V současnosti je v této oblasti nejdůležitější aktivitou, v níž je město zapojeno, Výzva k předkládání návrhů dlouhodobé meziodvětvové spolupráce mezi soukromým a akademickým sektorem, v jejímž rámci jsou některé oblasti zaměřeny na využití materiálů a zdrojů, na oběhové hospodářství, technologie rozvíjející Smart Cities a také na inovace, včetně inovací v oblasti životního prostředí. V souvislosti s aktivitami Chytrého města, resp. zapojení města Ostravy do projektu Chytřejší region, je připravována řada projektů, které mají dopad na rozvoj ekoinovací a podporují zelený růst. Město Ostrava je zapojeno do strategického partnerství pro podporu aplikace chytrých technologií v pěti oblastech Strategie rozvoje Chytrého regionu, schváleného vedením Moravskoslezského kraje v červnu tohoto roku. Tuto strategii ocenilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR nejvyšším titulem v oblastí smart koncepcí na regionální úrovni v ČR v roce 2017.

Tematické články

| 3. srpna 2020

Nový web o zeleni v centru

Číst ...
| 16. července 2019

Studenti VŠB mají k dispozici nový elektronový mikroskop

Číst ...
| 3. ledna 2019

Vědci z VŠB pomáhají šetřit peníze a energii

Číst ...
| 13. prosince 2018

Strategie a infrastruktura chytrých měst v ČR a Norsku

Číst ...
| 10. prosince 2018

Nový výzkum ověří další využití hutnických odpadů

Číst ...
| 30. listopadu 2018

Ostrava podpoří využívání vodíkového pohonu

Číst ...
| 28. listopadu 2018

V Ostravě pomáhají zákazníkům chytré vodoměry

Číst ...
| 26. října 2018

První cestující se dnes svezli novými elektrobusy

Číst ...

Projekty

  • Projekt rozvoje moderní městské energetiky
  • Nakládání s odpady z hutí
  • Hydropuls
  • Nanočástice pomáhají
  • Skládkový plyn – využití
  • Ice Pigging
  • Chytré měření spotřeby vody
  • Tlumení hluku při provozu tramvají

Projekt rozvoje moderní městské energetiky

Město je členem konsorcia řešitelů mezinárodního projektu POTEnT

Cílem projektu POTEnT: „Public Organisations Transform Energy Transition“, spolufinancovaného v rámci mezinárodního programu meziregionální spolupráce INTERREG Europe je podpořit rozvoj opatření a mechanismů pro rychlejší snižování emisí uhlíku prostřednictvím kvalitních energetických služeb poskytovaných místními a regionálními orgány nebo subjekty.

Mezi hlavní projektové aktivity patří:

  • analýza strategií partnerů, v případě Ostravy se jedná o Akční plán udržitelné energetiky, účelem je doplnění o osvědčené postupy z partnerských měst,
  • řešení a rozpracování možnosti zřízení veřejného subjektu nebo organizační struktury pro poskytování energetických služeb tzv. ESCO a případně hledání nástrojů pro jejich další rozvoj a zlepšování vč. zvyšování jejich podílů na trhu;
  • podpora a plánování investic do nízkouhlíkových projektů a identifikovat možnosti posílení místní rozhodovací pravomoci a komunity.

Vedoucím partnerem a konsorcia řešitelů projektu je Agentura pro energetiku a klima Jižní Bretaně, FR (ALOEN – Energy and climate local agency of South Brittany) a dalšími projektovými partnery vedle Ostravy jsou: město Parma (Itálie); město Pamplona, (Španělsko); město Milton Keynes (Spojené království); energetická agentura Southeast Sweden (Energy Agency for Southeast Sweden), (Švésko); regionální energetická agentura města Tartu (Tartu Regional Energy Agency), (Estonsko); městská agentura pro poskytování služeb města Ettlingen (Ettlingen Municipal Services Agency) (Německo). Přidruženým partnerem projektu je vzdělávací instituce Erasmus Centre for Urban, Port and Transport Economics BV, (Nizozemí).

Čeho chce Ostrava v rámci řešení projektu „POTEnT“ dosáhnout?

