Eko magazín přibližuje životní prostředí v Moravskoslezském kraji, ekologické projekty, ale také vše, čím k lepšímu životnímu prostředí můžete přispět i vy sami.

Únorový díl – Co ovlivňuje v Ostravě kvalitu ovzduší ke shlédnutí ZDE

Březnový díl – Odpadová výuka a produkce odpadů ke shlédnutí ZDE

Dubnový díl – Kanalizace není odpadkový koš ani skládka ke shlédnutí ZDE

Zastupitelstvo města Ostravy na svém únorovém zasedání schválilo přijetí závazku města snížit o 55 procent produkci oxidu uhličitého k roku 2030, a to ve vztahu k roku 2000. Současně schválilo Akční plán udržitelné energetiky a klimatu SECAP (2030), kterým je způsob realizace závazku dokladován.

Statutární město Ostrava je od roku 2011 členem Paktu starostů a primátorů, mezinárodního sdružení místních a regionálních samospráv. Pakt starostů a primátorů je původně evropská a dnes již světová iniciativa, jejíž signatáři se dobrovolně zavazují ke snižování negativního vlivu fungování měst na klima naší planety. Primárně se jedná o snížení produkce oxidu uhličitého (CO2) do ovzduší. Členové Paktu se v letošním roce dohodli na dobrovolném závazku odpovídajícímu plánům Evropské unie, a to snížení produkce oxidu uhličitého o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990.

„Město Ostrava bylo historicky vůbec první městem v ČR, které k Paktu starostů a primátorů přistoupilo. V rámci tohoto členství se dřívější zastupitelstvo města zavázalo k redukci emisí CO2 o 20 % do roku 2030 v porovnání s výchozí úrovní v roce 2000. Nyní, při bilancování výsledků dosažených do roku 2020 konstatujeme, že původní závazek již byl téměř dvojnásobně překonán, když mezi léty 2000 a 2020 v Ostravě došlo ke snížení produkce oxidu uhličitého o téměř 37,9 %. Považujeme za ambiciózní, současně ale za správné a přitom realistické, se přihlásit k navýšení závazku na redukci emisí CO2 dle doporučení Paktu, tedy o 55 %. Nejde rozhodně o pouhou deklaraci.  Již léta realizujeme spolu s dalšími aktéry v území celou řadu opatření vedoucích ke zvyšování energetické účinnosti ve městě, snažíme se využívat obnovitelné zdroje energie, preferujeme čistou mobilitu a realizujeme mnohé tzv. zelené projekty – rekonstrukce a úpravy parku, veřejné zeleně,“ vysvětluje Tomáš Macura, primátor města.

Všechna tato nosná opatření se odrážejí ve schváleném strategickém plánu fajnOVA, stejně tak v Adaptační strategii města. Celkově se jedná o projekty v hodnotě bezmála 4 mld. korun. Zmínit lze celou řadu aktivit, projekty šetřící energie (zateplení v městských budovách, chytrá „smart“ řešení), pořízení nových bezemisních a nízkoemisních dopravních prostředků městské hromadné dopravy (tramvají, autobusů CNG a trolejbusů), zavádění vozidel s alternativním pohonem (elektro, CNG), vybudování nabíjecích stanic pro elektromobily, pořízení vozů hromadné dopravy na alternativní pohon (plyn, CNG), modernizaci a ozeleňování tramvajových tratí. Podpořena byla instalace tepelných čerpadel, fototermických panelů, změnily se způsoby vytápění v mnoha kotelnách, kdy se přešlo z uhlí na ekologičtější zdroje tepla. Podporována je cyklodoprava, a to jak v podobě vybudování nových cyklistických stezek, tak také provoz sdílených kol tzv. bikesharing, podporovány jsou kotlíkové dotace na území města. V neposlední řadě vzniká množství revitalizovaných parků a jiných zelených ploch budovaných v harmonii s přírodou, včetně květinových záhonů napříč městem. Tato adaptační opatření dokážou velmi efektivně snížit teplotu ve městě, redukovat výkon klimatizací, a tudíž i spotřebu elektřiny.

