Zeleň

Pojem ZELEŇ bývá nejčastěji skloňován s přívlastky veřejná či městská. Veřejnou zelení se rozumí především veřejně přístupná zeleň, neohraničená překážkami, a to zejména parky a parkově upravené plochy, sady, louky, zeleň na náměstích, sídlištích či v ulicích. Mezi veřejnou zeleň lze zařadit i zeleň zvláštního určení (například hřbitovy) a také zeleň vysázenou do mobilních nádob. Veřejná zeleň patří k důležitým architektonickým prvkům s velmi významnými ekologickými funkcemi. Doplňkem veřejné zeleně je zeleň neveřejná, respektive privátní či soukromá. U slovního spojení městská zeleň pak nehledejme vždy jen zeleň ve vlastnictví města.  Naopak se jedná o komplex zelených ploch a výsadeb rostoucích na území města, které však mohou mít různé vlastníky a správce.

Město Ostrava zajišťuje správu zeleně, která se nachází na pozemcích v jeho vlastnictví, prostřednictvím 23 městských obvodů.  Ke konci roku 2022 činí celková výměra zeleně na pozemcích ve vlastnictví města (bez lesních a zemědělských ploch) cca 1 880 ha.

Orientační výměra městské zeleně v městských obvodech – stav k 7. říjnu 2024
(bez lesních a zemědělských pozemků, pozemků svěřených do správy přísp. org. apod.)

• jedná se pouze o zeleň na pozemcích ve vlastnictví SMO

Významným a samostatným prvkem zeleně na území města patří lesy. Péči o značnou část lesních ploch na území města, konkrétně cca 1100 ha, dlouhodobě zajišťuje městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.  (www.ostravskelesy.cz). Lesní porosty na území města jsou hodnoceny v rámci lesních hospodářských plánů a v souladu s metodikou hodnocení lesů.

Městské parky, lesoparky a lesy jsou celoročně veřejně přístupné veřejnosti. V blízkosti, případně přímo na okrajích parků a lesoparků se nacházejí zastávky MHD, uvnitř parků jsou nezpevněné i zpevněné chodníky, které zajišťují snadný přístup i pro rodiny s malými dětmi či handicapované občany. V lesích pak slouží k bezpečnému pohybu osob udržované zpevněné komunikace, trasy či lesní pěšiny.

Výsadba a revitalizace zeleně

Vzhledem k rozloze zeleně na obyvatele patří Ostrava na vrchol nejzelenějších měst v České republice. Výsadba a revitalizace zeleně patří k významným opatřením, které přinášejí pozitivní dopady mimo jiné v oblasti snižování negativního vlivu znečištěného ovzduší a hluku. Ostravě, jako historicky průmyslovému městu, napomáhá rozvoj zelených ploch rovněž ke zlepšení celkového vzhledu města (rekultivace brownfields) a zvyšuje rekreační potenciál města. Význam zelených ploch dále narůstá zejména v souvislosti s nezbytnou adaptací na změny klimatu – transpirace, stínění, zadržování vody, pohlcování CO_2. Zelené plochy také velmi výrazně přispívají ke zvyšování biodiverzity. Trendem posledních let je proto i zkrášlování městských ploch (ulic) extenzivními trvalkovými či smíšenými záhony kvetoucích rostlin a cibulovin. Naopak přestárlá a nekvalitní zeleň bývá mnohem častěji nahrazována v rámci rekonstrukčních výsadeb. Výsadby zeleně jsou realizovány i stakeholdry, např. znečišťovately ovzduší. Zelenou strukturu města doplnila také výsadba izolační zeleně podél zatížených komunikací a průmyslových areálů.

V minulém období byla rovněž na základě generelu územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) obsahujícího biocentra, která jsou vzájemně propojená biokoridory, provedena jeho částečná realizace, tedy vytvoření chybějících biocenter a biokoridorů, které vytvářejí prostorový základ ÚSES. Biocentra jsou nejen existující oblasti zeleně (parky, větší zelené plochy), ale také území, kde založení nové zelené plochy umožnilo zvýšit biodiverzitu a tím i stabilitu systému. Obdobně i biokoridory nejsou pouze existující pásy zeleně kolem vodních toků, nebo stávající aleje, ale také plánované propojení v místech, kde dosud žádná dostačující zeleň neexistovala. Proto byla v rámci realizace ÚSES zakládána biocentra na výsypkách, odvalech a brownfieldech s následným propojením liniovou zelení, aby byla rozvíjena zelená kostra města.