Na území statutárního města Ostravy se z obnovitelných zdrojů energie (OZE) vyrábí jak tepelná, tak elektrická energie. Pro výrobu tepelné energie se využívají především kotle spalující biomasu (dřevo, dřevní pelety, štěpka, dřevěná drť), solární termické systémy a tepelná čerpadla. Výroba elektrické energie pak probíhá v malých vodních elektrárnách, v kogeneračních zdrojích, spalujících bioplyn a doplňkově prostřednictvím střešních fotovoltaických systémů.

Tematické články

| 29. června 2020

Projekt rozvoje moderní městské energetiky

Číst ...
| 25. června 2020

Úspory ve veřejném osvětlení

Číst ...
| 24. března 2020

Ostrava se připojí k Hodině Země pohasnutím svých dominant

Číst ...
| 17. září 2019

Nový kotel mohou domácnosti v Ostravě získat i bez vlastních úspor

Číst ...
| 29. března 2019

Ostrava podpoří Hodinu Země

Číst ...
| 3. ledna 2019

Vědci z VŠB pomáhají šetřit peníze a energii

Číst ...
| 30. listopadu 2018

Ostrava podpoří využívání vodíkového pohonu

Číst ...
| 26. října 2018

První cestující se dnes svezli novými elektrobusy

Číst ...

Projekty

  • Projekt rozvoje moderní městské energetiky
  • Environmentální management
  • Využití biomasy v Zoo Ostrava
  • Výroba plynu z odpadu
  • Pyrolýzní plyn
  • Ukládání energie do vodíku
  • Uchování tepla v zemi
  • Malé vodní elektrárny

Projekt rozvoje moderní městské energetiky

Město je členem konsorcia řešitelů mezinárodního projektu POTEnT

Cílem projektu POTEnT: „Public Organisations Transform Energy Transition“, spolufinancovaného v rámci mezinárodního programu meziregionální spolupráce INTERREG Europe je podpořit rozvoj opatření a mechanismů pro rychlejší snižování emisí uhlíku prostřednictvím kvalitních energetických služeb poskytovaných místními a regionálními orgány nebo subjekty.

Mezi hlavní projektové aktivity patří:

  • analýza strategií partnerů, v případě Ostravy se jedná o Akční plán udržitelné energetiky, účelem je doplnění o osvědčené postupy z partnerských měst,
  • řešení a rozpracování možnosti zřízení veřejného subjektu nebo organizační struktury pro poskytování energetických služeb tzv. ESCO a případně hledání nástrojů pro jejich další rozvoj a zlepšování vč. zvyšování jejich podílů na trhu;
  • podpora a plánování investic do nízkouhlíkových projektů a identifikovat možnosti posílení místní rozhodovací pravomoci a komunity.

Vedoucím partnerem a konsorcia řešitelů projektu je Agentura pro energetiku a klima Jižní Bretaně, FR (ALOEN – Energy and climate local agency of South Brittany) a dalšími projektovými partnery vedle Ostravy jsou: město Parma (Itálie); město Pamplona, (Španělsko); město Milton Keynes (Spojené království); energetická agentura Southeast Sweden (Energy Agency for Southeast Sweden), (Švésko); regionální energetická agentura města Tartu (Tartu Regional Energy Agency), (Estonsko); městská agentura pro poskytování služeb města Ettlingen (Ettlingen Municipal Services Agency) (Německo). Přidruženým partnerem projektu je vzdělávací instituce Erasmus Centre for Urban, Port and Transport Economics BV, (Nizozemí).

Čeho chce Ostrava v rámci řešení projektu „POTEnT“ dosáhnout?

