Pracovníci Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava patří k chovatelské špičce Evropy. Svědčí o tom především úspěšné chovy obtížně chovatelných druhů, mimořádné odchovy vzácných a ohrožených zvířat a také to, že se vzrůstající prestiží stále častěji zasahují do dění při řízení celoevropských chovů. Několik zaměstnanců je členy odborných komisí pro vybrané taxony zvířat v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, například Odborné komise pro slony (tzv. Sloní TAG). V tomto týdnu bude ve svých prostorech hostit její pololetní jednání.
Ostravská zoologická zahrada byla pověřena organizací pololetního jednání Sloního TAGu, které se uskuteční ve dnech 24. – 26. února 2020. Význam zkratky TAG je Taxon Advisory Group, tj. skupina poradců pro určitý taxon – skupinu konkrétních, žijících nebo vymřelých organismů, které mají společné určité znaky). Sloní TAG má tedy na starosti oba dva druhy slonů chované v zoologických zahradách (indické a africké). Cílem práce této skupiny je zachovat životaschopnou populaci obou druhů v lidské péči a zlepšovat jejich životní podmínky. Neméně důležitá je i podpora výzkumu a ochrany slonů jak v zoologických zahradách, tak ve volné přírodě. Mnoho zoologických zahrad finančně podporuje záchranné programy a výzkum slonů (např. EEHV – sloní herpes). Sloní TAG spolupracuje s IUCN, IEF (International Elephant Foundation) a dalšími organizacemi.
Ostravského setkání se zúčastní více než 20 kolegů ze 13 zahraničních a tří českých zoo a další odborníci z vědeckých pracovišť ve Švýcarsku, Německu a Holandsku, kteří jsou volenými členy TAGu. Toto jednání probíhá každoročně, je putovní a je jedním z minimálně dvou každoročních setkání odborníků na chov slonů v rámci EAZA (druhým je výroční konference EAZA). Jednání je uzavřené a přístupné jen pro zvolené členy, mezi které patří vedoucí TAGu, jeho zástupce, koordinátoři EEP programů, členové EEP komisí pro druh a mnoho poradců, případně speciálně pozvaní odborníci.
Cílem tohoto jednání je shrnout změny v chovech za uplynulý půlrok, případné obtíže jednotlivých zoologických zahrad či celých chovných programů, probrat plánované přesuny zvířat, zhodnotit probíhající výzkum a nastavit nové úkoly a cíle pro další období.
„Nejvýraznějším výstupem jednání by však mělo být vydání tzv. Best Practice Guidelines (Doporučení k chovu), které byly naposledy vydány v roce 2005, a tudíž je bylo potřeba doplnit a aktualizovat,“ popisuje zooložka Jana Pluháčková, která je zástupkyní vedoucího TAGu.