Město se podílí na obnově ostravských hřbitovů

S blížícím se obdobím Dušiček souvisí také informace, týkající se veřejných pohřebišť. Ostrava se dlouhodobě a systematicky podílí na obnově posledních míst odpočinku na území města, kde je v 16 městských obvodech aktuálně situováno 22 hřbitovů. Na třech z nich je pohřbívání již zakázáno. Rozlohou jim dominuje veřejné pohřebiště Slezská Ostrava (cca 28,61 ha) s největším počtem hrobových míst a Ústředním městským hřbitovem s výměrou cca 25,5 ha. Naopak nejmenší rozlohu má hošťálkovický hřbitov, nejnižší počet hrobových míst pohřebiště v Proskovicích.

„Na obnovách hřbitovů se finančně podílíme dlouhodobě, v posledních letech jsou částky k rekonstrukcím veřejných pohřebišť rekordní. Ostrava tak přispívá k celému spektru potřebných prací, od vybudování absentujících sociálních či technických prostor, výsadbě zeleně, opravám chodníků, pěšin a oplocení či pořízení mobiliáře hřbitovů až k výstavbě nových kolumbárií. Celkem bylo pro letošní rok alokováno 35 milionů korun,“ konstatuje náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč a dodává: „nejvýznamnější letošní finance ve výši 16,4 milionů korun jsou určeny pro první fázi budování dlouhodobě absentujícího hřbitova v Ostravě-Porubě.“  Obecní hřbitov Poruba byl zrušen v souvislosti s výstavbou nového sídliště po roce 1956, od roku 1952 již bylo v místě zakázáno pohřbívání. Po zrušení hřbitova byli porubští občané pochováváni dlouho na hřbitově ve Vřesině, využíváno bylo i pohřebiště v sousedním městském obvodě Svinov.

Město se podílelo též 70 procenty na celkové částce 84 milionů korun, kterou si vyžádalo vybudování nové smuteční síně v Ostravě-Vítkovicích, otevřené v roce 2023. A pokračuje i příprava rekonstrukce jediného krematoria v kraji, otevřeného v Ostravě v roce 1970. Budoucí podobu stavbě vetkl vítěz architektonické soutěže, společnost Meerkatelier. Náklady této potřebné stavby jsou definovány ve výši zhruba 200 milionů korun, termín realizace předpokládáme v následujících letech 2026 a 2027. Jako první na Moravě a šesté v Československé republice bylo v Ostravě vybudováno krematorium, situované na starém městském hřbitově, slavnostně otevřené 1. února 1925. Víc k připravované obnově současného krematoria viz https://1url.cz/5Jqud.

Mezi letos městem podpořenými pracemi dále nalezneme pokračující rekonstrukci hřbitova v Mariánských Horách, která obsáhne umístění správního objektu, kolumbária – hřbitovní zdi, altánu, vsypové loučky, včetně parkových a zahradních úprav. Ostrava se podílela finančně též na úhradě prací v rámci Ústředního hřbitova Slezská Ostrava, záměrem bylo vybudování nových hrobových míst, vsypové loučky, komunikačních tras, vsypových jamek a pietního místa pro nenarozené děti. Opomenut nebyl příslušný mobiliář. Další finance města směřovaly třeba do Krásného Pole, Polanky nad Odrou či obnově veřejného pohřebiště v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích.

„Díky podpoře města budou moci lidé záhy využívat také nová kolumbária. Městský obvod Ostrava-Jih dokončil výstavbu kolumbária s kapacitou 84 schránek sloužícího k uložení pohřebních uren. Zmíněný obvod v minulosti opravil obě kaple, rekonstruoval oplocení i zpevněné plochy, přibylo potřebné veřejné osvětlení. Vybudování předmětného kolumbária tak bylo dalším krokem k celkové estetizaci a modernizaci pohřebiště.  Rozšířena však byla i kapacita stávajícího hřbitova městského obvodu Hrabová, kde bylo vystavěno kolumbárium se 185 místy. Ostrava se na těchto pracích podílela financemi ve výši tři milionů korun, což představuje 80 procent celkových nákladů,“ doplnil Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí.