  1. Zlepšení systému energetického managementu města pro služby přicházející v příštím desetiletí.
  2. Zvýšit vliv místních orgánů na místní trh s energií a splnit cíle SECAP při snižování produkce skleníkových emisí.
  3. Zřídit novou organizační strukturu nebo mechanismus pro podporu strategického využití vlastních zdrojů energie v případech, kdy trh nebo právní rámec není schopen zajistit racionální a efektivní využívání energie.
  4. Systematické využívání a integrace / demonstrace / pilotování obnovitelných zdrojů, nástroje řízení reakce na poptávku, sekundární zdroje energie nebo systémy nosičů energie a jejich integrace do městské energetiky.
  5. Zahájit diskusi o potenciálních a rozvojových nástrojích pro podporu „komunitní energetiky“, PPP projektů nebo nových modelů spolupráce mezi městem a soukromým (veřejně-regionálním) sektorem.

Místo
VŠB-TU Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
Web
Předcházející Následující

Nakládání s odpady z hutí

Výzkum způsobů nakládání s odpady, materiály a vedlejšími produkty hutních a souvisejících provozů

Do řešení problematiky nakládání s odpady z hutí a souvisejících provozů a výzkumu nových technologií k omezení jejich produkce se zapojí nový projekt Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, na němž bude spolupracovat také soukromý a neziskový sektor, který bude zastoupen podniky MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., SMOLO a.s., ArcelorMittal Ostrava a. s., KRÁLOVOPOLSKÁ, a.s. a Národní strojírenský klastr, z.s.

Hlavní náplní nového projektu je realizace společného výzkumu v oblasti eliminace, dalšího zpracování a využití průmyslových odpadů, materiálů a vedlejších produktů z metalurgických výrob, které nejsou primárním cílem výroby. Jeho rozpočet přesahuje 78 milionů korun, z čehož dotace je ve výši téměř 70 milionů korun. Realizace projektu podpoří výzkumnou spolupráci uvedených organizací v letech 2019 až 2022. Projekt „Výzkum způsobů nakládání s odpady, materiály a vedlejšími produkty hutních a souvisejících provozů“ je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.


Více informací na webu VŠB-TU Ostrava: Odpady z průmyslu je potřeba řešit už před výrobou

Hydropuls

Šetrná regenerace studní pramenišť Ostrava-Nová Ves a Ostrava-Dubí

V roce 2017 byla společností Ostravské vodárny a kanalizace a.s. ověřena unikátní technologie Hydropuls OVAK a od roku 2018 je tato inovativní metoda využívána pro čištění 7 studní na svých prameništích v Ostravě-Nové Vsi a Ostravě-Dubí.

Základní princip metody spočívající ve vytváření impulsu prudkou expanzí vysoce komprimovaného plynu nebo kapaliny je používán již od začátku padesátých let pro různé účely jak v seizmickém průzkumu nebo při těžbě ropy. Začátkem devadesátých let byly vyvinuty první modifikace impulzní technologie pro použití jako metody pro regenerování studní. Pod vysokým tlakem pulzujících dávek plynu nebo vody přiváděných pomocí impulzního generátoru zapuštěného do studny jsou tlakovou hadicí vytvářeny následky tlakového impulsu. Impulzní generátor je vybaven systémem ventilů, který je schopen, během krátké spínací doby (milisekundy) uvolnit energii akumulovanou v generátoru ve formě plynu nebo vody pod vysokým tlakem. Tím vznikají hydraulické rázové vlny a zároveň je náhlými změnami objemu způsobován kavitační efekt (kavitace). Tzn. při kolapsu „vakuových bublin“ vytváří hydraulickou „vlnu sání“.


Více informací o projektu: Hydropuls – šetrná regenerace studní

Nanočástice pomáhají

Nanočástice ochranářem životního prostředí

Jsou milionkrát menší než jeden milimetr, ale pokud se rozloží do plochy, mohou dosáhnout obrovských rozměrů.  Řeč je o nanočásticích, super malinkých krystalech, jejichž svět postupně odkrýváme díky nejnovějším technologiím. Postupně zjišťujeme, jaký obrovský potenciál vlastně mají, přestože o nich ještě všechno nevíme.

