Rizika spojená se stále se zvyšujícími teplotami a změnou klimatu řeší Ostrava dlouhodobě, již od roku 2017 disponuje adaptační strategií města a v realizaci spektra opatření pokračuje. Aktuálně připravuje městský obvod Ostrava-Svinov vytvoření adaptační plochy na pozemcích ulice Stanislavského. Území, jehož revitalizaci obvod chystá, je situováno v těsném sousedství památkově chráněné historické dělnické kolonie bytových domů. Proměnu specifického území navrhly zkušené architektky Magda Cigánková Fialová a Petra Lindovská z ateliéru ZAKA22.
Hlavní výzvou revitalizované plochy je trvalý a velmi vydatný vývěr podzemní vody z historické „Jubilejní studny,“ vybudované na konci 19. století. Tato voda způsobuje plošné zamokření, kvůli kterému je plocha dlouhodobě znehodnocená a běžnou mechanizací neudržitelná. „Hlavní architektonický a technický koncept návrhu nespočívá v umělém odvádění vyvěrající vody do kanalizační sítě, ale v plném využití jejího hydrogeologického potenciálu pro obnovu přirozeného vodního režimu v urbanizovaném prostředí. Voda bude řízeně svedena od Jubilejní studny do soustavy nově modelovaných terénních depresí,“ vysvětluje spoluautorka návrhu architektka Magda Cigánková Fialová.
Hydrogeologický potenciál území bude využit místo technické regulace. „Specifickou situaci v místě, kterou by někteří mohli považovat za nevýhodu, dokázaly autorky umně využít ku prospěchu a zlepšení kvality veřejného prostoru. Architektkami navržený systém bude fungovat na principu dešťových záhonů v souladu s technickými standardy hospodaření se srážkovými vodami. Nadbytečná voda bude dočasně akumulována v propustných štěrkových vrstvách a v půdním profilu, kde dojde k její přirozené filtraci, předčištění a následnému postupnému uvolňování do ovzduší pomocí evapotranspirace vegetace. Sanace tohoto plošného podmáčení navíc výrazně zlepší hydrogeologické poměry v okolí a sníží riziko dlouhodobého působení vlhkosti na základové konstrukce sousedních památkově chráněných domů,“ dodává náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.
Z hlediska stavebně-technického řešení klade projekt maximální důraz na ekologickou šetrnost a minimální zásah do terénu. „Veškerá navržená infrastruktura pro pěší je koncipována jako lehká a reverzibilní, bez použití klasických betonových základů. Hlavní komunikační síť tvoří propustné mlatové povrchy lemované ocelovou pásovinou a chodníky z volně kladené pískovcové dlažby na štěrkovém loži. Nejcitlivější podmáčené úseky překlenou vyvýšené dřevěné povalové lávky z neimpregnovaného modřínu a dubových trámů, které budou v terénu kotveny šetrně pomocí pozinkovaných ocelových zemních vrutů. Architektonický ráz lokality citlivě doplní surový přírodní mobiliář – masivní kládové lavičky z dubového dřeva s ocelovými prvky upravenými žárovým zinkováním a černým práškovým lakem, piknikové sestavy, odpočinková lehátka a venkovní gril. V ideálním případě bychom chtěli s pracemi začít v příštím roce,“ popisuje starosta městského obvodu Radim Smetana. Pro volnočasové vyžití dětí projekt počítá s herním prvkem z akátových kulatin a houpacími sítěmi.
Důležitou součástí přípravy území je arboristický zásah, který vychází z podrobného dendrologického průzkumu z června 2026. V lokalitě bude provedena důsledná likvidace invazní křídlatky japonské v okolí studny, odstranění starého pletivového oplocení. Cenná a esteticky významná liniová alej okrasných třešní (sakur) podél ulice Stanislavského bude po celou dobu výstavby chráněna pevným oplocením.
„Nová výsadba vytvoří stabilní rostlinné společenstvo schopné dlouhodobě prosperovat ve specifických vlhkostních podmínkách. Kostru zeleně tvoří 14 nových vzrostlých stromů – 10 listnatých (duby bahenní, vrba bílá, břízy, olše, střemchy) a čtyři jehličnaté taxony vyloženě adaptované na zamokřená stanoviště (tisovce dvouřadé a metasekvoje čínská). Keřové patro o výměře 233 m² zahrnuje druhy jako svída bílá, kalina obecná či vrba purpurová,“ vypočítává spoluautorka návrhu, architektka Magda Cigánková Fialová.
Základem modro-zeleného filtru budou už zmiňované terénní deprese s kumulační funkcí přebytečné vody z okolí a zadržováním dešťové vody ve 350 m² nově založených dešťových záhonech. Ty budou opatřeny i velkými pískovcovými balvany. Záhony budou na povrchu osázeny celkem 2 432 kusy bylin, kde dominují vlhkomilné traviny, třeba ostřice, sítiny, přesličky, a kvetoucí trvalky, například kosatce, sadce, kypreje. Jarní aspekt území pak zajistí náhodná výsadba 1 600 kusů raně kvetoucích cibulovin, navrženy jsou sněženky, bledule, ladoňky, tavolíny, přímo do nově zakládaných trávníků.
„Návrh představuje moderní, nízkoenergetické a provozně bezpečné řešení, u kterého je po dokončení garantován pětiletý intenzivní rozvoj, což zajistí stoprocentní zapojení a vitalitu všech nových prvků zeleně. Kombinace materiálů, vlhka i kamenných částí s kvetoucími a plodícími rostlinami vytvoří živnou půdu pro posílení biodiverzity v území. Unikátním prvkem místa, dokladujícím život našich předků, je pak historická Jubilejní studna,“ poznamenává náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč. Jubilejní studna byla zásobárnou vody pro závod se zaměřením na výrobu svařovaných trubek, zprovozněný v roce 1893. Studna se nachází v blízkosti souboru domů, památkově chráněných od května roku 2008. Ústřední jednopatrová vila obytné kolonie tažíren trub byla postavena pro S. Huldschinského stavitelem Franzem Beierem dle projektu architekta Paula Gaerteho. Vila je situována mezi dvoupodlažní obytné domy z režného zdiva, postavené na konci 19. století.
Revitalizace území Svinov_vizualizace autor_ateliér_ZAKA 22