Více než pět desítek milionů korun z evropských fondů získala Ostrava na projekt CLAIRO, který pomůže zlepšit ovzduší ve městě. Stává se tak prvním městem v republice, které získalo grant z komunitárního programu Evropské unie. Program, ze kterého dotace přišla (Urban Innovative Actions), slouží k podpoře nejinovativnějších projektů v Evropě a nese s sebou značnou prestiž.

Projekt s názvem CLAIRO (z anglického názvu: CLear AIR and CLimate Adaptation in Ostrava and other cities) má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů. Ostrava projekt realizuje ve spolupráci s dalšími projektovými partnery – Moravskoslezským krajem, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, Slezskou univerzitou v Opavě, Univerzitou Palackého v Olomouci, SOBIC Smart & Open Base for Innovations in European Cities and Regions a Regionálním sdružením územní spolupráce Těšínského Slezska (RSTS).

Výzkumná laboratoř v Ostravě

První část výzkumu začala již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích NAINSTALOVALI MĚŘÍCÍ SENZORY monitorující stav ovzduší. Senzory umožňují sledování naměřených koncentrací prachových částic, ozonu a oxidů dusíku online bez složité analýzy v laboratoři. Senzory budou v lokalitách měřit průběžně téměř osm let, umožní tak posoudit, jak se změnily koncentrace znečišťujících látek v ovzduší před, při i po výsadbě nové zeleně. Kromě lokalit v Radvanicích a Bartovicích probíhá pilotní měření i v dalších městech v Moravskoslezském kraji, a to v Třinci, Opavě, Frýdku-Místku, Karviné, Havířově a Rychvaldu.

Na základě dat získaných z průběžných měření a meteorologických parametrů byly vytvořeny modely pro zachycování látek znečišťujících ovzduší pro stávající vegetaci i nově navrženou zeleň. Podle výsledků měření vědci ze Slezské univerzity v Opavě vybrali pro výsadbu takové druhy dřevin, které jsou odolnější a jsou schopny dlouhodobě zachytávat více prachových částic. Během dubna 2021 se tak v městské části Radvanice a Bartovice vysázelo 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku. 

Vedle záchytu škodlivin vědci sledují i reakci zeleně na EXPERIMENTÁLNÍ OŠETŘENÍ vyvinuté výzkumníky z Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci jsou přesvědčeni, že díky něj se odolnost rostlin i schopnost záchytu prachu ještě zvýší. Díky aplikaci ošetřujícího přípravku s obsahem biostimulantů, protistresových látek a výtažku z mořských řas mohou sledovat, jak se rostlinám daří překonat negativní vlivy vnějšího prostředí, zejména vysychání nebo výrazné výkyvy teplot. Vědci předpokládají, že stromy a keře budou po aplikaci ošetření v lepším zdravotním stavu, budou lépe fotosyntetizovat a tvořit hustší a kvalitnější listovou plochu. Tyto faktory následně pozitivně ovlivní záchyt škodlivin z ovzduší.

Jaké jsou výstupy projektu?

Základní principy výzkumu vědci shrnuli v tzv. Inovativním návrhu zeleně. Ten se spolu s dalšími vzniklými podklady promítne do metodiky, odborné publikace, jejíž součástí budou podrobnosti o měření, záchytu škodlivin a výsadbě zeleně. Metodika je jedním z hlavních výstupů projektu a bude sloužit jako „návod“ pro výsadbu zeleně ve městech. Kromě metodiky vědci pracují také na databázi dřevin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění ovzduší, která může městům a obcím pomoci s výběrem rostlin nejvhodnějších pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí.

Dalším důležitým aspektem projektu je osvěta, zapojení obyvatel a šíření know-how. Organizace SOBIC a RSTS zpracovaly STUDII zabývající se vztahem veřejnosti k ovzduší a městské zeleni, do které se zapojilo více než 1 200 respondentů. V průběhu dubna 2021 proběhlo také několik webinářů pro veřejnost a střední školy. V posledním roce realizace Ostrava plánuje ve spolupráci s projektovými partnery uspořádat workshopy pro experty a zástupce měst a organizaci konference na mezinárodní úrovni. Aktuální informace o plánovaných akcích je možné sledovat na webových stránkách projektu WWW.CLAIRO.OSTRAVA.CZ.

Rozpočet projektu CLAIRO je 65 milionů korun, dotace z evropských fondů představuje 52,7 milionů korun. Další informace o projektu můžete získat na stránkách URBAN INNOVATIVE ACTION.

