuny smetí, se zdá, že by výroba plynu z odpadu mohla být pro naše potomky vhodnou ekologickou alternativou.


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava.

Místo
VŠB-TU Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
www
Previous Next

Pyrolýzní plyn

Budoucnost získávání energie je ve zpracování odpadu. To se děje několika způsoby, například spálením, ale také bez ohně (bez oxidace), tzv. pyrolýzou.  Vlivem tepla, ale za nepřístupu vzduchu, se organické makromolekuly rozpadají na sloučeniny a vzniká řada nových látek. Mezi nimi můžeme najít výhřevný plyn (bohatý na vodík  a metan), kapalný pyrolýzní olej, dehet nebo takzvaný tuhý zbytek. Každá z těchto surovin může být znovu využita: Centrum ENET VŠB-TUO se ve své Pyrolýzní jednotce snaží tento druh plynu dále zpracovat, aby mohlo být zužitkováno co největší množství energie v nich uložené.

Pyrolýza, tedy tepelný rozklad organických složek obsažených v odpadních látkách, se využívá již několik desítek let. Pyrolýzní jednotky jsou průmyslová zařízení, která jsou konstruována obvykle pouze na určitý typ odpadu. Jednotka v Centru ENET je výjimečná tím, že umožňuje tepelné zpracování široké škály organických odpadů. Při pyrolýze vznikají z odpadních materiálů látky nové, jako vysoce výhřevný plyn (bohatý na vodík a metan), kapalný pyrolýzní olej nebo takzvaný tuhý zbytek. Může to být dehet, při pyrolýze obalu Tetrapak zase hliník, z pneumatik zbyde skoro čistý uhlík. Každá z těchto surovin může být znovu využita: pyrolýzní olej jako zdroj organických sloučenin v chemickém průmyslu a například tuhý zbytek uhlíku pro výrobu aktivního uhlí pro průmysl.

Výzkum složení a zušlechťování pyrolýzního plynu otevírá nové možnosti jeho využití v energetice. Plyn se čistí a chladí, aby se z něj odstranil dehet a zůstal vodík. Ten se využívá především ke spalování v motorech, které pohánějí generátory k výrobě elektrické energie. Plyn je také možné plnit do lahví a dále využívat v chemickém průmyslu nebo použít k ohřevu pyrolýzní pece. Vysoce výhřevný plyn lze využít dokonce i ve „špinavé“ (nebo nevyčištěné) formě, a to k zahřívání Stirlingova motoru, také s cílem produkce elektrické energie.

Výzkum pyrolýzy odpadních látek v Centru ENET je součástí koncepce zaměřené na využití širokého spektra obnovitelných zdrojů při výrobě, uchovávání a distribuci elektrické energie. Výsledky výzkumu mohou být využity průmyslovými partnery pro aplikaci nových technologií, zejména v podnicích produkujících větší množství jednoho druhu odpadu, který by mohl být díky pyrolýze dále zpracován a energeticky využit.


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava.

Místo
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
www
Previous Next

Ukládání energie do vodíku

Výzkum ukládání elektrické energie do vodíku

Elektrická energie. Hodně jí spotřebujeme, proto jí musíme i hodně vyrobit. Ale dá se vůbec přebytek vyrobené elektrické energie dlouhodobě skladovat pro pozdější použití? Touto otázkou se zabývají vědci snad na celém světě. Jeden vědecký tým – ENET –  máme i v Ostravě . Ten zkoumá možnosti  přeměny elektrické energie do energie vázané na molekulu vodíku. Vodík, jakožto nejhojněji se ve vesmíru vyskytující prvek, je ekologicky neutrální a šetrná látka, kterou lze dlouhodobě uchovávat a později opakovaně využívat, a to nejen ke zpětné výrobě elektrické energie. 

Během dne se vyrábí a spotřebovává různé množství elektrické energie. Přes den, kdy lidé chodí do škol, zaměstnání a podnikové provozy jedou na plné obrátky, je energie potřeba více než v noci. A když svítí Slunce nebo fouká vítr, vyrábí solární a větrné elektrárny takové množství energie, které nelze okamžitě spotřebovat. Kolísání výroby a spotřeby elektřiny komplikuje život nejen provozovatelům přenosových a distribučních soustav. Nejjednodušší by bylo přeměnit přebytečnou elektrickou energii v nějaký lehce uchovatelný prvek a v případě potřeby z něj energii znovu získat a využít. A právě o to se snaží vědci z Centra energetických jednotek pro využití netradičních zdrojů energie (ENET) VŠB – Technické univerzity Ostrava, kteří testují možnosti výroby vodíku prostřednictvím energie z obnovitelných nebo netradičních zdrojů.

Už dlouho se o vodíku uvažuje jako o univerzálně použitelném „nosiči energie“, to znamená, že by se používal nejen pro ukládání přebytků elektřiny ze sítě a obnovitelných zdrojů, ale i jako náhradní palivo pro pohon dopravních prostředků nebo namísto baterií či akumulátorů v přenosné elektronice apod.

Přebudování současné soustavy na decentralizované inteligentní sítě je velmi nákladné. Nicméně s ohledem na vývoj energetické koncepce Evropské unie směrem k obnovitelným zdrojům se může v řádu několika desítek let stát, že budeme svítit elektrickou energií získanou z vodíku.


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava.

