Národní přírodní rezervace Polanská niva byla vyhlášena v roce 1985, později se stala součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. Je chráněna kvůli jedinečnému pozůstatku lužních lesů v údolní nivě Odry s četnými mrtvými rameny a meandrujícím tokem řeky, navazujícími lučními společenstvy a rybníky.

Národní přírodní rezervace jsou menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.

Národní přírodní rezervace má výměru 122,3 ha a je součástí nadregionálního biocentra Oderská niva a součástí soustavy Natura 2000 a CHKO Poodří. Nachází se na okraji města a má vysokou návštěvnost. Předmětem ochrany jsou lužní lesy,  které tvoří téměř třetinu rozlohy, společenstva vodních rostlin rybníků a starých ramen řeky Odry.

Nejvzácnější jádro Poodří tvoří přirozeně meandrující řeka Odra s přítokem Ondřejnice mezi Proskovicemi a Polankou, tj. Národní přírodní rezervace Polanská niva. Strmé hlinité břehy neregulované řeky poskytují životní podmínky pro specifické živočichy. Řeka ovlivňuje kvalitu rozlehlého lužního lesa dodnes nazývaného po slavných vlastnících území, po knížecím rodu Blücherů. Středověká rybniční soustava poskytuje vhodné podmínky pro výskyt chráněných druhů rostlin a široké litorály rákosin jsou příhodné pro rozmnožování obojživelníků a hnízdění vzácných ptáků.

Kotvice plovoucí (Trapa natans) přežívá na našem území již od poslední doby ledové. Jednoletá vodní bylina s velmi dlouho lodyhou až 2 metry je zakotvena v bahně rybníků, listová růžice plave na vodní hladině. Plodem jsou rohaté oříšky uvnitř s jedlým semenem, které bylo vždy důležité v jídelníčku našich předků.  V současnosti patří mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny a ve stejné kategorii je chráněna zákonem.

Kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) je typická bylina pásma jedlobučin v beskydských horách je k vidění od dubna do května v oderských lužních lesích. V Poodří kvete od dubna do května. Severní a severovýchodní Morava jsou západní hranicí výskytu tohoto karpatského druhu. Kyčelnice žláznatá je dnes ohroženou rostlinou naší květeny.