Eko magazín přibližuje životní prostředí v Moravskoslezském kraji, ekologické projekty, ale také vše, čím k lepšímu životnímu prostředí můžete přispět i vy sami.

Únorový díl – Co ovlivňuje v Ostravě kvalitu ovzduší ke shlédnutí ZDE

Březnový díl – Odpadová výuka a produkce odpadů ke shlédnutí ZDE

Dubnový díl – Kanalizace není odpadkový koš ani skládka ke shlédnutí ZDE

V roce 2010 zřídilo město Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší k financování ozdravných pobytů žáků ostravských škol. Fond slouží pro účely péče o zdraví dětí bydlících na území statutárního města Ostravy ohrožených znečištěním ovzduší.

Vyhlášení dotačního programu

• Pro školy a školky, které nejsou zřízené statutárním městem Ostrava,
• pro školy provozující svou činnost na území statutárního města Ostravy.

Finanční prostředky Fondu lze použít na organizované pobyty dětí mateřských, základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.

Významní přispěvovatelé

• OKK Koksovny a.s. v rámci dobrovolné dohody,
• Veolia Energie ČR,
• Liberty Ostrava/Arcelor Mittal Ostrava
• a další znečišťovatelé z oblasti.

Žádosti

• Podání žádostí: do 25. května.
• Schvalování: Komise životního prostředí; rada města; zastupitelstvo města – v případě, že zřizovatelem školy není město.
• Žadatelé: mateřské a základní školy zřizované městskými obvody statutárního města Ostravy, školy na území Ostravy, které nejsou zřízeny městem.

Pravidla

• Minimální délka ozdravného pobytu: 14 dní.
• Maximální výše podpory: 6 000 Kč na jednoho žáka.
• Konání ozdravného pobytu: od 1. listopadu do 30. dubna.

Realizace v oblastech nezatížených smogovou situací

Doprovodný program ozdravného charakteru, zaměřený na regeneraci a rozvoj respiračního ústrojí a posílení imunity

Např.: nácvik správného dýchání, návštěva solné jeskyně, vhodné sportovní aktivity, plavání, klasické i sjezdové lyžování, apod.

DŮLEŽITÉ DOKUMENTY KE STAŽENÍ ZDE:

Statut Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší

Formulář žádosti o poskytnutí finančních prostředků na realizaci ozdravného pobytu 2022-2023

Sdělení k poskytnutí FPDOZO

Uskutečněné programy a počty dětí, které absolvovaly ozdravný pobyt:

2010/2011 – 1 543 dětí

2011/2012 – 1 919 dětí

2012/2013 – 1 231 dětí

2013/2014 – 2 267 dětí

2014/2015 – 1815 dětí

2015/2016 – 2 908 dětí

2016/2017 – 3 217 dětí

2017/2018 – 2 783 dětí

2018/2019 – 3 600 dětí

2019/2020 – 1 754 dětí

2020/2021 – Pandemická opatření – bez realizace ozdravných pobytů

2021/2022 – 4 027 dětí

2022/2023 – 4 419 dětí bude realizovat ozdravný pobyt od 1. listopadu 2022 do 30. dubna 2023.

Kvalita ovzduší v Ostravě je silně ovlivňována mnoha faktory. K imisnímu zatížení přispívá vedle průmyslových zdrojů také intenzita automobilové dopravy a lokální topeniště.

Na kvalitě ovzduší v Ostravě se významně podílí také dálkový přenos znečišťujících látek (zejména z lokálních topenišť a průmyslu) z příhraniční oblasti Polska zvláště v zimním období. Imisní koncentrace na Ostravsku jsou významně ovlivňovány častým výskytem inverzí a zhoršenými rozptylovými podmínkami, což souvisí s meteorologickými faktory a geografickým umístěním Ostravy. Dopady znečištění ovzduší jsou vážným problémem a ovlivňují zdraví obyvatel, proto Ostrava činí veškeré možné kroky ke zlepšení stavu životního prostředí a životní úrovně ve městě. K tomu je nutná spolupráce všech subjektů (státu, průmyslových podniků, institucí včetně samotných občanů), kteří mohou přispět ke zlepšení.

Statutární město Ostrava patří do aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, pro kterou byl vydán v dubnu 2016 „Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek – CZ08A“. Dle § 9 odst. 4 zák. č.  201/2012 Sb., o ochraně ovzduší má obec povinnost provádět opatření, která jí byla uložena příslušným PZKO tak, aby bylo dosaženo co nejdříve imisního limitu na jeho území. Pro tyto účely musí vypracovat časový plán provádění opatření.