  1. Zlepšení systému energetického managementu města pro služby přicházející v příštím desetiletí.
  2. Zvýšit vliv místních orgánů na místní trh s energií a splnit cíle SECAP při snižování produkce skleníkových emisí.
  3. Zřídit novou organizační strukturu nebo mechanismus pro podporu strategického využití vlastních zdrojů energie v případech, kdy trh nebo právní rámec není schopen zajistit racionální a efektivní využívání energie.
  4. Systematické využívání a integrace / demonstrace / pilotování obnovitelných zdrojů, nástroje řízení reakce na poptávku, sekundární zdroje energie nebo systémy nosičů energie a jejich integrace do městské energetiky.
  5. Zahájit diskusi o potenciálních a rozvojových nástrojích pro podporu „komunitní energetiky“, PPP projektů nebo nových modelů spolupráce mezi městem a soukromým (veřejně-regionálním) sektorem.

Environmentální management

Systém environmentálního řízení (managementu) dle ISO 14001

V listopadu 2015 rozhodla rada města v návaznosti na implementaci integrovaného managementu města také o zavedení systému environmentálního řízení dle standardu ISO 14001 pro vybraná pracoviště Magistrátu města Ostravy (kromě Městské policie Ostrava a útulku pro psy). V roce 2016 realizoval magistrát projekt „Zavádění systému environmentálního managementu a příprava k certifikaci dle normy ISO 14001 na Magistrátu města Ostravy“ z dotačního programu Moravskoslezského kraje „Podpora dobrovolných aktivit v oblasti udržitelného rozvoje“, ŽPZ/02/2016, dotační titul č. 4. Na základě veřejné zakázky realizovala projekt Zavádění systému environmentálního managementu a příprava k certifikaci dle normy ISO 14001 na Magistrátu města Ostravy společnost CERT Kladno, s.r.o., IČO: 49550721, se sídlem Huťská 229, 272 01  Kladno.

Hlavním cílem zavádění environmentálního řízení bylo zavedení systému trvalého snižování dopadů na životní prostředí při správě budov, autoparku a provozu úřadu. Projekt se zaměřuje nejen na přímé dopady, tj. opatření vedoucí ke snížení spotřeby energií, vody a papíru nebo omezení vzniku havárií s únikem nebezpečných látek, ale také nepřímé dopady, jako systém poskytování veřejných podpor, informování veřejnosti o otázkách životního prostředí, apod. V průběhu realizace projektu byla radou města dne 29. 11. 2016 přijata také Environmentální politika.

Následně byl dle nastavených parametrů provoz Magistrátu města Ostravy řízen dle standardů nastavených standardů. Počátkem roku 2018 poté proběhl úspěšně certifikační audit tohoto systému a Magistrát města Ostravy dne 17. 04. 2018 získal certifikaci platnou po dobu tří let, tj. do 16. 04. 2021. Systém je v souladu s obdrženou certifikací každoročně kontrolován certifikačním orgánem.

Potvrzení platnosti certifikátu EMS

Místo
Zoo Ostrava
Adresa
Michálkovická 19
Ostrava-Slezská Ostrava
Web
Předcházející Následující

Využití biomasy v Zoo Ostrava

Biomasa jako alternativa v energetickém systému Zoo Ostrava

V zájmu snižování spotřeby energií a emisí CO2 přistoupila Zoo Ostrava k vybudování kotelny na dřevní hmotu (štěpku) v rámci výstavby dendrologického komplexu. Areál Zoo je rozsáhlý a je tedy permanentním zdrojem dřevní hmoty. Zoo je vybavena technickými prostředky na zpracování dřevní hmoty a manipulací s ní (Štěpkovač, nakladač, traktor).

 

