Dnes 15. srpna byla v Zoologické zahradě Ostrava slavnostně odhalena kostra mamuta srstnatého. Slavnostního aktu se zúčastnila náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová a náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová, které společně s ředitelem ostravské ZOO Petrem Čolasem přestřihli pomyslnou překážku dělící veřejnost od modelu mamuta v životní velikosti.

Náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová a náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová a ředitel ostravské ZOO Petr Čolas slavnostně zpřístupňují kostru mamuta veřejnosti

V posledním roce bylo v areálu ostravské zoologické zahrady nainstalováno několik kosterních modelů v životní velikosti. Jedná se zejména o předchůdce a prapříbuzné dnešních živočichů, tj. o zástupce pleistocenní a miocenní fauny. Nejnovějším přírůstkem je kosterní model mamuta srstnatého, jehož vznik finančně podpořil Moravskoslezský kraj. Model o váze přibližně 400 kg je vytvořen z oceli, pryskyřice a laminátu.

„Moderní zoologické zahrady, mezi něž ta ostravská bezesporu patří, už dávno nejsou jen o prezentaci exotických zvířat. Vzdělávání dětí i dospělých patří neodmyslitelně k jejich činnosti. A pokud je podáno zábavnou a originální formou, může být učení hračka,“ hodnotí náměstkyně primátora města Ostravy Kateřina Šebestová.

„Moravskoslezský kraj s ostravskou zoologickou zahradou spolupracuje dlouhodobě. Letos jsme v rámci environmentálního vzdělávání podpořili rozšíření edukativních prvků. Věřím, že další kosterní modely pomohou ve výuce školáků a zvýší jejich zájem o přírodu a životní prostředí. Kupříkladu kostra mamuta v životní velikosti připomíná dech beroucí majestátnost vyhynulých živočišných druhů. Model jistě zaujme malé i velké návštěvníky. Ohlédnutí za fascinující minulostí nám pomůže pochopit souvislosti vývoje planety, ale také její křehkost a potřebu ji chránit,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jarmila Uvírová.

Trendem moderních zoologických zahrad je kromě chovu vzácných druhů živočichů, účasti na záchraně těch nejohroženějších, prezentování současného stavu přírody a výhledů do budoucna také pohled do minulosti a představení prehistorických zvířat. V areálu bylo během posledního roku nainstalováno několik zástupců pleistocenní a miocenní fauny, jako je veledaněk obrovský, medvěd jeskynní či šavlozubec. Nově k nim přibyl mamut srstnatý.

Osvěta široké veřejnosti, která je nesmírně důležitou úlohou moderních zoologických zahrad, probíhá ostravské zoo nejen prostřednictvím živých vyslanců živočišné a rostlinné říše, ale i pomocí různých edukačních a hracích prvků. Jde nejen o tradiční informační panely a cedulky, ale čím dál více i o interaktivní a herní koutky a různé jiné názorné ukázky. Jednou z novinek jsou právě modely zvířat, které jinak „naživo“ vidět nelze, například v hlubinách žijící „fosílie“ latimérie, obří mořská želva kožatka nebo modely člověkem vyhubených obřích druhů lemurů. Dalším zpestřením jsou pak kosterní repliky v životní nebo nadživotní velikosti. Poslední z nich je právě model kostry mamuta z Bornau v životní velikosti, který mohl být vybudován díky výrazné podpoře Moravskoslezského kraje.

„Tento jedinečný model se pro svou velikost, atraktivitu a popularitu mamutů mezi lidmi jistě stane dalším z míst ostravské zahrady, kde se návštěvnici zastaví a třeba i zamyslí nad tím, že poslední trpasličí mamuti přežívali na Wrangelově ostrově ještě před dobou opravdu nedávnou. Málokdo ví, že vyhynuli či byli člověkem vyhubeni teprve v době 2 tis. let před naším letopočtem,“ říká ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas.

Jak vznikal model mamuta

Předlohou pro ostravského mamuta byla kostra mamuta nalezeného u německé obce Bornau. Jedná o jeden z mála venkovních modelů kostry mamuta. Vznikal přibližně rok. Přibližně půl roku trvala vlastní práce na kostře, čemuž předcházelo zhruba stejně dlouhé přípravné období. Pracovali na něm čtyři sochaři. Má železnou konstrukci vážící asi 200 kg. Ta byla následně opláštěna vymodelovanými odlitky z pryskyřice a nabarvena. Celý model pak váží okolo 400 kg. Je umístěn u výběhu slonů indických. O tom, jak model vzniká, hovoří sochař Zdeněk Chmelař.

[art_yt id=“lMj97PYfbhk“ wvideo=“1280″ hvideo=“720″ position=“center“ urlvideo=“undefined“ namevideo=“ desc=“ durationmin=““ durationsec=““ related=“true“ upld=““]

Mamut srstnatý

Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius) byl chobotnatec specializovaný na chladné prostředí glaciální stepi s převládajícími travinami. K životu v chladu byli dobře uzpůsobeni. Měli těla pokrytá hustou srstí, které se během léta zbavovali línáním, a 8 cm tlustou tukovou vrstvu. Jeho hlavní potravou byly traviny. Proto na konci pleistocénu, když se v důsledku globálních změn klimatu začaly rozšiřovat lesy, vymizel. Částečně se na vyhynutí mamutů mohli podílet i pravěcí lovci, kteří je lovili pro maso. Kly a kosti jim sloužily na výrobu nářadí a ozdob, na stavbu obydlí i jako palivo, kůže pak jako oděv. Nikde se nenašla vyhloubená past k lovu mamutů, proto převažuje názor, že mamuti byli loveni přímým útokem organizované lovecké skupiny.

Mamut  žil na území Evropy, Asie i Severní Ameriky posledních 300 000 let. Poslední populace zde přežívaly pravděpodobně až do období 8000-7500 př. n. l., později žili mamuti už jen na Wrangelově ostrově u nejvýchodnější Sibiře (před 4000 lety). Na území České republiky se vyskytoval ještě před cca 10 000 lety. Mezi hlavní naleziště mamutích pozůstatků v  ČR patří  Předmostí u Přerova a Dolní Věstonice. Mamut byl nejbližším příbuzným slona indického (Elephas maximus).

Model mamuta v Zoo Ostrava vznikl za finanční podpory Moravskoslezského kraje.