První odchovaní jeřábi bělošíjí v Zoo Ostrava odcestovali do zoo v Belgii

Historicky první mláďata jeřábů bělošíjích, která se podařilo v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava v loňském roce odchovat, jsou dva samci. V minulém týdnu byli oba v rámci Evropského chovného programu převezeni do zoo v Belgii. V celé Evropě byla mláďata tohoto vzácného ptačího druhu v uplynulé sezóně kromě Ostravy úspěšně odchována pouze ve třech dalších zoo.

Prvních mláďat jeřábů bělošíjích se Zoo Ostrava dočkala po 16 letech chovu. Ten začal v roce 2007 dovozem dvou samců. V roce 2017 byl jeden ze samců vyměněn za samici. Oba ptáci spolu od začátku harmonizovali a o dva roky později proběhlo první hnízdění. Vejce ale nebyla oplozená, a to ani v několika následujících letech. Až loňská snůška byla konečně oplozená – celkem dvě vejce. Z nich se vylíhla 28. a 30. června mláďata pokryta rezavohnědě zbarveným prachovým peřím, která díky starostlivé péči obou rodičů od začátku prospívala. Rychle dorostla do velikosti dospělých ptáků. Zbarvením jsou ale stále ještě dobře rozeznatelná. Mladí jedinci zatím nemají tak výrazně zbarvené peří jako rodiče.

Na doporučení koordinátora evropského chovu těchto majestátních ptáků byli oba mladí samci jeřábů bělošíjích ze Zoo Ostrava převezeni do Parc animalier de Boillon v Belgii. „Transport byl načasován v tomto období proto, abychom vytvořili chovnému páru podmínky k dalšímu rozmnožování. Je důležité, aby měl pár dostatek času a klid připravit se na další hnízdní sezónu bez mláďat. Tok u těchto jeřábů začíná již v polovině února a páření probíhá až do začátku března, v závislost na počasí. Stavba hnízda a první snůška je u tohoto páru zaznamenávána již v první polovině března,“ popisuje inspektorka chovu Yveta Svobodová.

Rodinu jeřábů bělošíjích v Zoo Ostrava zachycuje video.

Tento druh patří v přírodě k ohroženým a přestože je v rámci Evropy chován asi v 60 institucích, v loňském roce se podařilo mláďata odchovat pouze ve čtyřech zoologických zahradách (včetně ostravské). Chovatelé si odchovu velmi cení a doufají, že i v dalším období se budou ostravští jeřábi úspěšně rozmnožovat.

Jeřáb bělošíjí (Grus vipio) dorůstá do výšky 125 cm s rozpětím křídel okolo 2 m a může vážit až 6,5 kg. Žije na travnatých územích, podmáčených loukách a bažinách v okolí sladkých vod v severovýchodním Mongolsku, severovýchodní Číně a na jihovýchodě Ruska. Je tažný, zimuje v Japonsku, Číně a Koreji. Jeho jídelníček je pestrý – živí se bezobratlými, malými obratlovci, semeny, plody a výhonky rostlin. Jeřábi uzavírají celoživotní páry. Každoroční tok je spojen se svatebním tancem, který inspiroval mnohé umělce – ptáci se navzájem klaní, mávají křídly, vyskakují do výšky a vyluzují troubivé zvuky. Díky rezonančnímu orgánu (dlouhá, do kličky složená průdušnice uložená v dutém hřebeni prsní kosti) jsou jejich hlasy daleko slyšitelné. V lidské péči se mohou dožít až 45 let. Jeřáb bělošíjí je zařazen v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN Red List) v kategorii zranitelný (Vulnerable). Početnost populace ve volné přírodě se odhaduje na 3700–4500 dospělých jedinců. Trpí zejména ztrátou vhodných hnízdišť v důsledku vysušování mokřadů.