Program zlepšování kvality ovzduší (dále jen „PZKO“) vydává ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s krajským úřadem a obecním úřadem v případě překročení stanoveného imisního limitu. Cílem programu je určit opatření k dosažení požadované kvality ovzduší v době co možná nejkratší. PZKO stanovuje opatření zejména na regionální a lokální úrovni.

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, kraji a obcemi aktualizaci PZKO pro horizont 2020+.

Konkrétní informace o aktivitách/projektech a časový harmonogram ve městě Ostravě obsahuje „Akční plán statutárního města Ostravy k implementaci Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek – CZ08A“ (dále jen „Akční plán“) obsahuje konkrétní informace o aktivitách/projektech. Obsahuje také harmonogram realizace příslušných aktivit a dílčích kroků jednotlivých projektů, finanční náročnost, finanční krytí, termíny plnění a interní gesce. Jsou zde zahrnuty projekty jak zrealizované do roku 2020, tak s plánovanou realizací po roce 2020.

Opatření uvedená v Akčním plánu bude město Ostrava realizovat z vlastních prostředků a odhaduje výdaje z rozpočtu ve stovkách miliónů korun.

Příslušná  opatření budou průběžně plnit a realizovat statutární město Ostrava, Magistrát města Ostravy, městské obvody statutárního města Ostravy a Dopravní podnik Ostrava.

Akční plán ke stažení

Akční plán je aktualizován každých 6 měsíců. Na základě uzavřené smlouvy se Státním fondem životního prostředí ČR byla zpracována Zpráva o plnění navržených aktivit, prosinec 2023.

Aktualizace – Akční plán statutárního města Ostravy k implementaci Programu zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek – CZo8A – dokument ke stažení ZDE

Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí České republiky a Ministerstvem životního prostředí.

www.mzp.cz       www.sfzp.cz

Rada města Ostravy schválila Akční plán dne 10. 9. 2019 usnesením č. 02150/RM1822/32

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR v roce 2019 výzvu pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory dle podmínek Národního programu Životní prostředí. Výzva č. 10/2019: Nadlimitní čištění komunikací se týkalo podpory opatření vyplývajících ze schválených programů zlepšování kvality ovzduší a byla určena na pomoc obcím v regionech silně postižených znečištěným ovzduším.

Vztahovalo se na statutární města, na jejichž území došlo minimálně ve třech letech za období 2014-2018 k překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 alespoň na 10 % jejich území.

Tato dotační výzva se zaměřovala na eliminaci znečištění tzv. sekundární prašností, která vzniká vířením prachových částic. Problematická je zejména v letní sezóně (březen-listopad). Jelikož ve městě Ostravě dochází k překračování denních imisních limitů u prachových částic, Ostrava tuto skutečnost vnímá velmi intenzivně a nadlimitnímu čištění komunikací věnuje každoročně zvýšenou pozornost i poměrně vysoké částky ze svého rozpočtu. Dotace ze Státního fondu

Od roku 2008 čistí město Ostrava komunikace mnohonásobně častěji, než mu to ukládá zákon. Např. v roce 2020 vynaložilo ze svého rozpočtu na čištění cca 30 miliónů korun, výsledkem bylo 3 916,5 tun sesbíraných smetků.

Dotace z Výzvy č. 10/2019 pomohly Ostravě zvýšit frekvenci a rozsah čištění ulic a přispěly k dalšímu zlepšení kvality ovzduší ve městě. Současně řešily i monitoring, který sledoval vliv zvýšené frekvence čištění komunikací na koncentraci prachových částic v ovzduší.

Výše podpory činila 9 998 883,50 Kč. V rámci realizace projektu došlo k vyčištění celkem 9 411 km komunikací na území města, proběhlo 14 cyklů nadlimitního čištění a 98 dnů měřící kampaně.

Za rok 2020 proběhly od října 3 cykly čištění včetně monitoringu (říjen-prosinec), v roce 2021 bylo realizováno zbývajících 11 cyklů (květen-říjen). Celkem bylo za dobu trvání projektu sesbíráno z komunikací 1 195,8 t smetků.

„Nadlimitní čištění na pozemních komunikacích na území statutárního města Ostravy“.