Ostravské hřbitovy mají dlouhou a bohatou historii. Například v Hrabové u dřevěného kostela se dochoval hřbitov z 16. století a v Nové Vsi vznikl hřbitov u kostela v 17. století. Také hřbitov v Třebovicích vznikl již v roce 1738, hřbitov ve Slezské Ostravě v roce 1823 a v Plesné v roce 1850. O zřízení posledního funkčního hřbitova na území Moravské Ostravy se zasloužil městský lékař Nikodém Kroczek, který je na tomto hřbitově také pohřben. Areál (o rozloze 10,9 ha) se od počátku potýkal s problémy, souvisejícím s jílovitou půdou a vysokým průsakem spodních vod. Díky tomu se vedení města Moravské Ostravy začalo již počátkem 20. století zabývat myšlenkou zřízení krematoria, o jehož výstavbu se rovněž zasadil rovněž tehdejší předseda správní komise a později starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš.

Netradiční pohled k tématu Památky zesnulých zpracovala Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy

Po stopách zmizelých sepulkrálních památek za nejstaršími náhrobky vážených ostravských měšťanů

Přelom října a listopadu je neodmyslitelně spjat s dušičkovým obdobím. Melancholie podzimních dnů nás přivádí ke vzpomínkám na naše zesnulé blízké a zve k návštěvám hřbitovů. Pojďme se vypravit netradičně po stopách zmizelých sepulkrálních památek, za nejstaršími náhrobky vážených ostravských měšťanů. Možná i z tohoto vyprávění pochopíme, jak je vše pomíjivé.

Nejstarší dochované náhrobníky na území Moravské Ostravy se nalézají v interiéru kostela sv. Václava v historickém jádru města. Připomínají dobu, kdy byli nejváženější členové městské obce pohřbíváni dovnitř kostelů. Nejstarší náhrobek patří Ondřeji, synu Václava Šmrgla a je z roku 1587, z roku 1600 je pak dochován náhrobek místního šlechtice Jana Jeřábka z Mořkova, vedle něj pak spočívá od roku 1621 manželka Marta Hynalovna z Kornic. Tyto náhrobky jsou umístěny na stěně severní boční lodi. Na stěně jižní je k vidění náhrobek ostravského měšťana, stavitele Bernarda Lva z roku 1603. Ovšem po bývalém městském hřbitově, který kostel s. Václava obklopoval se do dnešních dnů nedochovalo nic. Stejně tak nemáme uchovány žádné náhrobníky z dalších městských hřbitovů, které vyrostly v centru města.

Díky fotografiím se však stále můžeme vydat na virtuální procházku po bývalém městském hřbitově, dnes Sadu Dr. Milady Horákové. Hřbitov začal sloužit svému účelu v roce 1875 a pohřbívání na něm bylo ukončeno v 50. letech 20. století. Zlikvidován byl v roce 1979, židovská část k němu přiléhající pak o zhruba 10 let později.

Na místě dnešního parku se nalézaly hroby, hrobky, od roku 1925 i krematorium s kolumbáriem. Stal se místem posledního odpočinku desetitisíců Ostravanů. Mezi nimi byli i zástupci starých měšťanských rodů jako např. Lihotští, velkoměšťané, obchodníci a majitelé realit, Grünwaldové, jejichž zástupce Konstantin byl i moravskoostravským starostou nebo Kroczkové, z nichž pocházel i Nikodém, nejstarší městský lékař. Většina čestných hrobových míst se nacházela podél hřbitovní zdi. Zde bychom našli hroby starostů Luxe, Johannyho nebo již zmiňovaného Grünwalda. Vedle nich pak spočívali zástupci ekonomických elit majitelé dolů Vondráčkové, obchodníci Faciniové, stavitelé Hladischové. Byli zde pochováni i mnozí zástupci technické inteligence jako např.  Francizsek Brzezowski nebo někdejší generální ředitel Vítkovických železáren Antonín Bechný, jehož popel spočíval ve zdejším kolumbáriu, stejně jako pozůstatky ostravského spisovatele Františka Sokola-Tůmy nebo hroby politiků Petra Cingra a dlouholetého ostravského starosty Jana Prokeše i pomník popraveného redaktora Kotka, oběti zvůle vojenských soudů.

Velkolepé hrobky i prosté náhrobní desky, kolumbárium i krematorium zmizely během 70. let. Některé náhrobky byly přesunuty na nový ústřední hřbitov ve Slezské Ostravě – Jana Prokeše či Petra Cingra, většina však zmizela v propadlišti dějin a pouze fotografie připomínají jejich existenci.