Místo
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
www
Previous Next

Uchování tepla v zemi

V zimě obvykle topíme více než v létě a spotřebováváme velké množství energie. V létě naopak naše spotřeba energie není vysoká a vznikají její přebytky. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava již několik let úspěšně testuje možnosti skladování tepla v podzemí. Soustřeďuje se na tzv. sezónní zásobníky, které umožňují uchovat přebytečné teplo získané v létě až do zimy, kdy je ho naopak nedostatek a může se zpětně využít. Stále zdokonaluje sezónní zásobníky, které umožní teplo uchovat třeba 6 měsíců. Využití podzemních zásobníků je nesmírně široké, odpadní teplo vzniká jak v rodinných domech, tak například v těžkém průmyslu.

Málokdo ví, že v areálu univerzity jsou některé objekty vytápěny tepelnými čerpadly. Velký výzkumný polygon je situován poblíž auly, kde je teplo odebíráno z horninového prostředí pomocí 110 vrtů vyhloubených do hloubky 140 m. Polygon se skládá z vybrané skupiny 10 provozních vrtů a skupiny 7 monitorovacích vrtů. Všechny vrty dosahují hloubky 140 m.

Malý výzkumný polygon bychom našli v areálu univerzity poblíž budovy Výzkumného energetického centra. Je tvořen dvěma provozními vrty a skupinou 8 monitorovacích vrtů, které jsou odvrtány rovněž do hloubky 140 m. Další tzv. „mini“ polygon tvořený jedním provozně – monitorovacím vrtem se nachází v areálu Fakulty stavební. Celý systém vrtů, krátkodobých vodních zásobníků, solárních kolektorů, tepelných čerpadel a výměníků umožňuje ukládat odpadní teplo do země. Prozatímní testování probíhá tak, že teplo uchovávané v létě v podzemí bude v zimě využito na vytápění některých v areálu. Máme tak jedinečnou možnost měřit efektivitu uchovávaného tepla v zemi z různých zdrojů při reálném provozu budovy. Zároveň nám celý systém umožňuje sledovat odběry i akumulaci tepla u malých, středních i velkých objektů. Ve spolupráci s pracovníky Green Gasu DPB a.s. Paskov se rovněž podílíme při výzkumu na polygonu v areálu podniku, kde jsou v podzemí akumulovány přebytky tepla z kogenerační jednotky. V České republice se jedná o ojedinělý komplexní výzkum akumulace tepla z různých zdrojů.

Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava.

Místo
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
www
Previous Next

Malé vodní elektrárny

Budoucnost získávání elektrické energie spočívá ve větším využití zásob obnovitelných zdrojů. Jedním takovým je voda. Ačkoliv Česká republika nemá ideální podmínky pro budování velkých vodních děl, i u nás představují vodní elektrárny významný zdroj energie. Všechny velké vodní toky jsou již pro tyto účely využity. Stále však zbývají malé říčky a potoky, které mají sice velký spád, ale nedisponují dostatečným množstvím vody. Jak na nich zajistit rovnoměrnou výrobu energie, když průtok vody bývá často nerovnoměrný?

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava se zabývá využitím energie malých vodních toků, které by umožňovaly zásobování infrastruktury v odlehlých horských a rekreačních oblastech prostřednictvím malých vodních elektráren. Vytváří koncepce pro napájení lokálních sítí typu „mikrogrid“ s využitím polovodičových měničů a akumulačních struktur, relativně levné vzhledem k dlouhé životnosti a nízké náročnosti na montáž oproti jiným způsobům využití obnovitelné energie.

Potřeba těchto nových řešení vyplývá z nedostatečného zásobování odloučených oblastí elektrickou energií z důvodů častého výkyvu spotřeby. V současnosti vznikají studie směřující k rozvoji nových typů rozvodných sítí, ať už tzv. ostrovních sítí, nebo mikro-grids (malých energetických sítí) a smart-grids (inteligentních sítí). Ostrovní sítě nejsou propojeny s distribuční elektrickou sítí a jsou označovány také jako off-grid. Své uplatnění nalézají především tam, kde není možné vybudovat klasickou veřejnou přípojku elektrické energie nebo v mobilních instalacích, na chatách, chalupách, v rekreačních oblastech nebo na horách.

Navíc je lze aplikovat v oblastech, ve kterých není možné získat energii z jiných obnovitelných zdrojů. Například v údolních oblastech, kde málo svítí slunce nebo tam, kde je výstavba větrných elektráren nevhodná. Testované ostrovní sítě jsou tvořeny z malých vodních elektráren s výkonem do 30 kW. Lidé žijící v odlehlých oblastech v blízkosti vodních toků mají tedy velkou naději, že mohou v budoucnu vyrábět elektřinu z vlastních zdrojů a tím se sníží jejich závislost na dostupnosti distribuční sítě.

Fakulta elektrotechniky a informatiky ve spolupráci s centrem ENET VŠB-TUO


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statuární město Ostrava

Skládkový plyn – využití

Významným inovativním projektem s přímým dopadem na životní prostředí je instalace odtahu plynů ze skládky komunálních odpadů s cílem jeho energetického využití. Součástí skládky pro ukládání směsného komunálního odpadu je systém odplyňovacích vrtů a na něj navazující stanice skládkového plynu. Bioplyn odčerpaný ze skládky je využíván k výrobě elektřiny a je zvažováno jeho využití pro pohon svozových vozidel. Bioplyn se vyrábí také v rámci provozu ústřední čistírny odpadních vod, kdy je získaný bioplyn využíván k výrobě elektrické energie.