Přemostění spojující Dolní oblast Vítkovic s městskou částí Slezská Ostrava se bude jmenovat „Lávka Jana Balabána“. Svým názvem tak odkazuje ke spisovateli, scénáristovi kritikovi a překladateli Janu Balabánovi, jehož dílo a život jsou neodmyslitelně spjaty s moravskoslezskou metropolí.
Publikováno: 8. listopadu 2024 | Aktualizováno: 20. listopadu 2024 |
Lávka přes Ostravici. Foto Tomáš Bayer
Po projednání vedením statutárního města Ostrava a doporučení muzejní, letopiseckou, názvoslovnou a heraldickou komisí rady města o tom rozhodli ostravští zastupitelé. Lávka v délce 140 metrů byla doposud známá jako „Cyklopropojení centra s Dolní oblastí Vítkovic“.
„Pojmenování lávky po Janu Balabánovi, nepřehlédnutelné osobnosti české literatury, je vyjádřením naší úcty autorovi, kterému byla Ostrava domovem a inspirací. Může však být chápáno i v další, symbolické, rovině. Bylo by totiž velmi žádoucí, kdybychom si v dnešní době, poznamenané tolika společenskými a mezilidskými štěpeními připomenuli, že tak jako lávka spojuje protilehlé břehy, mohou dobrá kniha, záliba v četbě a vztah k literatuře spojit různé lidi,“ zdůraznil ostravský primátor Jan Dohnal.
Návrh příslušného pojmenování (původně ve znění „Balabánova lávka“) podala výkonná ředitelka Dolní oblasti VÍTKOVICE, z.s. Renata Červená, podpořili jej taktéž autor samotné lávky, architekt Josef Pleskot a podnikatel Jan Světlík, s jehož jménem je spojena proměna Dolních Vítkovic ve vyhledávaný industriální areál. Vedení města později doporučilo schválený název „Lávka Jana Balabána“. Název lávky bude následně zanesen do Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN), což umožní jeho zobrazení v digitálních mapách.
Náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová uvítala, že Ostrava bude mít frekventované místo, připomínající památku úspěšného prozaika, který k Ostravě patří. „Jan Balabán je sice šumperským rodákem, nicméně téměř celý život prožil právě v Ostravě, což se promítlo také do jeho knih. Na literárním poli sklidil mnoho zásadních úspěchů, a především svou hlubokou tvorbou oslovil značné množství čtenářů, které jeho dílo natrvalo ovlivnilo, ovlivňuje a v budoucnu ovlivní. Záběr Jana Balabána byl navíc ještě rozsáhlejší, nezapomenutelně se totiž zapsal také do oblastí překladatelství, publicistiky, scenáristiky, výtvarného umění a dalších. Jsem ráda, že Ostrava takto vzdává hold jeho památce, čímž zároveň splácí pomyslný dluh této význačné kulturní osobnosti.“
Součástí konstrukce Lávky Jana Balabána bude umělecky zpracovaná kovová deska reprezentativního vzhledu s daným názvem a dalšími detaily, včetně QR kódu, odkazujícího na veškeré podrobné informace. Desku najdeme na vybraném, dobře viditelném, nosiči jako sloup nebo pamětní kámen. Pro přípravu jejího zadání, jakož i doporučení návrhu zřídí statutární město Ostrava odbornou pracovní skupinu.
Jan Balabán (29. 1. 1961 – 23. 4. 2010)
Narozen v Šumperku, kde strávil rok života, poté žil v Ostravě. Český spisovatel, prozaik, scenárista, překladatel, kritik výtvarného umění, komiksový tvůrce. Pro jeho literární dílo byl charakteristický styl existenciální povídky, mnohá z jeho próz čerpá z ostravského prostředí, některými se vine inspirace evangelickým křesťanstvím.
Balabánova povídková sbírka „Možná, že odcházíme“, nominovaná na Státní cenu za literaturu 2004, se stala Knihou roku 2004 a o rok později získala ocenění Magnesia Litera v kategorii próza. Velkého úspěchu dosáhla rovněž jeho román „Zeptej se táty“ (Kniha roku 2010, Magnesia Litera 2011 – Kniha roku. V tomto případě šlo bohužel o posmrtný triumf). Jan Balabán se v neposlední řadě zařadil mezi žádané překladatele. Čtenáře prostřednictvím svých překladů seznamoval například s dílem „otce moderního hororu“ H.P. Lovecrafta. Petra Všelichová natočila pro Českou televizi o Janu Balabánovi dokumentární film v podobě netradičního portrétu.