Dne 25. srpna 2018 se v Porubě na Hlavní třídě koná 15. ročník Memoriálu Jana Veselého v silniční cyklistice 2018, jehož hlavními partnery jsou město Ostrava a městský obvod Poruba. Před startem hlavních kategorií závodu se bude konat Charitativní jízda pro vydru Plaváčka, jejíž výtěžek poputuje na vybudování jeho nového příbytku v Záchranné stanici v Bartošovicích, která se stará o poraněné a jinak handicapované volně žijící živočichy. Vydra Plaváček se stane obyvatelem Domu přírody Poodří, kde bude pomáhat s osvětou veřejnosti i žáků škol.

Program charitativní jízdy pro vydru Plaváčka

12:00 … děti do 3 let (100 metrů po rovince)
12:10 … děti od 3 do 6 let (1 malý okruh)
12:20 … děti od 7 do 15 let (2 malé okruhy)
12:40 … dospělí od 15 let (2 velké okruhy)

Registrace probíhá od 10:00 do 11:45 přímo na místě (Hlavní třída v Ostravě-Porubě u kruhového objezdu). Startovné činí 100 Kč.

Kdo je vydra Plaváček?

Vydra Plaváček v Záchranné stanici Bartošovice.

Mládě vydry říční se do Záchranné stanice v Bartošovicích dostalo na podzim loňského roku. K lidem jej přinesla vzedmutá voda potoka, po silném dešti. Zřejmě se jednalo o mládě, které matka ztratila při opouštění zaplavující se a neudržela ho při přesunu. Protože připlulo po vodě, dostalo mládě samečka pohádkové jméno Plaváček.

„Se vzrůstající početností vyder říčních v přírodě souvisí i jejich rostoucí počet, přijatých do záchranných stanic, včetně Záchranné stanice Bartošovice. V rámci Národní sítě to je v průměru kolem 20 kusů ročně. Zhruba polovinu tvoří mláďata,“ říká Jan Kašínský ze Záchranné stanice v Bartošovicích, který má na starosti také osvětu v Domě přírody Poodří.

O mladou vydru se v bartošovické stanici postarali dobře, tak jako o ostatní živočichy, kteří se dostanou do péče v tomto zařízení dostanou. Smyslem Záchranné stanice je zvířata navracet zpět do přírody. Někdy to však nejde, a to je i případ vydry Plaváčka.

„Pokud se do lidské péče dostane mladá vydra, závislá na krmení mlékem, vytvoří si velmi silné vazby na lidi a šance na úspěšné vypuštění do přírody je minimální. Po několika dnech krmení mlékem z láhve, se náš Plaváček začal hlasitě dožadovat společnosti kohokoli, kdo byl ochoten s ním být a postupně se ukazovalo, že snahy o jeho vypuštění se minou účinkem,“ vysvětluje Jan Kašínský.

Malé vydře vyžaduje pozornost kohokoli, kdo je zrovna na blízku.

Navíc v období, kdy by měl být pravidelně v hlubší vodě, a začít se učit lovit ryby, připadlo na zimu a nebylo možné ho nechat venku u rybníka, kde by mohl trénovat. V přírodě mláďatům pomáhá při učení matka. Osamělé mladé vydře většinou trvá až několik měsíců, než se naučí sama ryby chytat. Šance na samostatný život v přírodě ještě více klesají.

„Potřebujeme tedy vybudovat vhodnou ubikaci pro trvalé umístění vyder v zajetí.  Ubikace bude umístěna v expoziční části našeho návštěvnického střediska a návštěvníci Domu přírody Poodří tak budou mít možnost pozorovat její aktivity jak na suchu, tak ve vodě. Jejím prvním obyvatelem bude právě Plaváček,“ dodává Jan Kašínský.

Záchranná stanice Bartošovice

Záchranná stanice v Bartošovicích je součástí tzv. Národní sítě záchranných stanic v ČR, která vznikla v roce 1997,  členské stanice zajišťují péči o handicapované volně žijící živočichy na celém území republiky. Územní působnost Bartošovické stanice zahrnuje tři kraje, je to především Moravskoslezský kraj (vyjma území pověřených obcí Rýmařov a Bruntál), Zlínský kraj a to území pověřených obcí Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Bystřice pod Hostýnem a malou část kraje Olomouckého a to správní území města Hranic a Lipníku na Bečvou. Ročně projde stanicí okolo 1 700 fyzicky, či jinak handicapovaných volně žijících živočichů, z toho je cca 80% ptáků.

Díky práci odborníků ze Záchranné stanice se například podařilo do volné přírody vrátit orla skalního, který u nás více než sto let nehnízdil. Záchranná stanice se také podílí na záchraně sýčka obecného, nejohroženější evropské sovy. I na těchto projektech má Ostrava trochu podílu, díky Zoologické zahradě Ostrava, jejímž je zřizovatelem, a která se na těchto projektech podílí.

Financování stanice z závisí z velké části, přibližně jedné třetiny, na dotacích obcí a darech lidí. Také město Ostrava dlouhodobě Záchrannou stanici v Bartošovicích podporuje. Vždyť z území našeho města loni stanice přijala 456 handicapovaných živočichů. V letošním roce podpořila Ostrava péči o zachráněné živočichy částkou 250 000 Kč.

Něco málo o vydře říční

Vydra říční je lasicovitá šelma dobře přizpůsobená životu ve vodě. Celková délka těla 60 – 80 cm, z toho přibližně polovinu tvoří svalnatý ocas. Hmotnost kolem 10 kg. Před vodou je chráněná velmi hustou srstí. Na jednom cm2 je přes 40 000 chlupů. Nohy jsou poměrně krátké, opatřené plovacími blanami, s dobře vyvinutými všemi pěti prsty. Stopa je tedy pětiprstá. Hlavní potravu tvoří ryby, ale loví i jiné živočichy vyskytující se v blízkosti vody a ve vodě – raky, škeble, vodní ptáky, ondatry, hryzce, apod. V první polovině 20. století byla na většině území Evropy téměř vyhubena. Později začala jejich početnost v souvislosti s přísnou ochranou znovu stoupat, a vzestup byl patrný i na našem území. Během mapování v roce 1992 byla vydra zaznamenána na 30% mapovacích kvadrátů při posledním mapování v roce 2011 to už bylo téměř 95% kvadrátů.