„Tento projekt je spolufinancován Státním fondem životního prostředí ČR na základě rozhodnutí ministra životního prostředí“.

www.mzp.cz       www.sfzp.cz

Znečištění ovzduší je ve městě Ostrava způsobeno kombinací vlivu průmyslových zdrojů, lokálních topenišť a dopravy. Jednou formou z opatření v oblasti dopravy, které by potenciálně mohlo snížit znečištění ovzduší ve městě je zavedení trvalého opatření, tzv. nízkoemisních zón.

V roce 2019 byla zpracována Studie efektivity zavedení opatření v době smogové situace v oblasti dopravy na území SMO“ ke stažení ZDE.  Ze závěru studie vyplynulo, že omezení provozu vozidel při smogových situacích nepovede ke snížení úrovně znečištění ovzduší na území města.

Následně byl vedením města vysloven souhlas se zahájením přípravy vydání trvalého zákazu vjezdu nákladní dopravy s celkovou hmotností nad 6 tun na celé území města Ostravy. Proto byly zpracovány dokumenty “Úprava modelu dopravy IAD“ a „Imisní mapy znečištění ovzduší z dopravy pro posouzení omezení provozu nákladních vozidel“.

Imisní mapy znečištění ovzduší z dopravy pro posouzení omezení provozu nákladních vozidel ke stažení ZDE 

Úprava modelu dopravy IAD, kterou zpracovaly Ostravské komunikace, a.s., zhodnotila několik variant řešení omezení vjezdu nákladní dopravy nad 6 tun, které byly následně analyzovány a porovnávány jak se stávajícím stavem, tak mezi sebou. Varianty byly zpracovány postupně dle rozsahu dopravního omezení nákladních vozidel od nejpřísnějšího po nejmírnější (varianty A-E).

Úprava modelu dopravy IAD ke stažení ZDE 

Na základě navržených variant byly společností UDIMO spol. s r.o. zpracovány rozptylové modely, které vyhodnotily imisní zátěž vyvolanou dopravou ve výše uvedených variantách. Rozptylové modely byly zpracovány proto, aby bylo možné posoudit, jak se tato opatření pro regulaci dopravy promítnou do celkové kvality ovzduší ve městě, o kolik procent poklesne stávající dopravou vyvolaná imisní zátěž, zda přinese významný, či méně významný pokles hladiny škodlivin v ovzduší.

Vzhledem k náročnosti zajištění omezení dopravy včetně vydávání výjimek a k faktu, že omezení by vyvolalo další zvýšení emisí z dopravy v místech, kde mají emise z dopravy již v současné době vysoký vliv na imisní situaci, nebylo doporučeno realizaci restrikce nákladní dopravy nad 6 t nad již existující stav na stávající základní komunikační síti. Rozšíření restrikce nákladní dopravy by bylo možné realizovat až po dostavbě základní komunikační sítě.

Vhodnějším opatřením ke snížení imisní situace se jeví přechod k elektromobilitě. Výsledky jsou zřejmé z posouzení výhledu pro rok 2045, který počítá s obměnou vozového parku a snížení emisních faktorů vozidel.

Město Ostrava a především stále více jeho obyvatelé vnímají cyklistickou dopravu jako rychlou, ekologickou a zdravou formu individuální dopravy, kterou mohou využít i  návštěvníci města. Na začátku projektu  v roce 2017 byla provedena anketa, která potvrdila zájem obyvatel Ostravy o systém sdílených kol.

Začátky Bikesharingu v Ostravě

V roce 2018 začala v Ostravě provozovat službu sdílených kol firma REKOLA. K dispozici bylo 150 kol a jen v centru Ostravy. Projekt se setkal s velmi pozitivním ohlasem, a proto se přistoupilo k rozšíření do dalších městských obvodů.

V roce 2019 a 2020 vyhrála zakázku na provoz služby bikesharing firma NEXT BIKE ČESKÁ REPUBLIKA. 
V sezóně 2019  bylo k dispozici 600 kol a celkem 210 stanic pro půjčení/zaparkování kol. V roce 2020 došlo k rozšíření služby a bylo k dispozici 900 kol na 270 strategicky umístěných stanovištích.  Sdílená kola byla  v provozu od března až do prosince. Prvních 15 minut výpůjčky bylo zdarma, hrazeno městem.

Od roku 2020 je  služba provozována společnosti Nextbike a je dostupná také v obci Vřesina a blízkém Hlučíně.

