V průběhu 21. století zažilo Česko několik vln kůrovcových kalamit, které zásadně proměnily podobu tuzemských lesů. K nejhorší situaci došlo po roce 2015, kdy kombinace sucha, vysokých teplot a rozsáhlých monokultur smrku otevřela cestu kůrovci k nebývalému rozmachu. Postižena byla především severní Morava, Slezsko a rozsáhlé oblasti střední i jižní Moravy, přičemž škůdce se postupně rozšířil i do Čech.
Maximu dosáhla kalamita kolem roku 2020. Podle dat Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) se tehdy odhadované množství napadeného dříví vyšplhalo na téměř 22 milionů kubických metrů. Pro lepší představu jde o objem, který by dokázal naplnit přibližně 9 tisíc olympijských plaveckých bazénů.
„Dobrou představu o tom, jak velké plochy byly v Jeseníkách, na Vysočině či dříve na Šumavě zasaženy, si může běžný internetový uživatel udělat srovnáním jednotlivých časových řad leteckých snímků,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis. Ta pravidelně vytváří a aktualizuje ortofotomapy Česka a zveřejňuje je na volně dostupném webu Chytremapy.cz.
Holiny se začínají opět zelenat
V posledních letech je aktivita kůrovce v českých lesích stabilně nižší. Loni Lesy ČR zpracovaly jen 555 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, tedy 5,8 procent objemu vytěženého kupříkladu v roce 2019. „Předpokládáme, že letošní objem bude ještě menší. Těžíme jen malé skupiny, takže nevznikají holiny a les se přirozeně obnovuje,“ vysvětluje Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel Lesů ČR. V řadě dříve zasažených míst státní podnik zároveň setrvale pracuje na obnově porostů. „Letos obnovíme téměř 13 tisíc hektarů, z toho devět a půl tisíce sazenicemi nebo síjí semen, zbytek přirozeně,“ doplňuje.
S monitoringem další činnosti kůrovce pak Lesům ČR pomáhají moderní technologie. Například napadené nebo uschlé stromy, které je nutné odtěžit, lze dobře odhalit pomocí dronů v menších lokalitách či zmiňovaných leteckých snímků. „Letecké snímkování lze pro mapování stavu vegetace využít zejména u větších lesních ploch. Ze snímků nejprve vzniká barevná ortofotomapa, díky infračervenému senzoru v kameře pak následně i mapa v infračerveném spektru. Mapování přitom funguje na principu měření intenzity chlorofylu,“ nastiňuje Drahomíra Zedníčková.
Analýzu suchých porostů lze provádět z dat, jež TopGis pořizuje pro účely vlastní ortofotomapy České republiky. Na vyžádání je tak možné zpracovat speciální mapy pro libovolné území. Letecké mapování probíhá přibližně od května do září. „Nejlepší období pro mapování sucha je začátek a průběh léta, kdy jsou stromy v plné vegetaci. Později již infračervené snímkování nelze využít, protože stromy začínají přirozeně prosychat z důvodu přicházejícího podzimu,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.
Vybraná časosběrná srovnání jsou Vám k dispozici prostřednictvím tohoto odkazu.
Web Chytremapy.cz je dostupný na tomto odkazu.