Novinkou letošní sezóny v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je komplex šesti voliér, které vznikly na jedné z botanických stezek – na Cestě vody. Jejich obyvateli jsou vybrané druhy našich sov a také orli královští. Ve všech případech se jedná o vzácné a ohrožené druhy české přírody a Zoo Ostrava se dlouhodobě podílí na jejich ochraně – ať už zapojením do záchranných chovů v lidské péči, bezplatným poskytováním přirozeně odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody, nebo osvětou široké veřejnosti. Výstavbu voliér finančně podpořily statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj.
Komplex pěti voliér pro sovy obývá pět druhů, které žijí a hnízdí v České republice.
„Je to celá polovina druhů sov, které se v naší přírodě vyskytují. Většina z nich patří v ČR k ohroženým druhům, a proto je chráněna zákonem. Sovy nejvíce ohrožuje rapidní úbytek vhodných míst, kde mohou hnízdit. Jsou to převážně staré stromy s dutinami, staré zemědělské budovy apod. Vlivem intenzivního zemědělství a využívaním množství pesticidů a dalších chemických látek k hubení hlodavců, hmyzu a dalších tzv. „škůdců“ přicházejí (nejen) sovy o významné zdroje potravy. Proto je naše zoo zapojena do několika projektů na záchranu sov v Evropě – přirozeně odchovaná mláďata bezplatně poskytujeme pro vypuštění do volné přírody za účelem posílení volně žijících populací,“ popisuje ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas.
„Pravidelní návštěvníci moderních zoologických zahrad už vědí, že se tyto instituce zaměřují převážně na chov ohrožených druhů zvířat, většina však stále předpokládá, že se jedná zejména o zástupce exotické fauny. Je však velmi důležité a potřebné, že zoo chovají i místní druhy, z nichž mnohé rovněž patří k ohroženým. A to nejen proto, aby své návštěvníky s těmito vzácnými zvířaty seznámily, ale také kvůli možnosti zapojení do záchranných projektů bezplatným poskytováním přirozeně odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody, stejně jako to dělá ostravská zoologická zahrada právě v případě sov, ale i dalších druhů naší, potažmo evropské přírody,“ říká náměstkyně primátora města Ostravy pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
Sovy obsazují velmi různorodé biotopy – od lesů přes parky a sady až po lidská sídla. Nové voliéry v ostravské zoo představují nejen vzácné ptáky, ale také prostředí, které jednotlivé druhy obývají (stromové dutiny zde nahrazují hnízdní budky):
VOLIÉRA 1: Zemědělská usedlost
Sova pálená (Tyto alba guttata) – silně ohrožená
Spolu se sýčkem obecným náleží k vysoce ohroženým druhům sov u nás. Loví hlavně malé savce, na kterých je existenčně závislá. Kdysi hnízdila např. ve věžích kostelů, v současnosti téměř výhradně v zemědělských stavbách. Skoro celá populace v ČR dnes hnízdí v člověkem připravených hnízdních budkách.
VOLIÉRA 2: Venkovská zahrada
Sýček obecný (Athene noctua noctua) – silně ohrožený
Dnes naše nejohroženější sova. Kořistí sýčků je hmyz a žížaly, tj. živočichové, kterých rapidně ubývá. Celkem u nás nehnízdí ani sto párů. Ještě před 50 lety patřila mezi naše nejhojnější druhy. Dnes je u nás sýček vázán výhradně na lidská obydlí. Aby z ČR úplně nevymizel, chystá se pro tento druh záchranný program.
VOLIÉRA 3: Horský les
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) – silně ohrožený
Naše nejmenší sovička, rozhodně ne však odvahou. Dovede ulovit i kořist stejně velkou jako je ona sama, ať už se jedná o savce, či ptáky. Nejčastěji hnízdí v jehličnatých lesích v dutinách, které vytesal strakapoud velký. Tuto dutinu si neustále pečlivě čistí, takže pod ní vždycky najdeme zbytky kořisti.
VOLIÉRA 4: Jehličnatý les
Sýc rousný (Aegolius funereus) – silně ohrožený
Patří k malým druhům sov. Jeho oblíbeným hnízdištěm jsou dutiny, které ve starých bucích vytesal datel černý. Tato sova nehouká jako většina ostatních sov, ale jejím hlasem je melodické volání, které zní jako slabé vysoké „pú pú pú pú“. V některých oblastech často využívají sýci k hnízdění ptačí budky.
VOLIÉRA 5: Staré bučiny
Puštík bělavý (Strix uralensis macroura) – kriticky ohrožený
Dříve se v ČR vyskytoval jen velice vzácně. Od roku 1983, kdy poprvé zahnízdil v Beskydech, se mu začíná dařit jak na severu Moravy, tak i na Šumavě. Jeho počty úspěšně narůstají. Puštíci bělaví dovedou svá mláďata na hnízdě intenzívně bránit a napadnou klidně i člověka. Hlavní potravou jsou drobní hlodavci.
Nedaleko sovích voliér vyrostla velká voliéra pro ohrožené orly královské (Aquila heliaca), jedny z největších dravých ptáků ČR dosahujících váhy až 4,5 kg. V mezinárodním Červeném seznamu ohrožených druhů jsou vedeni v kategorii „Zranitelný“ s odhadovaným počtem populace do 10 tisíc dospělých jedinců. Většina z nich se vyskytuje na území Ruska a Kazachstánu. „V České republice patří tento orel mezi kriticky ohrožené živočichy. Od roku 1998 zde velmi vzácně hnízdí 2-3 páry, v roce 2017 se počet zvýšil na více než 10 párů, které se pokoušejí hnízdit. Pěti z nich se nakonec podařilo vyvést rekordních deset mláďat. Ve stejném roce však byli dva orli královští otráveni karbofuranem. Proto se budeme dále zaměřovat i na osvětu a boj proti používání otrávených návnad, které stále patří k reálným nebezpečím ohrožující nejen pro tyto majestátní dravce,“ dodává Petr Čolas.