Od roku 2021 je k dispozici již na celém území města Ostravy. V provozu bylo od ledna až do prosince 1000 kol. Nextbike má v Ostravě již 39 238 uživatelů a ti za tento rok (až do 11/2021) realizovali cca 500.000 výpůjček a společně ujeli zhruba 750.000 km. Většina výpůjček probíhala v režimu do 15 minut s finanční podporou města. Průměrná délka výpůjčky je v Ostravě v délce 1,5km. Nejaktivnější uživatel měl za letošní rok 1268 výpůjček.

Nejfrekventovanější měsíc s nejvyšším množství výpůjček byl červen, kdy si lidé kolo v Ostravě zapůjčili 80 000 krát. Téměř 80% všech výpůjček bylo realizováno v obvodech Moravská Ostrava  a Přívoz, Ostrava-Poruba a Ostrava-Jih.

V porovnání s rokem 2020 dosahuje letošní rok  75% výpůjček roku loňského – propad byl způsoben rozšířením do všech obvodů a nebývale silnou vlnou vandalismů na kolech.

Pro dvouleté období 2021/2022 byl ve veřejné zakázce vybrán stejný provozovatel této služby tzn. společnost NEXTBIKE. Provoz sdílených kol je od roku 2021 celoroční (leden až prosinec) a v období největšího zájmu, od června do září, je v ulicích města služba posílena na minimálně tisícovku sdílených kol.  Služba je od roku 2021 dostupná ve všech městských obvodech a prvních 15 minut výpůjčky je pro uživatele zdarma, hrazeno městem.

Předpokládaná hodnota koncese pro bikesharing na léta 2023 až 2024 činí 19,6 milionů korun.

Více než pět desítek milionů korun z evropských fondů získala Ostrava na projekt CLAIRO, který pomůže zlepšit ovzduší ve městě. Stává se tak prvním městem v republice, které získalo grant z komunitárního programu Evropské unie. Program, ze kterého dotace přišla (Urban Innovative Actions), slouží k podpoře nejinovativnějších projektů v Evropě a nese s sebou značnou prestiž.

Projekt s názvem CLAIRO (z anglického názvu: CLear AIR and CLimate Adaptation in Ostrava and other cities) má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů. Ostrava projekt realizuje ve spolupráci s dalšími projektovými partnery – Moravskoslezským krajem, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, Slezskou univerzitou v Opavě, Univerzitou Palackého v Olomouci, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions a Regionálním sdružením územní spolupráce Těšínského Slezska (RSTS).

Výzkumná laboratoř v Ostravě

První část výzkumu začala již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích NAINSTALOVALI MĚŘÍCÍ SENZORY monitorující stav ovzduší. Senzory umožňují sledování naměřených koncentrací prachových částic, ozonu a oxidů dusíku online bez složité analýzy v laboratoři. Senzory budou v lokalitách měřit průběžně téměř osm let, umožní tak posoudit, jak se změnily koncentrace znečišťujících látek v ovzduší před, při i po výsadbě nové zeleně. Kromě lokalit v Radvanicích a Bartovicích probíhá pilotní měření i v dalších městech v Moravskoslezském kraji, a to v Třinci, Opavě, Frýdku-Místku, Karviné, Havířově a Rychvaldu.

Na základě dat získaných z průběžných měření a meteorologických parametrů byly vytvořeny modely pro zachycování látek znečišťujících ovzduší pro stávající vegetaci i nově navrženou zeleň. Podle výsledků měření vědci ze Slezské univerzity v Opavě vybrali pro výsadbu takové druhy dřevin, které jsou odolnější a jsou schopny dlouhodobě zachytávat více prachových částic. Během dubna 2021 se tak v městské části Radvanice a Bartovice vysázelo 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku. 

Vedle záchytu škodlivin vědci sledují i reakci zeleně na EXPERIMENTÁLNÍ OŠETŘENÍ vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky něj se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší. Díky aplikaci ošetřujícího přípravku s obsahem biostimulantů, protistresových látek a výtažku z mořských řas mohou sledovat, jak se rostlinám daří překonat negativní vlivy vnějšího prostředí, zejména vysychání nebo výrazné výkyvy teplot. Vědci předpokládají, že stromy a keře budou po aplikaci ošetření v lepším zdravotním stavu, budou lépe fotosyntetizovat a tvořit hustší a kvalitnější listovou plochu. Tyto faktory následně pozitivně ovlivní záchyt škodlivin z ovzduší.

