Mezinárodní konference k problematice adaptace měst na změny klimatu se uskutečnila v pondělí 10. září v Ostravě v sále multifunkční haly Gong v Dolní oblasti Vítkovice. Na konferenci vystoupili zástupci Prahy a Vídně. Ostrava je jedním z prvních měst v ČR, které má adaptační strategii a na změnu klimatu reaguje.
Konferenci, kterou uspořádalo město Ostrava, společně zahájili ministr životního prostředí Richard Brabec, ostravský primátor Tomáš Macura a náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
V programu se svými zkušenostmi vystoupili zástupci Vídně a Prahy, kteří se problematikou adaptace na změnu klimatu a implementací konkrétních opatření do praxe dlouhodobě zabývají. Pozvání přijali také odborníci z veřejné správy, výzkumných institucí, vysokých škol, projektantů a řady dalších organizací.
Město Ostrava se jako jedno z prvních měst v České republice rozhodlo stanovit vlastní adaptační strategii na změny klimatu. Ta byla zpracována v prosinci 2017 a schválena orgány města v červnu letošního roku. Jejím hlavním cílem je umět reagovat na budoucí změny a zajistit lidem příjemné město. Nejdůležitější částí strategie je její návrhová část, která se týká návrhů opatření a projektů v oblasti infastruktury, urbanismu, vodního hospodářství a celkově životního prostředí.
„Jako vždy u takových velkých projektů jsme oslovili veřejnost. Ta se zapojila zejména při tvorbě takzvané pocitové mapy horka, ale také přišla s nápady na zlepšení nebo zpříjemnění míst ve městě, která jsou vysokými teplotami zasažena nejvíce,“ konstatoval primátor Tomáš Macura.
„Naše adaptační strategie obsahuje celou řadů vhodných návrhů a projektů, které směřují k minimalizaci dopadů klimatické změny na život ve městě. Některé půjdou zrealizovat snadno a rychle, některé jsou hotové, na množství z nich pracujeme. Realizace dalších investic ale souvisí s tím, jak takovou problematiku implementovat do dosavadních postupů, procesů ve městě, do investorského zadání. Právě kvůli nízkému povědomí o nástrojích na zmírňování vlivu klimatických změn většiny pracovníků v investiční přípravě jsme uspořádali setkání s jinými městy, které mají v této oblasti velké zkušenosti a podařilo se jim také začlenit potřebu adaptačních opatření do dokumentů města,“ řekla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
„Po letošním extrémně suchém létě asi už nikdo nepochybuje, že změna klimatu ovlivňuje naši krajinu. Protože v Česku žijí téměř dvě třetiny obyvatel ve městech, musí radnice pracovat na opatřeních proti vlnám veder, suchu ale současně i povodním, protože to jsou extrémy, se kterými se s postupující změnou klimatu budeme setkávat stále častěji. Čelit změně klimatu ve městech dokážeme. Mezi základní opatření patří třeba rozvoj městské zeleně, hospodaření se srážkovými vodami nebo instalace zelených střech. A právě na taková opatření městům a obcím, ale i jednotlivcům poskytuje Ministerstvo životního prostředí finanční prostředky z evropských i národních programů, které míří konkrétně na zachytávání a využívání srážkové nebo šedé vody, přeměnu betonových povrchů na zasakovací, na obnovu a výsadbu zeleně nebo právě na realizaci zelených střech. Na podobná opatření dosáhnou i jednotlivci, kterým se dotační možnosti nabízejí v našich programech Dešťovka nebo Nová zelená úsporám. Oba programy jsme teď aktualizovali a už brzy zveřejníme novinky, které určitě budou impulsem pro další zájemce o investice do úsporných a šetrných řešení v bydlení,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Město Ostrava při revitalizacích zeleně myslí na zřízení vodních ploch v terénu, jak tomu bude v případě Pustkoveckého údolí nebo areálu tzv. Benátek, jezírko vznikne i při úpravě nevyužívané plochy na Dubině. „Vodní prvky se objevily v parku Hrabovjanka, který vznikl díky iniciativě tamních obyvatel. Snažíme se vysazovat co nejvíce zeleně a pečovat o ni. Zelené pásy jsme nechali zřídit v Českobratrské ulici, novou zeleň včetně stromů vysadíme i v Sokolské ulici,“ dodala náměstkyně primátora Kateřina Šebetová.
„Právě kvůli údržbě zeleně zvažujeme zřízení funkce městského zahradníka, který by byl odborníkem v této oblasti. Vybíral by vhodné rostliny pro výsadbu a jednal by s obvody, které v prvé řadě mají na starosti údržbu zeleně,“ uzavřel primátor Tomáš Macura.