Velmi často se stává, že pokud člověk v přírodě narazí na volně žijícího živočicha, snaží se mu nějak pomoci. Mnohdy mu ale právě naopak svým chováním ublíží. Pomoci s touto tematikou může příručka Záchranné stanice v Bartošovicích s názvem Co dělat, když…? (ke stažení)

  • JEŽEK – v případě, že je zraněný, volejte rovnou záchrannou stanici. Když najdete na podzim opuštěná mláďata, můžete jim usnadnit přežití přikrmováním, třeba krmivy pro kočky, granulemi, konzervami, kousky libového masa. Nebude muset ztrácet energii pobíháním v chladné podzimní noci.
  • SRNČATA A ZAJÍCI – Pokud najdete malého zajíčka nebo srnče ležící v klidu v trávě nebo na poli, nesahejte na ně a odejděte pryč. Umělý odchov je velmi obtížný a dospělý jedinec je ve většině případů nevypustitelný do přírody. A pozor – srnec, jelen, zajíc apod. jsou druhy zařazené podle zákona o myslivosti a odebrání jejich mláďat z přírody lze hodnotit jako trestný čit pytláctví.
  • MLÁĎATA PĚVCŮ, DRAVCŮ A SOV -Mladí ptáci těsně po opuštění hnízda létají špatně nebo vůbec. Skrývají se proto v okolí hnízda a rodiče je krmí. Proto, nejsou-li zraněná, můžete je nechat na místě. Pokud jsou u frekventované silnice, můžete je přenést do nejbližšího keře nebo vysadit na strom či jiné vyvýšené místo. U ptáků nevadí, pokud vezmete mládě do ruky.
  • ZRANĚNÁ ZVĚŘ U SILNIC – Jeleny, srnce, daňky, zajíce či bažanty, které nalezneme u silnice po střetu s autem, hlásíme místním mysliveckým hospodářům nebo spolkům. Toto učiňte i v případě uváznutí zvěře v pletivu, ohradníku a podobně. Informujte záchrannou stanici živočichů.
  • LABUTĚ V ZIMĚ – Labutě na ledě odpočívají, přimrznutí je velmi vzácné. Můžete je po několika hodinách zkontrolovat, zda se nepohly. Pokud jsou na polích – nedělejte nic.
  • STRAKAPOUDI V POLYSTYRÉNOVÝCH FASÁDÁCH – Struktura tohoto materiálu těmto ptákům připomíná trouchnivé dřevo, ve kterém hledají potravu nebo si tvoří úkryty k přenocování. K odplašení je možné použít lesklé předměty, jako CD, fólie a podobně, zavěšené nad místem, kde strakapoud narušuje fasádu. Možné je použít i zavěšenou siluetu krahujce. Návod vám rádi poskytnou na této e-mailové adrese: zachr.stanice.bartosovice@csopnj.cz.
  • NÁRAZY DO SKLA – Prevencí proti nárazům do prosklených ploch (okenní tabule, zastávky MHD, skleněné protihlukové stěny atd.) je vytvoření zřetelného dojmu překážky. Nejúčinnější jsou šikmé proužky široké cca 2 až 5 cm, vzdálené 10 cm od sebe. Lze použít i jakékoliv jiné obrazce, rozmístěné po celé ploše okna, pokrývající asi čtvrtinu až třetinu plochy. Další informace na www.ochranaptaku.cz.  Oblíbené siluety dravců nalepené na sklo nemají větší efekt než jakékoliv jiné vzorce, třeba i květiny a listy.
  • STAVBY VERSUS HNÍZDA PTÁKŮ – Téměř všichni ptáci, kromě druhů, povolených k lovení, jsou chráněni zákonem. A to včetně jejich hnízd. Proto jakékoliv stavební úpravy typu rekonstrukce střech, zateplování či opravy fasád je nutné provádět s ohledem na možná hnízdění ptáků. Ptáci často osidlují větrací otvory ve fasádách, škvíry pod střechou a podobně. Také stavbu je vhodné provést mimo dobu hnízdění.
  • KUNA NA PŮDĚ – Kuna skalní často žije v těsné blízkosti lidí, na půdách nebo v konstrukci střechy. Málokomu se tento fakt líbí a proto se snaží tohoto hlodavce z obydlí vypudit. Zpravidla stačí prostor, kde se kuna zdržuje „zamořit“ nějakým levným, intenzivním parfémem. Kuna, jako zvíře, které se řídí čichem, zamořený prostor opustí. Pro trvalý efekt je nutno uzavřít pro příště všechny přístupové cesty, kterými se kuna na půdu nebo do konstrukce střechy může dostat.
  • NETOPÝŘI – Nezraněného netopýra, který zalétne do bytu v teplém období roku, stačí umístit do papírové krabičky a večer ji nechat otevřenou venku, aby mohl odlétnout. V zimě jsou netopýři často dehydrovaní. Pomůže jim malá miska s vodou s papírovým ubrouskem.

 

Zdroj: Informační leták Záchranné stanice v Bartošovicích

e-mail: zachr.stanice@csopnj.cz

telefon: 602 271 836