Výroba plynu z odpadu

Celkové zásoby zemního plynu na světě se v současnosti odhadují na 511 tisíc miliard kubických metrů a mají životnost až 200 let. Využívají se na vaření, ohřev vody, výrobu elektrické energie a tepla, dopravu či dokonce jako médium do rekuperačních a chladících jednotek. Jedná se tedy o zdánlivě nevyčerpatelný zdroj energie. Ale co bude za těch 200 let, až zemní plyn dojde? Tuto otázku si kladou vědci z VECu (Výzkumné energetické centrum) na VŠB-TUO a snaží se vyrobit náhradní plyn z vytříděných složek odpadu. Proto v jedné z budov kampusu univerzity postavili zplyňovací jednotku, která je pokročilou verzí původního zařízení z roku 2007. Nově byly do zařízení začleněny otestované systémy suchého čištění energoplynu a nový způsob využití syntézního plynu – syntéza kapalných biopaliv II. generace metodou Fischer-Tropsch či produkce syntetického zemního plynu. A právě v tomto zařízení se vědci snaží plyn z odpadu vyrobit. Vzhledem k současnému trendu konzumní společnosti, která produkuje ročně tuny smetí, se zdá, že by výroba plynu z odpadu mohla být pro naše potomky vhodnou ekologickou alternativou.

 

         

 


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava

Místo
VŠB-TU Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
Web
Předcházející Následující

Pyrolýzní plyn

Budoucnost získávání energie je ve zpracování odpadu. To se děje několika způsoby, například spálením, ale také bez ohně (bez oxidace), tzv. pyrolýzou.  Vlivem tepla, ale za nepřístupu vzduchu, se organické makromolekuly rozpadají na sloučeniny a vzniká řada nových látek. Mezi nimi můžeme najít výhřevný plyn (bohatý na vodík  a metan), kapalný pyrolýzní olej, dehet nebo takzvaný tuhý zbytek. Každá z těchto surovin může být znovu využita: Centrum ENET VŠB-TUO se ve své Pyrolýzní jednotce snaží tento druh plynu dále zpracovat, aby mohlo být zužitkováno co největší množství energie v nich uložené.

Pyrolýza, tedy tepelný rozklad organických složek obsažených v odpadních látkách, se využívá již několik desítek let. Pyrolýzní jednotky jsou průmyslová zařízení, která jsou konstruována obvykle pouze na určitý typ odpadu. Jednotka v Centru ENET je výjimečná tím, že umožňuje tepelné zpracování široké škály organických odpadů. Při pyrolýze vznikají z odpadních materiálů látky nové, jako vysoce výhřevný plyn (bohatý na vodík a metan), kapalný pyrolýzní olej nebo takzvaný tuhý zbytek. Může to být dehet, při pyrolýze obalu Tetrapak zase hliník, z pneumatik zbyde skoro čistý uhlík. Každá z těchto surovin může být znovu využita: pyrolýzní olej jako zdroj organických sloučenin v chemickém průmyslu a například tuhý zbytek uhlíku pro výrobu aktivního uhlí pro průmysl.

Výzkum složení a zušlechťování pyrolýzního plynu otevírá nové možnosti jeho využití v energetice. Plyn se čistí a chladí, aby se z něj odstranil dehet a zůstal vodík. Ten se využívá především ke spalování v motorech, které pohánějí generátory k výrobě elektrické energie. Plyn je také možné plnit do lahví a dále využívat v chemickém průmyslu nebo použít k ohřevu pyrolýzní pece. Vysoce výhřevný plyn lze využít dokonce i ve „špinavé“ (nebo nevyčištěné) formě, a to k zahřívání Stirlingova motoru, také s cílem produkce elektrické energie.

Výzkum pyrolýzy odpadních látek v Centru ENET je součástí koncepce zaměřené na využití širokého spektra obnovitelných zdrojů při výrobě, uchovávání a distribuci elektrické energie. Výsledky výzkumu mohou být využity průmyslovými partnery pro aplikaci nových technologií, zejména v podnicích produkujících větší množství jednoho druhu odpadu, který by mohl být díky pyrolýze dále zpracován a energeticky využit.


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava.

Místo
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
Web
Předcházející Následující

Ukládání energie do vodíku

Výzkum ukládání elektrické energie do vodíku

Elektrická energie. Hodně jí spotřebujeme, proto jí musíme i hodně vyrobit. Ale dá se vůbec přebytek vyrobené elektrické energie dlouhodobě skladovat pro pozdější použití? Touto otázkou se zabývají vědci snad na celém světě. Jeden vědecký tým – ENET –  máme i v Ostravě . Ten zkoumá možnosti  přeměny elektrické energie do energie vázané na molekulu vodíku. Vodík, jakožto nejhojněji se ve vesmíru vyskytující prvek, je ekologicky neutrální a šetrná látka, kterou lze dlouhodobě uchovávat a později opakovaně využívat, a to nejen ke zpětné výrobě elektrické energie. 

