Odvaly důlních hlušin

Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatek dlouhodobého dolování černého uhlí. Obecně jsou odvaly vnímány jako negativní estetický prvek vyčleňující se z okolního reliéfu. Některé odvaly již byly rekultivovány, i tak však zůstávají plochami s omezenými možnostmi dalšího využití. Problém představují především hořící odvaly. Existuje riziko, že nevhodný zásah do nich vyvolá hoření nebo stávající hoření zhorší. Na území města se nacházejí přinejmenším tři odvaly, které vykazují termickou aktivitu – haldy Ema, Heřmanice a Hedvika.

Odvaly jsou také zdrojem masivního a dlouhodobého uvolňování síranů do podzemních vod (důsledek oxidace sulfidů, které karbonská hlušina obsahuje). Situaci komplikuje rozsáhlé využívání hlušiny z odvalů k úpravám terénu, k rekultivaci území dotčených vlivy poddolování, na násypy při výstavbě komunikací a podobně. Rozptyl tohoto ohrožení podzemních vod ze znovu využívané hlušiny by měl být maximálně omezován.

Lokality důlních odvalů byly v některých případech využívány také k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které tak mohou být dalším zdrojem kontaminace horninového prostředí. Například ve vrcholové části haldy Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách jsou uloženy mimo jiné chemické odpady z bývalých MCHZ, na haldě Heřmanice je uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny k čištění fenol-čpavkové vody z koksovny a odpadní vody z lagun Ostramo.

Výskyt jiných odpadů v dalších odvalech v Ostravě není úplně prověřen. Sanace problémových odvalů po těžbě uhlí je zajištěna z prostředků ministerstva financí.

Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby

Producenty těchto odpadů jsou – respektive byly – hutní komplexy ArcelorMittal Ostrava, a. s., a Vítkovice, a. s. Komplexu Vítkovice sloužil odval Hrabová a Hrabůvka, ArcelorMittal využíval odval Lihovarská.

Na odvalech se vedle strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby – různé kaly a odprašky s vysokým obsahem těžkých kovů. Bezpochyby zde byly v minulosti nekontrolovaně ukládány i další odpady z obou podniků.

Odvaly jsou zpracovávány k druhotnému využití uložených odpadů. Závěrečnou fází těchto aktivit by měla být rekultivace lokalit. Odval Hrabůvka se postupně rekultivuje – částečně z prostředků státu v rámci ekologické smlouvy společnosti Vítkovice, částečně z programu Revitalizace Moravskoslezského kraje. Materiál z odvalu Hrabová byl využit při výstavbě dálnice D47, odval Lihovarská je postupně rekultivován.

Jiné skládky průmyslových odpadů

Na území města jsou staré skládky různých průmyslových odpadů, které nejsou zajištěny podle požadavků současné legislativy. Většinou mají rozsah do deseti hektarů plochy, lze však očekávat větší počet skládek menšího rozsahu. Mohou komplikovat využívání lokalit, ve kterých jsou umístěny.
Z hlediska rizik pro okolí, zejména pro vodní zdroje a vodní toky, je nutné považovat za prioritní tyto lokality:

• skládka odpadů z a. s. Vítkovice v pískovně Zábřeh, která potenciálně ohrožuje vodní zdroj Dubí (migrace škodlivin ze skládky není dostatečně prozkoumána, financování případně nutné sanace je zajištěno pouze v části lokality),
• chemický odval bývalých Hrušovských chemických závodů (potvrzena výrazná kontaminace těžkými kovy, financování sanace případně rekultivace není zajištěno).

Z ostatních významnějších či větších skládek jsou podchyceny ty, které jsou v majetku a. s. Vítkovice, ArcelorMittalu nebo OKD.