Délka trvání projektu: listopad 2018 – duben 2022

Udržitelnost projektu: duben 2027

https://clairo.ostrava.cz/

https://www.uia-initiative.eu/en/uia-cities/ostrava

Nejmodernější technologie ke sledování stavu ovzduší

První část výzkumu byla zahájena již v roce 2019, kdy vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích nainstalovali měřící sensory monitorující aktuální stav ovzduší. Univerzita pro měření využila nejmodernější technologie umožňující sledování nejen nejvýznamnějších znečišťujících látek (NO₂, O₃), ale i velmi malých prachových částic (PM₁₀, PM_2.5, PM₁). Měření je pro projekt klíčové, protože díky němu jsou vědci schopni posoudit, jak se změnilo množství škodlivin v ovzduší před, během a po výsadbě nové zeleně. Všechna data z měření univerzita zpřístupnila také online, a to na datovém portálu AIRSENS.EU.  Kromě lokalit v Radvanicích a Bartovicích proběhlo pilotní měření i v dalších městech v Moravskoslezském kraji, a to v Třinci, Opavě, Frýdku-Místku, Karviné, Havířově a Rychvaldu.

Výzkumné lokality pro výsadbu nebyly vybrány náhodně, ale za odborného dohledu vědců, protože bylo zapotřebí najít takové plochy, které mají dostatečnou velikost, jsou zatížené silným znečištěním a zároveň disponují odlišnými půdními vlastnostmi. To se nakonec povedlo a při pečlivém zvážení všech kritérií vědci pro výsadbu vybrali dva pozemky na území obvodu Radvanice a Bartovice. Území v Radvanicích je ornou půdou se solitérně rostoucími dřevinami, naopak lokalita v Bartovicích bývala skládkou průmyslových odpadů s vysokou mírou půdního znečištění. Obě lokality jsou navíc umístěny v blízkosti jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší ve městě.

Zeleň jako filtr znečištění

Data o ovzduší, získaná z průběžných měření, jsou důležitá nejen pro sledování jeho kvality, ale i pro následné modelování výsadby zeleně. Model výsadby se zastoupením odolnějších druhů rostlin schopných dlouhodobě zachytávat více prachových částic navrhli odborníci ze Slezské Univerzity. Jejich cílem bylo navrhnout takovou kombinaci listnatých a jehličnatých druhů dřevin, která by dokázala zajistit účinný záchyt škodlivin celoročně a zároveň byla tolerantní k danému typu znečištění ovzduší a půdním podmínkám. Kromě vhodného výběru druhů rostlin vědci pracovali i se specifickým rozmístěním, věkem i výškou dřevin, a to tak, aby záchyt škodlivin byl co největší.

Nejen samotná struktura a kompozice zeleně a výběr konkrétních druhů dřevin rozhoduje o efektivitě záchytu škodlivin z ovzduší. Aby zeleň ve stresových podmínkách lépe prosperovala, je zalévána speciálním, ekologicky šetrným ošetřením. Inovativní přípravek na přírodní bázi je výsledkem víc než 20tiletého výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci. Takzvané „chytré“ hnojivo obsahuje kromě kompletní výživy, tedy všech potřebných makro a mikroprvků, další aktivní látky, fytohormony a biostimulanty, které pomáhají rostlinám překonat různé formy stresu, hnojivo je tak vhodné k ošetření zeleně v extrémních podmínkách. Díky ošetření jsou stromy a keře v lepším zdravotním stavu, lépe fotosyntetizují a tvoří hustší a kvalitnější listovou plochu, a to následně pozitivně ovlivňuje záchyt škodlivin z ovzduší.

Odborně zpracovaný model se stal podkladem pro výsadbu, která proběhla na jaře 2021. Vysázeno bylo celkem 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku, a to na území o rozloze 20 tisíc m². Mezi zastoupenými druhy se objevil převážně dub zimní, tis červený, javor babyka, topol černý, jedle bělokorá nebo borovice lesní. Během následujících měsíců vědci sledovali, jak tato nově vysázená zeleň ve stresovém prostředí prosperuje a zároveň pohlcuje znečištění z ovzduší – to zjišťovali na základě naměřených koncentrací znečisťujících látek v ovzduší.

První slibné výsledky výzkumu

Z výsledků měření jednoznačně vyplývá, že navržený postup výsadby dřevin má pozitivní vliv na záchyt škodlivin z ovzduší. Přestože byla zeleň vysázena teprve na jaře 2021 a nemá za sebou ani jedno celé vegetační období, lze již pozorovat první pozitivní výsledky. Celková plocha vegetace na obou lokalitách v Radvanicích a Bartovicích zachytila za poslední rok 60,4 kg NO_x, 32,2 kg PM₁₀ a 80 kg 0₃.

