Ikona kategorie Zdroje hluku Zdroje hluku

Povinnost zpracováni strategických hlukových map vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Směrnice Environmental Noise Directive, END). Z dosavadního hlukového mapování vyplynulo, že nadlimitním hlukem, jenž může mít vliv na zdraví člověka, je zasaženo 40 % evropské populace.

Na sklonku roku 2018 byly zveřejněny aktualizované strategické hlukové mapy zobrazující stav k roku 2017. Ministerstvo zdravotnictví tyto mapy zveřejnilo na svém geoportálu jako novou mapovou aplikaci. Tyto mapy jsou prezentací výsledků 3. kola strategického hlukového mapovaní a jeho předmětem jsou následující zdroje:

  • hlavni silnice, s provozem vyšším než 3 000 000 vozidel za rok,
  • železniční trati, s provozem vyšším než 30 000 vlaků za rok,
  • letiště, která zaznamenají více než 50 000 vzletů a přistání za rok,
  • aglomerace s více než 100 000 obyvateli, a v nich všechny komunikace, železnice, letiště a významné průmyslové zdroje hluku.

Z těchto podkladů vyplývá, že obyvatelstvo Moravskoslezského kraje je nadlimitním hlukem zasaženo v 5 – 40 % případů podle daného území, s nejvyšší mírou zátěže v aglomeracích.

Nejvýznamnějším zdrojem hluku je doprava, a to jak silniční tak železnični. V narůstu dopravního hluku lze sledovat přímou úměru s prosperující ekonomikou země. V Moravskoslezském kraji v posledních letech přibyl počet objektů skladového typu, které jsou využívány jako lokální základny e-shopů. U těchto staveb se zvyšuje nejen počet těžkých nákladních vozidel, ale i následný provoz menších rozvážkových dodávkových vozidel. Z výsledků sčítaní dopravy je ale zřejmé, že podstatným způsobem narůstá i osobní doprava. Příčiny zátěže dopravním hlukem nesouvisí jen se zvýšenou intenzitou dopravy, ale také s komplikacemi při schvalování a realizaci dopravních staveb. (1) V Ostravě je takto negativně ovlivněna hluková zátěž v Porubě na třídě 17. listopadu v souvislosti s oddalování dokončení prodloužené Rudné.

Hluk dopravy v Ostravě

Po vyhodnocení hlukové zátěže za rok 2018 na sledovaných komunikacích můžeme konstatovat:

  • do hodnocení přibylo v roce 2018 oproti roku 2017 několik nových úseků komunikací. Jedná se především o napojení Prodloužené Rudné za Globusem směrem na Opavu v Krásném Poli, nové napojení komunikace II/647 na ul. Rudná v Porubě, úsek ulice Hornopolní od ulice Českobratrská až k náměstí Republiky, propojení ulic Místecké a Vítkovické u nákupního centra Karolina a ulice Moravská v úseku ulic Letecká – Závodní. Na těchto komunikacích nebylo v předchozích letech prováděno sčítání dopravy nebo byly nově vybudovány;
  • v globále meziročně došlo oproti minulým letům k významnější změně, neboť nárůst průměrné hlukové zátěže na srovnatelných komunikacích činil 0,21 dB (v roce 2017 to bylo jen 0,03 dB). S tím plně koresponduje i průměrný nárůstu nákladní dopravy o 4,2 % a nárůstu osobní dopravy o 3,9 %.;
  • průměrná hladina hluku ze všech srovnávaných komunikací, která v roce 2017 činila 64,00 dB, se zvýšila o cca 0,21 dB a v roce 2018 tak činí 64,21 dB. V uplynulých dvou srovnávaných letech se rozpětí ekvivalentních hladin hluku změnilo jen na horní hranici intervalů ze 49,13 – 73,63 dB (r. 2017) na 49,17 – 74,03 dB (r. 2018);
  • při srovnání jednotlivých hodnocených úseků komunikační sítě se meziroční rozdíly pohybují v intervalu <-4,17;+5,17> dB, což je výrazně vyšší rozpětí intervalu, než tomu bylo při srovnání předchozích časových horizontů. Tato skutečnost odráží především dlouhodobé změny v organizaci dopravy v důsledku rozsáhlých oprav na komunikační síti v Ostravě;
  • k nejvyššímu nárůstu hlukové zátěže o 5,17 dB došlo na ulici „stará“ Opavská mezi ulicemi Družební a K. Svobody (nárůst OA o 232 % a NA o 225 %, v roce 2017 uzavřená) a dále na ulici K Trojhalí v úseku mezi ulicemi Na Karolině a kruhovým objezdem před vjezdem do obchodního centra Nová Karolina a to o 3,77 dB (nárůst OA o 97 % a NA o 188 %, objízdná trasa mostu ul. Rudná). Celkově jsou nárůsty hlukové zátěže vyšší, než tomu bylo v předchozích letech;
  • k největšímu poklesu o 4,17 dB došlo na ulici Rudné v úseku mezi nájezdy na ulici Frýdeckou (pokles OA o 56 % a NA o 64 %).

Celkově došlo k významnému poklesu hlukové zátěže na ulici Rudná především v úsecích mezi ulicemi Místecká a Vratimovská a to v souvislosti s dlouhodobou opravou této komunikace. K dalšímu významnému poklesu hlukové zátěže mimo ulici Rudná, a to o 1,92 dB, došlo na ulici Výstavní v úseku mezi ulicemi Rudná – Halasova (pokles OA o 37 % a NA o 35 %);

Posouzení hlukové zátěže mezi roky 2017 a 2018 bylo provedeno dle metodiky „Výpočet hluku z automobilové dopravy – Manuál 2011“, kterou v listopadu 2011 vydalo Ředitelství silnic a dálnic České republiky jako účelovou publikaci a která novelizuje předchozí metodiky MŽP ČR. (2)

Citace:

  1. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě; Ročenka 2018; Dostupné on line http://www.khsova.cz/docs/01_o_nas/files/rocenka_2018.pdf; 26.7.2019
  2. Informace o dopravě 2018 v Ostravě, Statutární město Ostrava, Dostupné on line https://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-dopravy/oddeleni-silnic-mostu-rozvoje-a-organizace-dopravy/informace-o-doprave/copy_of_ok2018we.pdf; 26.7.2019