Údaje zatím dosaženého snížení produkce oxidu uhličitého o téměř 40 procent vyplývají z monitorovací zprávy, kterou nyní Ostrava předkládá spolu s novým akční plánem udržitelné energetiky a klimatu SECAP. Dokument obsahuje nejen monitoring úspěšnosti v minulosti navrhovaných opatření, ale představuje i další typová doporučení, která budou přispívat ke snižování oxidu uhličitého v jednotlivých oblastech.

Mezi nově navržená opatření náleží například další opatření při výstavbě – týkající se třeba zateplení veřejných budov, výměny osvětlení v nich, optimalizace způsobu vytápění v objektech. Jako významný zdroj snížení emisí skleníkových plynů je naplánována i změna způsobu výroby tepla v rámci centrálního zdroje vytápění ukončením spalování uhlí do roku 2030. Realizovány budou také aktivity v oblasti dopravy, týkající se další podpory cyklo i pěší dopravy, plánováno je nasazení autobusů na vodík, výstavba vodíkové plničky a další projekty, které přispějí velmi významnou měrou ke splnění nového závazku města. Přispět může i aplikace obnovitelných zdrojů energie – instalace fotovoltaických panelů na budovách města. Navržena je i řada adaptačních opatření ve městě. Nezanedbatelná je i participace obyvatel města, ať už při rekonstrukcích domů, modernizaci lokálních topenišť nebo v dalších činnostech.

Dokumenty ke stažení ZDE:

Úplná monitorovací zpráva k Akčnímu plánu udržitelné energetiky a klimatu statutárního města Ostravy

Akční plán udržitelné energetiky a klimatu SECAP (2030) Ostrava

Projekt je rozdělen na několik dílčích částí:

• Bezbariérové napojení stávající pěší komunikace s cyklostezky v místě u pomníku Miloše Sýkory včetně navazujících ploch
• Revitalizace pravého břehu Ostravice v úseku mezi mostem Miloše Sýkory a loděnicí (Revitalizace řeky Ostravice II. etapa)
• Pěší trasy na moravském břehu (Havlíčkovo nábřeží) v souběhu se stávající cyklostezkou v úseku mezi mostem Miloše sýkory a Hradní lávkou
• Výsadby na nábřežních zdech – řešení výsadeb popínavých a převislých rostlin na nábřežních zdech a přilehlých plochách

Revitalizací levého břehu řeky Ostravice (Moravská Ostrava) – tzv. Havlíčkova nábřeží vznikl nový veřejný prostor. Došlo zároveň k jeho estetizaci vybudováním další visuté terasy/vyhlídky, pořízením kvalitního mobiliáře, výsadbou nové zeleně atd. Navýšením nábřežní zdi se prostorově oddělila trasa pro cyklisty od chodníku pro pěší a upravily se navazující zpevněné plochy a komunikace.

Současný projekt byl rozdělen do dvou úseků, kdy práce na nich nezávisle na sobě prováděly dvě různé společnosti.

• Úsek Na Hradbách – Kostelní
• Úsek mezi mostem Miloše Sýkory a Hradní lávkou

Oběma úpravám Havlíčkova nábřeží předcházela rekonstrukce vodovodu a kanalizace včetně přeložky kanalizačního sběrače v lokalitě od ulice Na Hradbách po Kostelní.

Úsek Na Hradbách – Kostelní

Úpravy úseku mezi ulicemi Na Hradbách a Kostelní včetně sjezdu z ulice 28. října na základě projektové dokumentace kanceláře UDI Morava provedla společnost K2 stavební Moravia. Úpravy zde začaly v květnu 2021 a byly dokončeny na konci téhož roku.

V tomto úseku byl postaven nový chodník, zrekonstruována cyklistická stezka podél řeky s rozdělením tras pro cyklisty a pro pěší a vysázena nová zeleň. Opravila se také opěrná zeď na straně sjezdu z ulice 28. října, a také místní komunikace včetně optimalizace parkovacích míst.