Miniaturních krystalků rozložených do plochy a jejich specifických vlastností se dá například využívat i k ochraně životního prostředí. Jak? Nejlepší bude uvést si příklad. Představme si katalyzátor plynů z výfuků automobilů. Po jeho vnitřním obvodu se v tenké vrstvě nanese speciální prášek. Vzniklý povlak dokáže ničit škodlivé látky, produkované při spalování benzínu. Ty se totiž při střetu s tímto povrchem zdeformují a rozloží se na jednoduché plyny – vodík, dusík. Ale ani nanočástice nefungují jako perpetuum mobile, potřebují pro svoji činnost zdroj energie. Například světlo. Díky němu se pak stávají aktivnějšími „lapači škodlivin“ a podstatně rychleji je i rozkládají.  Dosáhnout vyšší aktivity nanočástic prostřednictvím světla se snaží mladí vědci z VŠB – Technické univerzity Ostrava.  Jejich výzkum se specializuje na přípravu tzv. polovodičových nanočástic (např. oxid titaničitý, oxid zinečnatý), které s pomocí slunečního světla dokážou rozkládat jedovaté a špatně odbouratelné látky. Doktorandi z Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství se v rámci svých vědeckých prací konkrétně snaží o optimalizaci vlastností nanočástic. Přemýšlí, jak uměle vyrobit vodík a jak by se dala vyvolat umělá fotosyntéza, anebo bádají nad novými technologiemi přípravy prášků z nanočástic. Jsou to návody na výrobu originální směsi různých solí kovů a louhu, kterých už objevily dvě desítky.  To vše s jediným cílem. Pomáhat člověku a chránit svět, ve kterém žijeme. Takto zpracované nanočástice umí například přeměnit skleníkové plyny na neškodné látky, které naleznou další uplatnění v průmyslu. Pomohou nám z vody odstraňovat nečistoty z ropných havárií. Jako nátěry v nemocničních pokojích zamezují vzniku plísní a likvidují bakterie. Mohou se používat i pro výrobu filtrů v komínech, při čištění odpadních vod.  Nanočástice se tak stávají významnými pomocníky při ochraně životního prostředí a zvýšení kvality života lidí.


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava.

Skládkový plyn – využití

Významným inovativním projektem s přímým dopadem na životní prostředí je instalace odtahu plynů ze skládky komunálních odpadů s cílem jeho energetického využití. Součástí skládky pro ukládání směsného komunálního odpadu je systém odplyňovacích vrtů a na něj navazující stanice skládkového plynu. Bioplyn odčerpaný ze skládky je využíván k výrobě elektřiny a je zvažováno jeho využití pro pohon svozových vozidel. Bioplyn se vyrábí také v rámci provozu ústřední čistírny odpadních vod, kdy je získaný bioplyn využíván k výrobě elektrické energie.

Ice Pigging

K efektivnímu využívání zdrojů pitné vody a jejímu šetření přispívá také preventivní údržba vodovodní sítě. Vodárenská společnost začala k preventivní údržbě potrubí používat čištění vodovodních řadů pomocí ledové tříště, tzv. metodou Ice Pigging (viz také v kap. 9 žádosti EGC). Po pilotním úspěšném testu v roce 2015, byla v následujícím roce provedena aplikace v jednom z městských obvodů, který je charakteristický vesnickou zástavbou. Množství odstraněného sedimentu na jednotlivých úsecích se pohybovalo na úrovni 4-10 kg /km. Vzhledem k úspěšnosti testu i pilotní aplikace bude čištění uvedenou sofistikovanou metodou použito v následujících letech i v dalších vhodných lokalitách města. Princip čištění metodou „ICE PIGGING“ je založen na využití směsi ledové tříště a soli, která dokáže při optimálním tlaku vyčistit vodovodní potrubí tak, jak se to nikdy nepodaří při běžném proplachu či čištění vzduchem. V oblasti čištění vodovodního potrubí jde o převratnou novinku, jejíž testování je sice poměrně nákladné, ale do budoucna umožňuje využít uvedenou technologii ke snížení ztrát vody a udržení její kvality. Hlavní výhodou čištění směsí ledu a soli je její abrazivní efekt, který dokáže odstranit 1000x více nečistot než dosud používané způsoby čištění, a to bez ohledu na materiál, ze kterého je potrubí vyrobeno. Při čištění dochází ve srovnání se standardními metodami k úspoře 50 % vody (než např. v případě proplachu). Výhodou je také rychlost procesu, neboť čas nezbytný pro čištění potrubí se zkrátil na polovinu. Rizika použití jsou dále velmi nízká, neboť led se při jakémkoliv problému po krátkém čase samovolně rozpustí.