Jaké jsou výstupy projektu?

Základní principy výzkumu vědci shrnuli v tzv. Inovativním návrhu zeleně. Ten se spolu s dalšími vzniklými podklady promítne do metodiky, odborné publikace, jejíž součástí budou podrobnosti o měření, záchytu škodlivin a výsadbě zeleně. Metodika je jedním z hlavních výstupů projektu a bude sloužit jako „návod“ pro výsadbu zeleně ve městech. Kromě metodiky vědci pracují také na databázi dřevin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění ovzduší, která může městům a obcím pomoci s výběrem rostlin nejvhodnějších pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí.

Dalším důležitým aspektem projektu je osvěta, zapojení obyvatel a šíření know-how. Organizace SOBIC a RSTS zpracovaly STUDII zabývající se vztahem veřejnosti k ovzduší a městské zeleni, do které se zapojilo více než 1 200 respondentů. V průběhu dubna 2021 proběhlo také několik webinářů pro veřejnost a střední školy. V posledním roce realizace Ostrava plánuje ve spolupráci s projektovými partnery uspořádat workshopy pro experty a zástupce měst a organizaci konference na mezinárodní úrovni. Aktuální informace o plánovaných akcích je možné sledovat na webových stránkách projektu WWW.CLAIRO.OSTRAVA.CZ.

Rozpočet projektu CLAIRO je 65 milionů korun, dotace z evropských fondů představuje 52,7 milionů korun. Další informace o projektu můžete získat na stránkách URBAN INNOVATIVE ACTION.

Délka trvání projektu: listopad 2018 – duben 2022

Udržitelnost projektu: duben 2027

https://clairo.ostrava.cz/

https://www.uia-initiative.eu/en/uia-cities/ostrava

Nejmodernější technologie ke sledování stavu ovzduší

První část výzkumu byla zahájena již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích nainstalovali měřící sensory monitorující aktuální stav ovzduší. Univerzita pro měření využila nejmodernější technologie umožňující sledování nejen nejvýznamnějších znečišťujících látek (NO₂, O₃), ale i velmi malých prachových částic (PM₁₀, PM_2.5, PM₁). Měření je pro projekt klíčové, protože díky němu jsou vědci schopni posoudit, jak se změnilo množství škodlivin v ovzduší před, během a po výsadbě nové zeleně. Všechna data z měření univerzita zpřístupnila také online, a to na datovém portálu AIRSENS.EU.  Kromě lokalit v Radvanicích a Bartovicích proběhlo pilotní měření i v dalších městech v Moravskoslezském kraji, a to v Třinci, Opavě, Frýdku-Místku, Karviné, Havířově a Rychvaldu.

Výzkumné lokality pro výsadbu nebyly vybrány náhodně, ale za odborného dohledu vědců, protože bylo zapotřebí najít takové plochy, které mají dostatečnou velikost, jsou zatížené silným znečištěním a zároveň disponují odlišnými půdními vlastnostmi. To se nakonec povedlo a při pečlivém zvážení všech kritérií vědci pro výsadbu vybrali dva pozemky na území obvodu Radvanice a Bartovice. Území v Radvanicích je ornou půdou se solitérně rostoucími dřevinami, naopak lokalita v Bartovicích bývala skládkou průmyslových odpadů s vysokou mírou půdního znečištění. Obě lokality jsou navíc umístěny v blízkosti jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší ve městě.

Zeleň jako filtr znečištění

Data o ovzduší, získaná z průběžných měření, jsou důležitá nejen pro sledování jeho kvality, ale i pro následné modelování výsadby zeleně. Model výsadby se zastoupením odolnějších druhů rostlin schopných dlouhodobě zachytávat více prachových částic navrhli odborníci ze Slezské Univerzity. Jejich cílem bylo navrhnout takovou kombinaci listnatých a jehličnatých druhů dřevin, která by dokázala zajistit účinný záchyt škodlivin celoročně a zároveň byla tolerantní k danému typu znečištění ovzduší a půdním podmínkám. Kromě vhodného výběru druhů rostlin vědci pracovali i se specifickým rozmístěním, věkem i výškou dřevin, a to tak, aby záchyt škodlivin byl co největší.

