Podle lidových tradic mladé dívky řezaly 4. prosince, na svátek Svaté Barbory, větvičky třešní, kterým se tak říká Barborky. Dnes víme, že se jedná o pověru, ale dříve se věřilo, že pokud třešňová větvička rozkvetla, dívka se příští rok vdá. Pokud si však dívka myslela na více chlapců, dávala větvičkám jejich jména a sledovala, která z nich vykvete nejdříve a označí tak toho pravého. V současnosti jsou ale rozkvetlé větve stromů především krásnou vánoční dekorací.

Znalosti o cyklickém růstu dřevin využívali naši předci od pradávna, přestože je neuměli tehdy vysvětlit. Dnes víme, že na změnu růstových podmínek během roku reagují dřeviny mírného pásma vstupem do klidové fáze, a to již od července až srpna (predormance). V první části dormance (označované jako „pravá“) brání inhibiční hormony růstu dřevin a chrání je tak před účinky mrazu v období vegetačního klidu. K ukončení pravé dormance pak dochází počátkem prosince. Dřeviny pak postupně přechází do postdormance, ve které zůstávají v klidové fázi díky působení nízkých teplot a krátké fotoperiody. V této fázi se hladina inhibičních hormonů již snižuje. V postdormanci jsou proto dřeviny, pokud jim vytvoříme vhodné podmínky (vyšší teplota, dostatek vláhy a vzdušné vlhkosti), již schopny růstu.

Vánoce mohou ozdobit nejen třešně

Pokud si chcete mít doma na Vánoce také rozkvetlou větvičku, nemělo by to pro vás být, při správném výběru dřeviny, nic složitého. Asi nejspolehlivěji rozkvetou větvičky zlatice prostřední, které jsou také nejméně náročné na vzdušnou vlhkost. Dobře pak nakvétají větvičky peckovin, včetně zmiňovaných třešní, nebo dřevin, které vykvétají běžně do konce dubna. Větvičky by měly mít především založeny květní pupeny a měly by mít dostatečnou velikost. Pak je stačí umístit do vody s dostatkem živin a zajistit jim vyšší vzdušnou vlhkost, například rosením. Aby byl výsledek jistější, je dobré větve na počátku procesu ponořit do vlažné vody, cca 25 – 30°C teplé. Celý proces pak trvá 2 – 4 týdny.