Ostravská zoologická zahrada se kromě chovu exotických zvířat zabývá také ochranou domácích druhů a upozorňuje na problémy, se kterými se potýká naše příroda. Dalším druhem, který je v zoologické zahradě chován již od letošního července, je včela medonosná. Do začátku zimy se podařilo osídlit čtyři včelnice a vše je připraveno tak, aby byl chov včel v zoo úspěšný. Zda to tak opravdu bude je otázkou, neboť chov včel není bez rizika. Na chov včel reaguje ostravská zoo také zařazením nových výukových programu pro žáky a studenty, seminářů pro učitele a přednáškami pro veřejnost. Samozřejmostí je doplnění chovu včel edukačními tabulemi a novými prvky na revitalizované Včelí stezce. Velký úspěch sklidila v letošním roce také víkendová akce Den pro včely, při níž měli návštěvníci příležitost blíže se seznámit se zajímavostmi ze života včel. Včelnice v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava byla vytvořena na oddělené loučce, kterou najdete v blízkosti stávající Včelí stezky.

„Nainstalovali jsme zde čtyři nástavkové úly o rámkové míře 39×24 cm, do nichž jsme umístili čtyři oddělky, základy rozrůstajících se včelstev. V současné době jsou všechny připraveny na nadcházející zimu. Naší snahou je chovat zdravá včelstva v souladu s přírodou a podpořit tak biodiverzitu krajiny. Ale především přiblížit život tohoto blanokřídlého hmyzu široké veřejnosti a odbourat tak některé zažité předsudky,“ vysvětluje chovatel Ondřej Hruška, který v zoo o včely pečuje.

Včela medonosná v ohrožení

Mezi největší problémy včel v současné době patří nemoci, intenzivní zemědělství, jakož i používání nejrůznějších chemických látek při pěstování zemědělských plodin a dále úbytek včelí pastvy, tj. kvetoucích rostlin, vzniklý stále se rozšiřující zástavbou nebo výsadbou monokultur. Kombinace těchto stresujících elementů ve spojení s nepříznivými přírodními podmínkami (například dlouhodobým suchem nebo velmi mírnými zimami) vytváří na včely enormní tlak, který je vůbec největší v historii.

Města jako útočiště

V posledních letech začíná být populární tzv. městské včelaření. Nejen, že se včelaří na okraji velkých měst, ale přímo v jejich centrech. Pokud není možné umístit úly například v parcích, na pozemcích institucí a škol, nacházejí včelaři místo pro úly na plochých střechách výškových budov. Ač máme všichni včely vžité spíš na loukách a polích, přívětivější prostředí vzhledem k nadměrné chemizaci v zemědělství skýtají překvapivě města i velkoměsta. Každé město má svůj park, městskou výsadbu, množství předzahrádek a zelených pásů a včely zde mají dostatek pestré a kvalitní pastvy. V žádném městě se nebude nikdy farmařit se včelami ve velkém a zavčelení krajiny se zde blíží přirozeným podmínkám. Med z měst nejen, že není závadný, ale je kupodivu chutnější a bez chemických prostředků používaných v zemědělství.

Nezapomínejme na čmeláky

Kromě včelího projektu se ostravská zoo rozhodla podpořit také čmeláky, protože lidé svou činností stále více negativně ovlivňují život i tohoto blanokřídlého hmyzu, ať už vysazováním monokultur, postřiky nebo zástavbou bez kousku divoké zeleně. Příčinou úbytku je nedostatek potravních zdrojů, ale také hnízdních možností.

„Proto jsme se pustili do instalace pěti speciálních čmeláčích úlků po areálu zoo, které by měly poskytnout hledajícím matkám čmeláků ideální podmínky pro zahnízdění. Tři čmelíny jsme ponechali na příznivém místě v blízkosti bohaté pastvy pro možnost samoobsazení divokými čmeláky a do dvou jsme umístili částečně rozvinutá hnízda čmeláků zemních (Bombus terrestris), tedy s kladoucí matkou a pár dělnicemi, zakoupené ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku. Stejně jako včely, také čmeláky bychom chtěli co nejvíc prezentovat návštěvníkům a jít tak příkladem v záchraně biodiverzity kolem nás. Včely i čmeláci jsou pro lidstvo nepostradatelnými pro jejich opylovací činnost,“ uzavírá Ondřej Hruška.

Zdroj informací: Tisková zpráva Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava