Přihláška města Ostravy do soutěže Evropské zelené město úspěšně prošla formálním hodnocením
Celkem třináct měst z dvanácti evropských zemí se přihlásilo do soutěže Evropské zelené město 2020, mezi nimi také zkušení matadoři z minulých let. Jedná se o belgický Ghent, finské Lahti, portugalský Lisabon a estonský Tallinn, kteří svou přihlášku do soutěže poslali opětovně. Dalšími kandidáty jsou portugalský Guimarães, italské Prato, islandský Reykjavík, španělská Sevilla, polská Vratislav (Wrocław), britský Aberdeen, maďarská Budapešť, turecká Bursa a za Českou republiku Ostrava.
Až do března 2018 budou projekty hodnoceny, v dubnu bude vyhlášen úzký výběr soutěžících a nejpozději v červnu bude v Nejmegenu vyhlášen vítěz, kterému bude udělen titul European Green Capital 2020.
Porotci v současné době hodnotí města na základě dvanácti stanovených témat, kterými jsou zmírnění dopadů klimatické změny, adaptace města na klimatickou změnu, udržitelná městská mobilita, udržitelné využití krajiny, příroda a biodiverzita, kvalita ovzduší, hluk, odpadové hospodářství, hospodaření s vodou, zelený růst a eko-inovace, využití energií a správa a řízení životního prostředí.
„Ne v každém z témat dosahujeme nejlepších výsledků, ale například kvalita a hospodaření s vodou, revitalizace průmyslových území nebo moderní městská doprava jsou oblasti, ve kterých můžeme jít jiným evropským městům příkladem,“ vyzdvihla náměstkyně Kateřina Šebestová.
Tak obrovským vývojem, kterým Ostrava prošla za poslední dvě desítky let, žádné jiné kandidátské město neprošlo. Z průmyslového a zaprášeného centra se stala městem plným zeleně.
„Přihláška byla velmi náročná na zpracování, ale díky ní jsme shromáždili spoustu cenných dat a informací. Odborná porota bude totiž posuzovat 12 oblastí životního prostředí nejen z pohledu současného stavu, ale hlavně z pohledu dosavadního vývoje a budoucího plánovaného pokroku. Dosud se ještě žádnému městu nepovedlo uspět v soutěži napoprvé. Navíc přihlášku zaslala i města, která s celým procesem mají zkušenosti z předchozích ročníků. My to ale s kandidaturou myslíme naprosto seriózně a dáváme tím jasně najevo, že naše odhodlání zlepšovat životní prostředí ve městě je velmi silné. Účast v soutěži nám také umožní přenos příkladů tzv. dobré praxe od jiných evropských měst. Velkou inspirací pro nás byl úspěch německého Essenu, který je městem s podobnou průmyslovou minulostí a stavem životního prostředí jako Ostrava,“ uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
Ostrava, která kandiduje na titul Evropské zelené město (European Green Capital), je v některých bodech oproti svým konkurentům výjimečná. Jsou to především revitalizovaná území, která byla postižena dopady těžkého průmyslu, anebo městská hromadná doprava s velkým počtem nízkoemisních autobusů, přičemž v roce 2020 nebudou v provozu žádné naftové autobusy.
„O úmyslu kandidovat jsme informovali veřejnost během mezinárodní konference Světové zdravotnické organizace, která se konala v Ostravě v červnu. Avšak o kandidatuře jsme začali uvažovat již rok předtím, v době přípravy projektu FajnOVA. V říjnu jsme podali přihlášku a v dubnu příštího roku budou známi finalisté, vítěz bude vyhlášen v červnu,“ informoval primátor Tomáš Macura.
„V přihlášce jsme zpracovali 12 kapitol, které se týkají životního prostředí. Ostrava je výjimečná v revitalizovaných územích, která byla zatížena dopady těžkého průmyslu. Příkladem je území Karoliny a Trojhalí, připravujeme revitalizaci Pustkoveckého údolí,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová.
Další oblastí, ve které Ostrava vyniká, je městská hromadná doprava. Zavedeny jsou nízkoemisní spoje a do roku 2020 se v MHD nebudou požívat naftové autobusy. Již druhým rokem se v MHD zvedá počet cestujících, co je důsledek větší bezpečnosti ve vozech, dvojnásobného čištění dopravních prostředků anebo zavedení možnosti platby bankovní kartou.
Ve srovnání s dalšími městy v České republice máme kvalitní pitnou vodu a hospodaření s vodou se vyznačuje minimálními ztrátami, protože město investovalo nemalé částky do údržby a oprav sítí.
Ostravě se podařilo také snížit na minimum emise oxidu uhličitého, což nemá v žádném jiném městě Evropy obdobu. Městská zeleň pokrývá pětinu území města. Ze statistiky vyplývá, že 90 procent občanů žije do 300 metrů od parku nebo jiné tzv. zelené oblasti. Jako ochrana proti hluku byla vysazena izolační zeleň – konkrétně sedm tisíc stromů a 20 tisíc keřů.
Zdroj: Tisková zpráva statutárního města Ostravy