Prozatímní výsledky také potvrzují, že ošetření má významný efekt na fyziologický stav rostlin, a to zejména na extrémní lokalitě v Bartovicích, kde i přes nepříznivé podmínky okolního prostření byl úhyn zeleně minimální. Na základě měření stavu listů vědci zjistili, že kondice zeleně v této lokalitě odpovídá zdravé vegetaci nezatížené stresem. Aplikace ošetření má tedy skutečně pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin a navržený způsob ošetření lze tak doporučit městům v průmyslových regionech k ošetření jak stávajících, tak i nových výsadeb. Současně s tím je však nutné podotknout, že se jedná o výsledky z prvního roku po výsadbě a vliv extrémních podmínek v Bartovicích se naplno projeví až v následujících letech. Pro komplexní výstupy bude nutné v měření a vyhodnocování dat dál pokračovat, a to nejméně po dobu následujících pěti let udržitelnosti projektu.

Know-how jako výstup projektu

Snaha o větší informovanost o nových přístupech v zakládání zeleně tvoří nedílnou součást projektu. K tomuto účelu výzkumný tým zpracoval dvě odborné publikace, manuál a metodiku, které představují konkrétní závěry z výzkumu v projektu. Dalším významným výstupem projektu je databáze rostlin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění z ovzduší. Databáze obsahuje více než 150 druhů dřevin a jsou v ní zahrnuty nejen původní druhy, ale i ty cizokrajné, často využívané při výsadbách zeleně v zahradách a na veřejných prostranstvích. Kromě druhů dřevin je databáze doplněná o osvědčené příklady dobré praxe z jiných evropských měst. Přínos databáze pro projekt je významný, protože může městům a obcím pomoci s výběrem nejvhodnějších dřevin pro výsadbu v emisemi zatíženém prostředí, zejména pak ve „zranitelných“ částech měst, jako je okolí škol, nemocnic nebo dětských hřišť.

Jedním z výstupů projektu je také odborná studie, kterou zpracovaly společnosti SOBIC a RSTS.  Dokument se opírá o výsledky rozsáhlého dotazníkového průzkumu realizovaného v letech 2019-2020, který zkoumal vnímání ovzduší obyvateli kraje a jejich ochotu měnit vlastní chování. Podrobná studie, založená na odpovědích více než 1 200 respondentů, odhalila, že informovanost občanů k danému tématu je relativně nízká a že část obyvatel pociťuje v oblasti kvality ovzduší zhoršení, ačkoliv objektivní data potvrzují opak. Na druhou stranu šetření ukázalo, že občané jsou ochotni se na změně podílet, ať už výsadbou stromů nebo finančním příspěvkem. Na základě těchto zjištění autoři studie vytvořili konkrétní doporučení určená městům a obcím pro zajištění větší informovanosti a zapojení obyvatel.

O výsledky výzkumu a naše zkušenosti s realizací projektu jsme se podělili na workshopech a dvou konferencích pro odbornou i laickou veřejnost a zástupce měst. Především odborníci z měst a obcí projevili největší zájem o implementaci našich poznatků z výzkumu. Díky individuálním konzultacím s odborným projektovým týmem se zájemci mohli podrobně seznámit se všemi specifiky výběru vhodné zeleně, a to včetně konkrétních doporučení k ošetření zeleně ekologickým přípravkem. Tyto konzultace využilo hned několik měst v Moravskoslezském kraji, a to např. Bohumín, Opava, Bruntál a Havířov. Ačkoliv naše doporučení z výzkumu jsou cílena především na města, zájem o zahrnutí výsledků výzkumu do své odborné praxe projevily i některé veřejné instituce (Ministerstvo ŽP SR, Státní fond životního prostředí ČR, National and Kapodistrian University of Athens, NNO Centrum pro životní prostředí) či zahradní architekti (Jan Holub s.r.o., Zaka22 – Ateliér zahradní a krajinářské architektury apod.).

A jaká jsou tedy nejvýznamnější doporučení pro města k výsadbě zeleně v průmyslových oblastech? Konkrétní přehled deseti nejvýznamnějších z nich je možné stáhnout ZDE. 

Funkční a dobře udržovaná zeleň odolná vůči vnějším klimatickým podmínkám je pro dnešní města extrémně důležitá. Projekt CLAIRO umožnil otestovat komplexní řešení pro zlepšení kvality ovzduší ve městech postižených průmyslovou či dopravní zátěží. Projekt nabízí nový úhel pohledu a ověřuje možnosti, které pak města mohou činit udržitelnějšími, chytřejšími, funkčními a lepšími pro život. Není však všespasitelný a je nutné ho začlenit do kontextu ostatních aktivit pro zlepšení kvality ovzduší a celkově života ve městě.

“Tento projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím iniciativy Urban Innovative Actions.”