Během dne se vyrábí a spotřebovává různé množství elektrické energie. Přes den, kdy lidé chodí do škol, zaměstnání a podnikové provozy jedou na plné obrátky, je energie potřeba více než v noci. A když svítí Slunce nebo fouká vítr, vyrábí solární a větrné elektrárny takové množství energie, které nelze okamžitě spotřebovat. Kolísání výroby a spotřeby elektřiny komplikuje život nejen provozovatelům přenosových a distribučních soustav. Nejjednodušší by bylo přeměnit přebytečnou elektrickou energii v nějaký lehce uchovatelný prvek a v případě potřeby z něj energii znovu získat a využít. A právě o to se snaží vědci z Centra energetických jednotek pro využití netradičních zdrojů energie (ENET) VŠB – Technické univerzity Ostrava, kteří testují možnosti výroby vodíku prostřednictvím energie z obnovitelných nebo netradičních zdrojů.

Už dlouho se o vodíku uvažuje jako o univerzálně použitelném „nosiči energie“, to znamená, že by se používal nejen pro ukládání přebytků elektřiny ze sítě a obnovitelných zdrojů, ale i jako náhradní palivo pro pohon dopravních prostředků nebo namísto baterií či akumulátorů v přenosné elektronice apod.

Přebudování současné soustavy na decentralizované inteligentní sítě je velmi nákladné. Nicméně s ohledem na vývoj energetické koncepce Evropské unie směrem k obnovitelným zdrojům se může v řádu několika desítek let stát, že budeme svítit elektrickou energií získanou z vodíku.


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava.

Místo
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
Web
Předcházející Následující

Uchování tepla v zemi

V zimě obvykle topíme více než v létě a spotřebováváme velké množství energie. V létě naopak naše spotřeba energie není vysoká a vznikají její přebytky. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava již několik let úspěšně testuje možnosti skladování tepla v podzemí. Soustřeďuje se na tzv. sezónní zásobníky, které umožňují uchovat přebytečné teplo získané v létě až do zimy, kdy je ho naopak nedostatek a může se zpětně využít. Stále zdokonaluje sezónní zásobníky, které umožní teplo uchovat třeba 6 měsíců. Využití podzemních zásobníků je nesmírně široké, odpadní teplo vzniká jak v rodinných domech, tak například v těžkém průmyslu.

Málokdo ví, že v areálu univerzity jsou některé objekty vytápěny tepelnými čerpadly. Velký výzkumný polygon je situován poblíž auly, kde je teplo odebíráno z horninového prostředí pomocí 110 vrtů vyhloubených do hloubky 140 m. Polygon se skládá z vybrané skupiny 10 provozních vrtů a skupiny 7 monitorovacích vrtů. Všechny vrty dosahují hloubky 140 m.

Malý výzkumný polygon bychom našli v areálu univerzity poblíž budovy Výzkumného energetického centra. Je tvořen dvěma provozními vrty a skupinou 8 monitorovacích vrtů, které jsou odvrtány rovněž do hloubky 140 m. Další tzv. „mini“ polygon tvořený jedním provozně – monitorovacím vrtem se nachází v areálu Fakulty stavební. Celý systém vrtů, krátkodobých vodních zásobníků, solárních kolektorů, tepelných čerpadel a výměníků umožňuje ukládat odpadní teplo do země. Prozatímní testování probíhá tak, že teplo uchovávané v létě v podzemí bude v zimě využito na vytápění některých v areálu. Máme tak jedinečnou možnost měřit efektivitu uchovávaného tepla v zemi z různých zdrojů při reálném provozu budovy. Zároveň nám celý systém umožňuje sledovat odběry i akumulaci tepla u malých, středních i velkých objektů. Ve spolupráci s pracovníky Green Gasu DPB a.s. Paskov se rovněž podílíme při výzkumu na polygonu v areálu podniku, kde jsou v podzemí akumulovány přebytky tepla z kogenerační jednotky. V České republice se jedná o ojedinělý komplexní výzkum akumulace tepla z různých zdrojů.

Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO

 

         

 


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statutární město Ostrava.

Místo
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Adresa
17. listopadu 15/2172
Ostrava-Poruba
Web
Předcházející Následující

Malé vodní elektrárny

Budoucnost získávání elektrické energie spočívá ve větším využití zásob obnovitelných zdrojů. Jedním takovým je voda. Ačkoliv Česká republika nemá ideální podmínky pro budování velkých vodních děl, i u nás představují vodní elektrárny významný zdroj energie. Všechny velké vodní toky jsou již pro tyto účely využity. Stále však zbývají malé říčky a potoky, které mají sice velký spád, ale nedisponují dostatečným množstvím vody. Jak na nich zajistit rovnoměrnou výrobu energie, když průtok vody bývá často nerovnoměrný?

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava se zabývá využitím energie malých vodních toků, které by umožňovaly zásobování infrastruktury v odlehlých horských a rekreačních oblastech prostřednictvím malých vodních elektráren. Vytváří koncepce pro napájení lokálních sítí typu „mikrogrid“ s využitím polovodičových měničů a akumulačních struktur, relativně levné vzhledem k dlouhé životnosti a nízké náročnosti na montáž oproti jiným způsobům využití obnovitelné energie.

Potřeba těchto nových řešení vyplývá z nedostatečného zásobování odloučených oblastí elektrickou energií z důvodů častého výkyvu spotřeby. V současnosti vznikají studie směřující k rozvoji nových typů rozvodných sítí, ať už tzv. ostrovních sítí, nebo mikro-grids (malých energetických sítí) a smart-grids (inteligentních sítí). Ostrovní sítě nejsou propojeny s distribuční elektrickou sítí a jsou označovány také jako off-grid. Své uplatnění nalézají především tam, kde není možné vybudovat klasickou veřejnou přípojku elektrické energie nebo v mobilních instalacích, na chatách, chalupách, v rekreačních oblastech nebo na horách.

Navíc je lze aplikovat v oblastech, ve kterých není možné získat energii z jiných obnovitelných zdrojů. Například v údolních oblastech, kde málo svítí slunce nebo tam, kde je výstavba větrných elektráren nevhodná. Testované ostrovní sítě jsou tvořeny z malých vodních elektráren s výkonem do 30 kW. Lidé žijící v odlehlých oblastech v blízkosti vodních toků mají tedy velkou naději, že mohou v budoucnu vyrábět elektřinu z vlastních zdrojů a tím se sníží jejich závislost na dostupnosti distribuční sítě.

Fakulta elektrotechniky a informatiky ve spolupráci s centrem ENET VŠB-TUO


Partnerem projektu Zlepši si techniku je statuární město Ostrava

Informace

Akční plán pro udržitelnou energetiku a klima (SECAP)

Tento významný strategický dokument navrhuje projekty, jejichž cílem je snížení spotřeby energie při současném zohlednění možností adaptačních opatření na změnu klimatu.

Úspory energií ve veřejných budovách

Ostrava realizuje projekty rekonstrukcí a revitalizací jednotlivých budov v majetku města. Jejich hlavním cílem je zlepšení technického stavu budov a především snížení jejich energetické náročnosti.

Systém environmentálního managementu

Na vybraných pracovištích Magistrátu města Ostravy byl od listopadu roku 2015 zaveden Systém environmentálního managementu, který v roce 2018 prošel úspěšnou certifikací dle normy ISO 14001. Cílem jeho zavedení je trvalé snižování dopadů na životní prostředí při správě budov, autoparku a provozu úřadu.