Pojem ZELEŇ bývá nejčastěji skloňován s přívlastky veřejná či městská. Veřejnou zelení se rozumí především veřejně přístupná zeleň, neohraničená překážkami, a to zejména parky a parkově upravené plochy, sady, louky, zeleň na náměstích, sídlištích či v ulicích. Mezi veřejnou zeleň lze zařadit i zeleň zvláštního určení (například hřbitovy) a také zeleň vysázenou do mobilních nádob. Veřejná zeleň patří k důležitým architektonickým prvkům s velmi významnými ekologickými funkcemi. Doplňkem veřejné zeleně je zeleň neveřejná, respektive privátní či soukromá. U slovního spojení městská zeleň pak nehledejme vždy jen zeleň ve vlastnictví města.  Naopak se jedná o komplex zelených ploch a výsadeb rostoucích na území města, které však mohou mít různé vlastníky a správce.

Město Ostrava zajišťuje správu zeleně, která se nachází na pozemcích v jeho vlastnictví, prostřednictvím 23 městských obvodů.  Ke konci roku 2021 činila celková výměra zeleně na pozemcích ve vlastnictví města (bez lesních a zemědělských ploch) cca 1882 ha.

 

Orientační výměra městské zeleně v městských obvodech – stav k 15.10. 2021
(bez lesních a zemědělských pozemků, pozemků svěřených do správy přísp. org. apod.)

Poř. č. MĚSTSKÝ OBVOD VÝMĚRA MĚSTSKÉ ZELENĚ VYPOČÍTANÁ KE DNI 15. 10. 2021 (m2)*
1 Moravská Ostrava a Přívoz 2 274 213
2 Slezská Ostrava 2 391 174
3 Ostrava – Jih 4 916 604
4 Poruba 3 478 333
5 Vítkovice 594 917
6 Mariánské Hory a Hulváky 827 095
7 Svinov 466 232
8 Nová Bělá 73 939
9 Stará Bělá 113 972
10 Pustkovec 200 565
11 Petřkovice 259 032
12 Lhotka 162 026
13 Hošťálkovice 240 464
14 Nová Ves 436 763
15 Proskovice 221 706
16 Michálkovice 212 355
17 Radvanice a Bartovice 734 833
18 Krásné Pole 106 198
19 Martinov 178 123
20 Polanka nad Odrou 275 462
21 Hrabová 484 153
22 Třebovice 128 560
23 Plesná 44 226
Celkem 18 820 945
  • jedná se pouze o zeleň na pozemcích ve vlastnictví SMO

Významným a samostatným prvkem zeleně na území města patří lesy. Péči o značnou část lesních ploch na území města, konkrétně cca 1100 ha, dlouhodobě zajišťuje městská společnost Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o.  (www.ostravskelesy.cz). Lesní porosty na území města jsou hodnoceny v rámci lesních hospodářských plánů a v souladu s metodikou hodnocení lesů.

Městské parky, lesoparky a lesy jsou celoročně veřejně přístupné veřejnosti. V blízkosti, případně přímo na okrajích parků a lesoparků se nacházejí zastávky MHD, uvnitř parků jsou nezpevněné i zpevněné chodníky, které zajišťují snadný přístup i pro rodiny s malými dětmi či handicapované občany. V lesích pak slouží k bezpečnému pohybu osob udržované zpevněné komunikace, trasy či lesní pěšiny.

 

Výsadba a revitalizace zeleně

Vzhledem k rozloze zeleně na obyvatele patří Ostrava na vrchol nejzelenějších měst v České republice. Výsadba a revitalizace zeleně patří k významným opatřením, které přinášejí pozitivní dopady mimo jiné v oblasti snižování negativního vlivu znečištěného ovzduší a hluku. Ostravě, jako historicky průmyslovému městu, napomáhá rozvoj zelených ploch rovněž ke zlepšení celkového vzhledu města (rekultivace brownfields) a zvyšuje rekreační potenciál města. Význam zelených ploch dále narůstá zejména v souvislosti s nezbytnou adaptací na změny klimatu – transpirace, stínění, zadržování vody, pohlcování CO2. Zelené plochy také velmi výrazně přispívají ke zvyšování biodiverzity. Trendem posledních let je proto i zkrášlování městských ploch (ulic) extenzivními trvalkovými či smíšenými záhony kvetoucích rostlin a cibulovin. Naopak přestárlá a nekvalitní zeleň bývá mnohem častěji nahrazována v rámci rekonstrukčních výsadeb. Výsadby zeleně jsou realizovány i stakeholdry, např. znečišťovately ovzduší. Zelenou strukturu města doplnila také výsadba izolační zeleně podél zatížených komunikací a průmyslových areálů.

V minulém období byla rovněž na základě generelu územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) obsahujícího biocentra, která jsou vzájemně propojená biokoridory, provedena jeho částečná realizace, tedy vytvoření chybějících biocenter a biokoridorů, které vytvářejí prostorový základ ÚSES. Biocentra jsou nejen existující oblasti zeleně (parky, větší zelené plochy), ale také území, kde založení nové zelené plochy umožnilo zvýšit biodiverzitu a tím i stabilitu systému. Obdobně i biokoridory nejsou pouze existující pásy zeleně kolem vodních toků, nebo stávající aleje, ale také plánované propojení v místech, kde dosud žádná dostačující zeleň neexistovala. Proto byla v rámci realizace ÚSES zakládána biocentra na výsypkách, odvalech a brownfieldech s následným propojením liniovou zelení, aby byla rozvíjena zelená kostra města.