Úsek mezi mostem Miloše Sýkory a Hradní lávkou

V případě úseku mezi mostem Miloše Sýkory a Hradní lávkou projektovou dokumentaci zpracovala architektonická kancelář ARKOS s. r. o.  Rekonstrukci tohoto úseku prováděla společnost Firesta-Fišer. Rovněž zde práce začaly v květnu 2021 a dokončeny byly ke konci roku 2021.

V této části došlo k vystavění nové visuté galerie, navýšením nábřežní zdi se prostorově oddělila trasa pro cyklisty od chodníku pro pěší a upravily se navazující zpevněné plochy a komunikace. Místo bylo doplněno o designový mobiliář, výsadbu stromů a květin.

Visutou galerii o celkové zastavěné ploše 260 m² tvoří železobetonová monolitická deska vyložená přes hranu nábřežní zdi. Vznikla na stávající opěrné zdi, která se navýšila. Na pochůzí části galerie je kamenná dlažba. Místy povrch doplnily skleněné desky z vrstveného skla s protiskluzovou úpravou, které jsou podsvíceny reflektory. Upravilo se 994 m² cyklostezky, 1807 m² pěších komunikací a povrch silnice o ploše 540 m².

Historie a budoucnost revitalizace nábřeží

Stávající revitalizace levého břehu Ostravice je součástí širší proměny, kterou v minulosti provázely úpravy na obou březích. První z projektů, jež přispěl k estetizaci Havlíčkova nábřeží, začal již v letech 2012/2013, kdy nábřeží ozvláštnily DVĚ VISUTÉ VYHLÍDKOVÉ GALERIE. První navazuje na nové parkoviště před budovou krajského soudu a druhá je v ose ulice Matiční. V dalších letech následovaly úpravy na pravém břehu (slezská strana) spočívající v obnově a instalaci zeleně spolu s mobiliářem, workoutovým hřištěm, vodáckým molem a bezbariérovým napojením od pomníku M. Sýkory (vystavění nové terasy k posezení a vyhlídce).

Úpravy Havlíčkova nábřeží pak navazují a doplňují projekt výstavby UNIVERZITNÍHO KAMPUSU NA ČERNÉ LOUCE. Následují tedy fáze, během nichž dojde k revitalizaci prostoru před kampusem směrem k řece (Levobřežní) a následně k propojení Havlíčkova nábřeží a Levobřežní (tzn. od Hradní lávky k tramvajovému mostu).

Ostravou na alternativní pohon II

Na konci února 2018 magistrát předložil novou společnou žádost v rámci projektu „Ostravou na alternativní pohon II“ na dalších 20 kusů vozidel na alternativní pohon, 5 vozů pro Městskou policii Ostrava a zbytek pro 11 městských obvodů Hošťálkovice (1 ks), Hrabovou (1 ks), Krásné Pole (1 ks), Mariánské Hory a Hulváky (3 ks), Moravskou Ostravu a Přívoz (2 ks), Novou Ves (1 ks), Ostravu – Jih (1 ks), Polanku nad Odrou (1 ks), Porubu (1 ks), Radvanice a Bartovice (1 ks) a Starou Bělou (2 ks). Tři vozy budou na pohon CNG, ostatní budou elektromobily. Projekt bude znovu spolufinancován z Národního programu Životní prostředí.

Žádost byla úspěšně schválena Státním fondem Životního prostředí a město již obdrželo Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků. K projektu byla vyhlášená veřejná zakázka na nákup vozidel.

Realizace projektu byla ukončena převzetím posledního vozidla 4.10.2019.

Předmětem projektu bylo pořízení 16 ks vozidel s alternativním pohonem, z toho v kategorii M1 (osobní automobil) 8 ks s pohonem elektro a 3 ks s pohonem CNG a dále užitkové vozy v kategorii N1 (nákladní menší od 2,5 do 3,5t) 5 ks s pohonem elektro. Cílem projektu je ekologizace vozových parků magistrátu města Ostravy, městské policie a 8 městských obvodů, provozní úspory a zejména snížení negativních vlivů dopravy (emise, hluková zátěž) na zdraví obyvatel a životní prostředí. Zapojeny do projektu byly městské obvody Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Ves, Ostrava – Jih, Radvanice a Bartovice a Stará Bělá.

