Ostrava připravuje rozšíření oblíbené přírodně-naučné trasy Cesty vody v Bělském lese

Prostor se stal záhy velmi oblíbeným a lidé tak mohou trávit volný čas v přírodě, byť je Bělský les situován v sousedství nejlidnatější městské části. Ostrava nyní připravuje i rozšíření stávající přírodně-naučné trasy Cesty vody, v západní části Bělského lesa. Záměrem je zpřístupnění podmáčeného prostředí s minimálním zásahem do přírody. Stavba proto opět obsáhne dřevěné povalové chodníky, nezpevněné štěrkové chodníky, které naváží již na ty existující a umožní návštěvníkům pohyb v původně těžko přístupném, vlhkém terénu. Připravovaný projekt mokřadů pod ulicí K Jezeru v Bělském lese navrhly architektky Magda Cigánková Fialová a Petra Lindovská.

„Architektonické řešení klade důraz na zachování přírodního charakteru lokality a zároveň nenásilné začlenění stavebních prvků do krajiny. Opět využívá přírodní materiál, zejména dřevo a kámen, komponuje prostor jako kombinaci povalových a štěrkových chodníků, edukačních míst a vyhlídek. Celková délka nově navržených úseků stezky činí zhruba 565 metrů. Součástí jsou drobné dřevěné stavby, pobytové plošiny a vyhlídkové body. Neschází mobiliář z přírodních materiálů, lavičky, kládové sezení i balvany či orientační systém. Všechny prvky respektují lesní prostředí, zachovává charakter lokality. Infrastruktura je navržena povětšinou z přírodních i odolných materiálů, dubu, modřínu, akátu, ale i štěrku a kameniva. Svažitý terén budou moci návštěvníci překonat díky dřevěným schodištím. Nezapomněli jsme ani na posílení vodního režimu v území, realizaci tůní, jež podpoří biodiverzitu,“ vysvětluje Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

Konstrukce budou navrženy s ohledem na hladinu podzemní vody, ekologickou stabilitu území a přísně respektují vegetaci v místě i hydrologický režim s cílem a podporou přírodních procesů v území v souladu s principy udržitelného rozvoje a ochrany území. Stavební zásahy budou reverzibilní, bez trvalého narušení krajiny s požadavkem na minimalizaci zásahů do krajiny. Území je díky své poloze ideálním prostorem pro realizaci přírodních a naučných stezek, dokonale navazuje na ty stávající lesní cesty, zajišťující přístup pro pěší z okolních částí Bělského lesa, včetně Priessnitzových lázní a Starobělské koliby.

„Projekt mokřadů pod ulicí K Jezeru v Bělském lese je koncipován pro snadnou pěší dostupnost široké veřejnosti, nenáročné volnočasové aktivity. Stávající naučná stezka Cesta vody je tvořena úsekem povalového chodníku, končícím však před podmáčeným územím, jež nepokrývají celou trasu. Stezky zpřístupní území pro pohyb pěších, rodin s dětmi či školních skupin v území. Vysazeny budou místně příslušné druhy dřevin, navržen je soubor trvalek, cibulovin a kapradin v okolí stezek. Nechybí mokřadní a vodní rostliny na březích tůní, přičemž jsou navrženy výhradně původní rostlinné druhy, podporující místní biodiverzitu. Realizaci připravovaného projektu předpokládáme v období od jara do podzimu 2026, náklady stavby jsou nyní definovány ve výši, jež přesáhne 12,7 milionů korun,“ dodává náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč.

V závěru loňského roku byl v Bělském lese dokončen projekt povalových chodníků v délce 566 metrů, který propojil tzv. Starobělské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské a studánku Matky Boží, součástí Křížové cesty s Cestou vody.  I vloni nově vybudovaná stezka byla citlivě vložena do krajiny, respektujíc její charakter. Lidé si stezku ihned oblíbili a hojně ji využívají. Opět neschází příslušný mobiliář, prvky k odpočinku v podobě laviček, ale i prvky pro hru a rozvíjení fantazie dětí. Soustava tůní zadrží velké množství vody. Díky optimalizaci průchodů územím lidé chaoticky neprošlapávají povrch, jsou v přírodě, ale zcela se jí nedotýkají.

Za realizaci celé řady tzv. zelených projektů pro Ostravu stojí společnost Ostravské městské lesy a zeleň, díky níž nesou také svůj nesmazatelný přírodní rukopis. „V loňském roce jsme kromě zmíněné finalizace povalových chodníků obnovili v Bělském lese také lidmi hojně využívané běžecké okruhy. Nejmenším je určen vloni zbudovaný Park nad rybníkem. V předchozí době jsme vybudovali také Cestu vody či biotop u polikliniky v Hrabůvce, pomáhali jsme zpřístupnit i stezky na haldu Emu. V letošním roce se budeme věnovat revitalizaci zchátralého původního dětského a dopravního hřiště na ulici Čujkovova. Rádi jsme však proměnili také území mokřadů v Hrabové, díky projektu bylo zpřístupněno podmáčené, těžce dostupné místo a lidé v lokalitě mohou trávit volný čas. Své bohaté zkušenosti v rámci těchto projektů jsme zúročili třeba i při budování lesního dětského hřiště v Hošťálkovicích či porubského dětského hřiště Šampion,“ sumarizuje realizované projekty ředitel Ostravských městských lesů a zeleně Vladimír Blahuta.