Svatojánská noc, která připadá na noc z 23. na 24. června, je svátkem letního slunovratu. Rostliny jsou v plném rozpuku a bylinky v tu dobu získávají na síle z Matky země. Štědře se o ni dělí se včelami a motýly, kteří usilovně opylují jeden květ za druhým, protože jsou to rostliny pylodárné a hmyzem velmi vyhledávané. Podle legend se v tento čas má nasbírat devatero kvítí. Předci nám bohužel nezachovali seznam konkrétních devíti bylin, které na Svatého Jána sbírat. Důležitým klíčem je zejména jejich počet – tedy magická devítka. Může jít třeba o mateřídoušku, meduňku, levanduli, bazalku, libeček, diviznu, čičmudníček (tučmužík) – netřesk a jitrocel.
-
- Divizna
-
- Bazalka
-
- Třezalka
-
- Netřesk
-
- Meduňka
-
- Mateřídouška
-
- Libeček
-
- Levandule
-
- Jitrocel
Rozhodně by mezi nimi neměla chybět třezalka, které se lidově dokonce říká bylina Svatého Jána. Léčivá sláva této rostliny sahá až do starého Řecka. Středověký reformátor medicíny Paracelsus ji uvádí jako nejlepší lék světa. I v dnešní fytoterapii nachází široké uplatnění a její vynikající vlastnosti můžeme právem označit za výjimečné. Její účinná látka hypericin podporuje dýchání buněk, čímž zlepšuje látkovou přeměnu a prospívá všem orgánům těla. Mnohé z výše uvedených druhů však málokdy dnes nalezneme ve městech a na zahradách, pokud nejsou součástí výsadby v bylinkové zahrádce. Moderní na krátko střižené trávníky se stávají zelenou pouští. Neumožňují život ani úkryt žádným živočichům. Ptáci, včely, motýli a další zvířata začínají z měst mizet. Stejně tak mnohé kdysi běžné druhy rostlin. Jediné tvory a květiny schopné přežít v této travní monokultuře nazýváme škůdci a hubíme je chemicky…
Všechny zmíněné byliny lze najít v areálu ostravské zoologické zahrady, a to jak volně rostoucí v lesních a lučních porostech, tak vysazené v expozici léčivých rostlin ve skleníkovém komplexu v zázemí zoo, kde jsou součástí komentovaných prohlídek.
Zdroj informací: Tisková zpráva Zoo Ostrava