Chytré měření spotřeby vody

Chytré měření spotřeby vody (Smart metering) zavedla v minulých letech vodárenská společnost Ostravské vodárny a kanalizace, a.s. (OVAK), spoluvlastněná městem, a nadále ji rozvíjí. Tato technologie umožňuje okamžitý přístup k aktuálním datům o spotřebě vody a tím i dřívější odhalení skrytých úniků za vodoměrem ve vnitřních rozvodech vody. Z vysílačů umístěných na vodoměrech jsou data za pomocí radiového signálu automaticky přenášena a zaznamenávána do informačního systému, jehož prostřednictvím je zákazníkovi spotřeba prezentována v podobě datových i grafických přehledů. Díky této službě získává odběratel jednoduchou kontrolu nad svou spotřebou vody prostřednictvím internetu, případně upozornění o nestandardní spotřebě vody, které je mu on-line zasíláno na e-mailovou adresu nebo prostřednictvím SMS. To v případě poruchy umožňuje minimalizovat škody a šetřit tento, v důsledku klimatické změny stále významnější, přírodní zdroj.

Aktuálně už takto funguje na 4 500 vodoměrů. Do roku 2019 by se měl rozšířit počet uživatelů na plných 8 000. Záměrem společnosti OVAK je do konce roku 2024 pokrýt technologií Chytrého měření celou Ostravu. Jednou z řady výhod je maximální přehled a pohodlí pro zákazníka a možnost rychle odhalit nestandardní situace na síti.

Za projekt „Chytré měření spotřeby vody“ obdržela společnost OVAK zvláštní cenu v soutěži „Chytrá města pro budoucnost 2017“.

Tlumení hluku při provozu tramvají

Ostrava použije na nejfrekventovanější tramvajové trati novou, unikátní českou technologii tlumení hluku a vibrací z kolejových vozidel, zejména hluku, který vzniká odvalováním kol po kolejnici a hluku trakčních motorů. Jedná se o takzvané kolejové absorbéry hluku s funkcí retence vody BRENS®, který je vyráběn pouze z recyklovaných materiálů z automobilového průmyslu. A to z recyklované pryže ze starých pneumatik a z recyklovaných syntetických a technických textilií používaných v automobilech Tyto bezodpadové výrobky naplňují kritéria uzavřené ekonomiky a využívají dosud nezpracovávaný technologický a průmyslový syntetický odpad. Díky vlastnostem základního syntetického materiálu STERED® může být povrch kolejových absorbérů opatřen živou vegetací trávníků, případně sukulentních rostlin (rozchodníků), nebo může povrch být opatřen umělým trávníkem. Všechny varianty povrchu zachovávají velmi dobré absorbční vlastnosti a umožňují odpařování vody v městském prostoru. Tím dochází ke zlepšení městského klimatu, snížení prašnosti a přehřívání ulic a bulvárů. Technologii odhlučnění koleje je možné aplikovat jak do stávajících tramvajových tratí, tak při návrhu a stavbě nových moderních dopravních staveb. Pro zvýšení bezpečnosti a plynulosti tramvajové dopravy současně i pro snížení hluku a vibrací je možné vně kolejí zřídit lehkou a snadno demontovatelnou nízkou protihlukovou bariéru tvořenou syntetickým recyklátem v drátěných koších, který se nechá na vnější straně porůst lokálními a nenáročnými rostlinami.