Z celkových nákladů 14 924 tis. Kč vč. DPH činila výše dotace 5 150 tis. Kč.

Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu

Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu (dále jen „Adaptační strategie“) byla zpracována v návaznosti na Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy 2017 – 2023.

Součástí Adaptační strategie je:

• provedení predikce vývoje jednotlivých klimatických charakteristik ve městě
• určení hlavních rizik a problémů vyplývajících ze změn klimatu
• určení nejproblematičtějších lokalit a skupin obyvatel
• návrh soustavy adaptačních opatření, která budou řešit hlavní rizika
• vytvoření katalogu typových projektů
• vytvoření zásobníku pilotních projektů k realizaci

Akční plán adaptační strategie

Ostrava je jedním z prvních měst v České republice, která má zpracovánu Adaptační strategii na dopady a rizika, vyplývající ze změny klimatu (dále Adaptační strategie), která navazuje na předchozí mitigační aktivity a projekty (např. účast v Paktu starostů a primátorů, zpracování Akční plán udržitelné energetiky – SEAP/ Akční plán pro udržitelnou energii a klima – SECAP, relevantní aktivity Chytrého města – Smart City). Příprava a realizace Adaptační strategie je jednou z hlavních aktivit Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období 2017-2023 a práce na jejím zpracování byly zahájeny v roce 2016. K řešení byli přizváni odborníci z akademické sféry (Ostravská univerzita v Ostravě) a dalších odborných pracovišť (Akademie věd České republiky, Českého hydrometeorologického ústavu, atd.)

• Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu – Analytická část včetně analýzy zranitelnosti a pocitové mapy horka (3,48 MB)
• Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu – Návrhová část (2,26 MB)
• Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu – Zásobník pilotních projektů (412,35 KB)
• Akční plán adaptace na dopady změny klimatu ve městě Ostrava (1 MB)
• Akční plán adaptace na dopady změny klimatu ve městě Ostrava – manažerské shrnutí (473 KB)

V rámci zvýšení atraktivity a komfortu návštěvníků Bělského lesa navrhnul městský obvod Ostrava-Jih ve spolupráci se společností Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o. (dále jen „OMLaZ“) v předmětné lokalitě vybudovat dvě veřejná pítka. Umístění obou pítek bylo navrženo do plochy výukového areálu, který je ve vlastnictví statutárního města Ostravy (v nájmu OMLaZ), kde zajišťuje celoroční údržbu a provoz společnost OMLaZ. Stanoviště pitných zařízení byla navržena do blízkosti dětského a workoutového hřiště.

Předpokládaný termín realizace: 1. pol. roku 2019

Zatraktivnění území pro krátkodobou rekreaci obyvatel Ostravy – takový je záměr projektu „Revitalizace Pustkoveckého údolí“, který připravuje město Ostrava s obvody Poruba a Pustkovec. Za téměř 25 milionů korun bude proměněna lokalita v nivě Pustkoveckého potoka mezi ulicemi 17. listopadu a Martinovskou. Dotace z Operačního programu Životní prostředí by mohla dosáhnout výše až 8 milionů korun, město o ni požádá v roce 2018. Zhotovitel dalšího stupně projektové dokumentace bude vybrán do konce prázdnin.

Díky realizaci projektu dojde k rozšíření možností rekreačního vyžití v údolí. Pro rodiny s dětmi bude atrakcí například navrhované vodní hřiště, které vhodně využije místní podmínky a bude napájeno ze studny. Navrženy jsou také menší úpravy terénu ve dvou lokalitách, na jednom vznikne vyhlídka a na druhém travnaté místo pro pikniky. Park obohatí kamenné zídky s odpočívadly osazené trvalkami.

