Rozhovor převzat se svolením Hospodářských novin.
Razantnější ústup od uhelné energetiky, rychlejší likvidaci starých zátěží, například hořících hald, a vůbec větší podporu státu při snaze o zlepšení ovzduší požaduje primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO). Rozhovor byl veden prostřednictvím mailu.
– HN: Ostrava je z velkých měst v zemi nejpostiženější znečištěným vzduchem. Zpráva NKÚ letos konstatovala, že stát nedělá pro zlepšení kvality ovzduší dost. Nemáte pocit, že má vůči městu a celému regionu dluh?
Ostrava a celý region byly v minulosti brutálně „vytěženy“ na oltář rozvoje jiných částí republiky a do značné míry i celého tehdejšího východního bloku. To mělo odraz nejenom v devastaci životního prostředí, ale také v negativních změnách sociální i vzdělanostní struktury obyvatel. Přes viditelné zlepšení kvality ovzduší jsou v Ostravě stále významně překračovány platné imisní limity, a to zejména u polétavého prachu a benzo(a)pyrenu. Lidé, kteří zde žijí, přitom nemají o nic menší právo dýchat čistý vzduch než jiní. Přestože samotné město se pro lepší životní prostředí snaží dělat hodně, bez pomoci státu se aspoň v této oblasti neobejdeme. V kompetencích města není možnost regulace průmyslových zdrojů znečištění, významní původci jsou pak i úplně mimo město a region.
– HN: Nezdají se vám národní klimaticko-energetická koncepce i plán boje se znečištěným ovzduším v zemi málo ambiciózní? Neuvítalo by město náročnější záměr?
Určitě uvítalo a také to požaduje. Efekt krátkodobých a střednědobých opatření do zlepšení kvality ovzduší, která byla tažena především masivními investicemi do ekologizace průmyslových podniků, se z větší části již vyčerpal. Trend snižování obsahu škodlivin ve vzduchu sice pokračuje, jeho křivka se však již v posledních letech zplošťuje, a pokud bychom ji přenesli do budoucna, dosáhli bychom platných imisních limitů až v řádu desítek let. S tím se nemůžeme smířit.
– HN: Co konkrétně by Ostrava chtěla, aby státní orgány zlepšily?
Těžko očekávat zásadní zlepšení, bude-li se většina energie vyrábět spalováním uhlí. Stejně tak, pokud se podniky sice budou chlubit nejlepšími dostupnými technologiemi, ale budou stále rozšiřovat své provozy uprostřed města – ani BAT technologie nejsou zdaleka bezemisní. Je určitě zapotřebí investovat do výměny kotlů, toto úsilí však minimálně v pohraničí kazí kouřová clona z desítek tisíc neekologických topenišť na polské straně. Velkým zdrojem emisí v Ostravě je i sekundární hoření starých hald s hlušinou, pozůstatků po dávno ukončené důlní činnosti. Likvidace těchto, ale i dalších starých ekologických zátěží na území města postupuje velice pomalu a její urychlení vyžaduje miliardy korun. Velký potenciál je i v ekologizaci dopravy. Proč ale při rozdělování omezených dotačních zdrojů na obnovu nízkoemisních vozidel neměly až dosud žádné bodové zvýhodnění regiony se zhoršenou kvalitou ovzduší?
– HN: Co může město udělat samo?
V uplynulých letech jsme v rámci projektů izolační zeleně nově vysázeli přes půl milionu stromů a keřů a Ostrava dnes patří mezi nejzelenější města v republice. Další zelené projekty jsou ve fázi přípravy. Pomocí příspěvků z městského rozpočtu zatraktivňujeme projekt tzv. kotlíkových dotací – o výměnu starého kotle za nový ekologický za posledních pět let zažádalo již přes 1100 ostravských domkařů. Sekundární emise prachu snižujeme častým čištěním cest a chodníků. Zatímco zákon to vyžaduje dvakrát ročně, my čistíme mnohem častěji – podle map prachu dvakrát až šestkrát měsíčně. Ostravský dopravní podnik mohutně investuje a do roku 2020 zcela opustí dieselový pohon. A ostravský magistrát již dnes provozuje nejpočetnější flotilu nízko- a zcela bezemisních vozidel mezi českými městy. Připravujeme regulační opatření v oblasti dopravy pro případ smogových situací. Desítky milionů korun ročně Ostrava investuje do ozdravných pobytů dětí, do měření emisí a do ekologické osvěty. Snažíme se o dohody s firmami, ve kterých se zavazují k vlastním ekologickým opatřením nebo k příspěvkům na ekologické aktivity města. V tomto duchu se snažíme spolupracovat s krajem, který má v gesci agendu vydávání a přezkumu tzv. integrovaných povolení. S krajem máme více společných projektů, jeden z nich je zaměřený na využití vodíkového pohonu v hromadné dopravě.
– HN: Nechystáte se iniciovat nějaká opatření ohledně ovzduší a legislativy na celostátní úrovni, v parlamentu?
města nemají v českém právním systému přímou zákonodárnou iniciační roli, své požadavky na změnu legislativy se proto snažíme uplatňovat hlavně přes Svaz měst a obcí ČR. Sám se snažím prosazovat změny posilující postavení měst v procesech, které ovlivňují stav životního prostředí na jejich území. Příkladem z poslední doby může být to, že jsem se v reakci na nedávný opětovný odklad vymístění toxických kalů z lagun Ostramo obrátil na předsedu vlády se žádostí o změnu směrnice, která řeší postup při sanaci starých ekologických zátěží, a to tak, aby nově byla mezi hlavní účastníky procesu zařazena i dotčená města. Pan premiér uznal můj argument, že se na území Ostravy nachází jednoznačně nejvíce takových starých ekologických škod. Výsledkem bude vyjednání zvláštních pravidel s MF ČR, která budou nově upravovat roli města Ostravy při jejich likvidaci.
– HN: Z Ostravy jsou známy případy lidí, kteří se se státem soudí o odškodnění za těžká onemocnění. Snaží se dokázat, že jim je způsobilo znečištěné ovzduší. Co na to magistrát? Nepodpoříte tyto lidi aspoň symbolicky?
Je nesmírně obtížné, ne-li nemožné, prokázat přímou souvislost mezi zhoršeným životním prostředím a konkrétním onemocněním, uvážíme-li, kolik faktorů může být jeho spouštěčem. Jakákoliv úvaha o finančním odškodnění nebo jiné satisfakci ze strany města takto postiženým lidem navíc s sebou nese i otázku, jak si odůvodnit, aby město z veřejných prostředků poskytovalo plnění za něco, co samo nezpůsobilo, když se naopak všemi prostředky snaží, aby se kvalita ovzduší zlepšila. Nehledě na to, že bychom tím zcela jistě vyvolali lavinu takových požadavků a velmi pravděpodobně i následných soudních sporů. Úsilí proto budeme věnovat reálnému zlepšování životního prostředí v Ostravě.
O autorovi: Martin Biben, martin.biben@economia.cz
Primátor Ostravy Tomáš Macura. Foto Lukáš Kaboň.