Ve stádech některých zástupců jelenů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je možné pozorovat letošní mláďata. V prvních dnech po porodu nebývají kolouši vidět, jsou ukryti v trávě nebo pod keři, stranou od stáda i matky. Tato strategie ochrany mláďat před predátory funguje rovněž ve volné přírodě u našich srnců a jelenů (i zajíců a dalších savců). Lidé ji ale často mylně vyhodnotí, myslí si, že matka opustila mládě a je třeba ho zachránit. V převážné většině případů však není naše pomoc nutná. Naopak může napáchat nenávratné škody… Znalost zvířat a respektování jejich přirozeného chování je základem ochrany ohrožených druhů – v přírodě i v lidské péči!

V Zoo Ostrava se první mláďata jelenů, která přišla na svět na přelomu zimy a jara, už neukrývají, a návštěvníci je tak mohou pozorovat. Ve výběhu jelenů milu, který je nedaleko vstupu do zoo, jsou zatím tři kolouši. Nejstarší je samička narozená 21. března. Další dva jsou samečci narození 11. a 19. dubna. Ve stádě siků vietnamských, kteří mají výběh ve spodní části areálu, jsou čtyři kolouši. Jako první přišla na svět samička (6. března), následovali tři samečci (11., 16. a 17. března). Nejvíce kolouchů je ve stádě axisů indických – celkem osm (tři samičky a pět samečků), narozených od 13. února do 17. května. Chovné stádo axisů obývá výběh Indie, který je součástí ostravského safari a návštěvníci jej uvidí při projížďce safari expresem. O všechna mláďata jejich matky příkladně pečují, žádné nebylo a není opuštěné.

V případě jelenů milu a siků vietnamských se jedná o jeleny, kteří byli v přírodě již vyhubeni – jelen milu před více než 100 lety, sika vietnamský (nejjižnější poddruh jinak běžného jelena siky) v roce 1974. Jen díky úspěšným chovům v zoologických zahradách a dalších chovných zařízeních nevymizela tato zvířata z naší planety úplně.

Samotný kolouch neznamená opuštěný kolouch

Několik dnů po narození nejsou malí kolouši ve výbězích zpravidla vidět. U většiny jelenovitých zůstává mládě přikrčeno v trávě, pravděpodobně aby se ukrylo před predátory. Jeho matka se zdržuje opodál a pravidelně je přichází zkontrolovat a nakrmit. To platí i pro zástupce jelenovitých v naší přírodě, který se hojně vyskytuje často i v blízkosti lidských sídel – srnce obecného. V jarním období mohou lidé při procházce, kosení trávy apod. na schoulená mláďata srnců narazit. V domnění, že jsou opuštěná, je seberou a předají do některé ze záchranných stanic. Ovšem ve většině případů se o opuštěná mláďata nejedná!

V žádném případě bychom se mláďat nalezených ve volné přírodě neměli dotýkat (a to ani v případě nepříznivého počasí)! Netýká se to jen kolouchů, ale také malých zajíčků, ježků a dalších savčích mláďat. Divoká zvířata se člověku vyhýbají, a proto i lidský pach na mláděti způsobí, že jej samice zpravidla opustí. Navíc odchov mláďat volně žijících zvířat člověkem je velmi obtížný a ne vždy úspěšný! Může také dojít ke změnám v přirozeném chování zvířete, takže jej už většinou není možné vrátit zpátky do přírody.

Respektujme proto přírodní zákony a vazby, při setkání se zvířaty je pozorujme zpovzdálí a snažme se do jejich života raději nezasahovat, ona sama nejlépe vědí, co dělat. V zásadě platí: pozorovat, ale nedotýkat se!

Kolouchy v Zoo Ostrava, u nichž již doba ukrývání pominula, zachycuje video. U některých jedinců na záznamu je patrná výměna zimní srsti za letní. I v tomto případě si někteří návštěvníci mýlí, že jsou „opelichaná zvířata“ nemocná…