Nejen samotná struktura a kompozice zeleně a výběr konkrétních druhů dřevin rozhoduje o efektivitě záchytu škodlivin z ovzduší. Aby zeleň ve stresových podmínkách lépe prosperovala, je zalévána speciálním, ekologicky šetrným ošetřením. Inovativní přípravek na přírodní bázi je výsledkem víc než 20tiletého výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci. Takzvané „chytré“ hnojivo obsahuje kromě kompletní výživy, tedy všech potřebných makro a mikroprvků, další aktivní látky, fytohormony a biostimulanty, které pomáhají rostlinám překonat různé formy stresu, hnojivo je tak vhodné k ošetření zeleně v extrémních podmínkách. Díky ošetření jsou stromy a keře v lepším zdravotním stavu, lépe fotosyntetizují a tvoří hustší a kvalitnější listovou plochu, a to následně pozitivně ovlivňuje záchyt škodlivin z ovzduší.

Odborně zpracovaný model se stal podkladem pro výsadbu, která proběhla na jaře 2021. Vysázeno bylo celkem 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku, a to na území o rozloze 20 tisíc m². Mezi zastoupenými druhy se objevil převážně dub zimní, tis červený, javor babyka, topol černý, jedle bělokorá nebo borovice lesní. Během následujících měsíců vědci sledovali, jak tato nově vysázená zeleň ve stresovém prostředí prosperuje a zároveň pohlcuje znečištění z ovzduší – to zjišťovali na základě naměřených koncentrací znečisťujících látek v ovzduší.

První slibné výsledky výzkumu

Z výsledků měření jednoznačně vyplývá, že navržený postup výsadby dřevin má pozitivní vliv na záchyt škodlivin z ovzduší. Přestože byla zeleň vysázena teprve na jaře 2021 a nemá za sebou ani jedno celé vegetační období, lze již pozorovat první pozitivní výsledky. Celková plocha vegetace na obou lokalitách v Radvanicích a Bartovicích zachytila za poslední rok 60,4 kg NO_x, 32,2 kg PM₁₀ a 80 kg 0₃.

Prozatímní výsledky také potvrzují, že ošetření má významný efekt na fyziologický stav rostlin, a to zejména na extrémní lokalitě v Bartovicích, kde i přes nepříznivé podmínky okolního prostření byl úhyn zeleně minimální. Na základě měření stavu listů vědci zjistili, že kondice zeleně v této lokalitě odpovídá zdravé vegetaci nezatížené stresem. Aplikace ošetření má tedy skutečně pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin a navržený způsob ošetření lze tak doporučit městům v průmyslových regionech k ošetření jak stávajících, tak i nových výsadeb. Současně s tím je však nutné podotknout, že se jedná o výsledky z prvního roku po výsadbě a vliv extrémních podmínek v Bartovicích se naplno projeví až v následujících letech. Pro komplexní výstupy bude nutné v měření a vyhodnocování dat dál pokračovat, a to nejméně po dobu následujících pěti let udržitelnosti projektu.

Know-how jako výstup projektu

Snaha o větší informovanost o nových přístupech v zakládání zeleně tvoří nedílnou součást projektu. K tomuto účelu výzkumný tým zpracoval dvě odborné publikace, manuál a metodiku, které představují konkrétní závěry z výzkumu v projektu. Dalším významným výstupem projektu je databáze rostlin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění z ovzduší. Databáze obsahuje více než 150 druhů dřevin a jsou v ní zahrnuty nejen původní druhy, ale i ty cizokrajné, často využívané při výsadbách zeleně v zahradách a na veřejných prostranstvích. Kromě druhů dřevin je databáze doplněná o osvědčené příklady dobré praxe z jiných evropských měst. Přínos databáze pro projekt je významný, protože může městům a obcím pomoci s výběrem nejvhodnějších dřevin pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí, zejména pak ve „zranitelných“ částech měst, jako je okolí škol, nemocnic nebo dětských hřišť.

Jedním z výstupů projektu je také odborná studie, kterou zpracovaly společnosti SOBIC a RSTS.  Dokument se opírá o výsledky rozsáhlého dotazníkového průzkumu realizovaného v letech 2019-2020, který zkoumal vnímání ovzduší obyvateli kraje a jejich ochotu měnit vlastní chování. Podrobná studie, založená na odpovědích více než 1 200 respondentů, odhalila, že informovanost občanů k danému tématu je relativně nízká a že část obyvatel pociťuje v oblasti kvality ovzduší zhoršení, ačkoliv objektivní data potvrzují opak. Na druhou stranu šetření ukázalo, že občané jsou ochotni se na změně podílet, ať už výsadbou stromů nebo finančním příspěvkem. Na základě těchto zjištění autoři studie vytvořili konkrétní doporučení určená městům a obcím pro zajištění větší informovanosti a zapojení obyvatel.