Revitalizace potoka přinese novou trasu koryta, doplnění porostu na březích toku, vysázení mokřadních trvalek a doplnění nášlapných kamenů do toku potoka. U rybníku se změní opevnění břehů směrem k přírodě bližšímu typu, budou postaveny nové schody, rybník se dočká odbahnění, vybudování dřevěných mol, altánu a pobytových schodů k odpočinku, pozorování vody a přírody. Revitalizace parku včetně mlatových cest zahrnuje ošetření a výsadbu dřevin, výsadbu trvalek, založení trávníků a květinových luk, instalaci budek a broukovišť, výstavbu nízkých kamenných zídek a jejich osázení trvalkami.

Park bude obohacen o vodní hřiště a nový mobiliář. Vodní hřiště bude oválného tvaru o rozměrech 17×7 metrů a celkové ploše cca 500 m2, které bude napájeno z nově vybudované studny. Vlastní hřiště bude tvořeno zásobní nádrží a třemi typy korýtek s herními prvky. Voda bude dále odvedena do Pustkoveckého potoka, který v sušších obdobích trpí nedostatkem vody. Dále bude do prostoru revitalizovaného Pustkoveckého údolí doplněn nový mobiliář, jedná se zejména o nové lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, lávky přes potok, sáčky na psí exkrementy apod.

Vybudován bude nový chodník ze zámkové dlažby, který povede k ulici Martinovské (o délce 170 metrů a šířce 3 metry). Nutná je také rekonstrukce vodohospodářských staveb  – konkrétně pěti trubních propustků, které jsou umístěny na křížení současné trasy toku a stávajících místních komunikací  IV. třídy.

Revitalizace lesoparku Benátky a Hulváckého kopce

Lesopark Benátky se rozkládá na ploše o velikosti 23,7 ha. Jedná se o protáhlé území, jehož severní část je ohraničena ulicí Novoveskou s přesahem v místě vodní plochy a ulicí Klostermannovou, až po ulici Sokola Tůmy. Jižní část lesoparku se nachází mezi ulicemi U koupaliště, areálem vodárny a ulicí Plzeňská, s přesahem plochy trojúhelníkového tvaru západně od této komunikace.

Hlavním cílem je dané území zatraktivnit, zpřístupnit jej široké veřejnosti, nabídnout budoucím návštěvníkům aktivní trávení volného času a také v území zvýšit bezpečnost. Po dokončení projektu bude rekultivované území sloužit občanům města ke krátkodobé rekreaci a sportovnímu využití.

Projekt bude zahrnovat rekonstrukci parkových komunikací, parkovacích stání a přístupů do parku, výstavbu městského mobiliáře a veřejného osvětlení, celkovou revitalizaci rybníků s ojedinělým biotopem a možností rekreace u vody, dále realizaci lávek pro pěší a cyklisty přes silně zatížené komunikace s tramvajovou tratí, výstavbu objektů, jako jsou restaurace, hospodářský objekt pro zázemí rybářů, pobytová louka s kioskem, dětským hřištěm a fitness hřištěm pro dospělé.

V rámci projektu se uvažovalo také o přemostění ulic Plzeňská a 28.října, které jsou silně zatížené komunikace s tramvajovou tratí na ulicích 28.října a přes ulici Plzeňskou. Dle návrhů projektu společnosti SHB, a.s. by měla být vybudována lávka pro pěší a cyklisty.

Na začátku roku 2020 byla vyhlášena veřejná zakázka na vypracování projektových podkladů a zajištění souvisejících činností v rámci přípravy a realizace stavby. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a nyní se zpracovává dokumentace pro stavební povolení. Realizace projektu by měla začít v roce 2023, dokončení je plánováno na rok 2025. Projekt zpracovalo Sdružení Projekt 2010 a SHB a.s. Celkové náklady projektu jsou 181,3 milionů korun.

Harmonogram realizace projektu: 

• 2017 – záměr
• 2018 – příprava
• 2023 – realizace
• 2025 – dokončení projektu