O výsledky výzkumu a naše zkušenosti s realizací projektu jsme se podělili na workshopech a dvou konferencích pro odbornou i laickou veřejnost a zástupce měst. Především odborníci z měst a obcí projevili největší zájem o implementaci našich poznatků z výzkumu. Díky individuálním konzultacím s odborným projektovým týmem se zájemci mohli podrobně seznámit se všemi specifiky výběru vhodné zeleně, a to včetně konkrétních doporučení k ošetření zeleně ekologickým přípravkem. Tyto konzultace využilo hned několik měst v Moravskoslezském kraji, a to např. Bohumín, Opava, Bruntál a Havířov. Ačkoliv naše doporučení z výzkumu jsou cílena především na města, zájem o zahrnutí výsledků výzkumu do své odborné praxe projevily i některé veřejné instituce (Ministerstvo ŽP SR, Státní fond životního prostředí ČR, National and Kapodistrian University of Athens, NNO Centrum pro životní prostředí) či zahradní architekti (Jan Holub s.r.o., Zaka22 – Ateliér zahradní a krajinářské architektury apod.).

A jaká jsou tedy nejvýznamnější doporučení pro města k výsadbě zeleně v průmyslových oblastech? Konkrétní přehled deseti nejvýznamnějších z nich je možné stáhnout ZDE. 

Funkční a dobře udržovaná zeleň odolná vůči vnějším klimatickým podmínkám je pro dnešní města extrémně důležitá. Projekt CLAIRO umožnil otestovat komplexní řešení pro zlepšení kvality ovzduší ve městech postižených průmyslovou či dopravní zátěží. Projekt nabízí nový úhel pohledu a ověřuje možnosti, které pak města mohou činit udržitelnějšími, chytřejšími, funkčními a lepšími pro život. Není však všespasitelný a je nutné ho začlenit do kontextu ostatních aktivit pro zlepšení kvality ovzduší a celkově života ve městě.

“Tento projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím iniciativy Urban Innovative Actions.”

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy

Ministerstvo životního prostředí vydalo v dubnu 2016 formou opatření obecné povahy Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (PZKO), který byl zpracován v rámci „Střednědobé strategie (do roku 2020) ke zlepšení kvality ovzduší v ČR“. Cílem PZKO bylo vytvořit komplexní dokument k identifikaci příčin znečištění ovzduší a stanovit taková opatření, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality ovzduší a dosažení přípustné úrovně znečištění. Tam, kde jsou tyto úrovně splněny, je třeba realizovat opatření uvedená v PZKO v přiměřeném rozsahu tak, aby hodnoty přípustné úrovně znečištění nebyly překročeny.

Jedním z opatření ke snížení emisí a ke zlepšení kvality ovzduší v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek bylo pod kódovým označením AB7 také zavádění tzv. nízkoemisních zón, které omezuje provoz silničních motorových vozidel ve smyslu příslušných ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Vedení města v návaznosti na PZKO rozhodlo o zpracování „Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy“. Tato studie byla vytvořena v rámci výzvy č. 2/2016 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Národního programu Životního prostředí, prioritní oblast „5. Životní prostředí ve městech a obcích“ a podoblast „5.2 Udržitelná městská doprava a mobilita“.

Ve studii, která byla podrobena připomínkovému řízení Ministerstva životního prostředí, byl navržen vznik dvou nízkoemisních zón, a to v centru města a v městském obvodu Poruba. Vznesené připomínky byly doplněny v průběhu prvního čtvrtletí roku 2018 a také projednány s dotčenými městskými obvody.

Ze studie vyplynulo, že zavedení nízkoemisních zón by vyžadovalo nezanedbatelné náklady. Vzhledem k předpokládanému snížení imisní zátěže by ale vynaložení těchto prostředků nebylo dostatečně efektivní. Proto se vedení města shodlo na tom vzít na vědomí provedenou studii a hledat také jinou možnost regulace dopravy například formou tzv. regulačního řádu, což není opatření trvalé povahy, ale zavádí se a omezuje dopravu (na rozdíl od nízkoemisních zón) pouze v době vyhlášených smogových situacích. Viz

Informativní materiál o možnostech zlepšení kvality ovzduší při zavedení opatření v dopravě

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy