Zahradami, parky a sady, tedy místy s udržovanou zelení, se lidé obklopovali odedávna. Každé historické období a každý architektonický sloh se odrážely ve vzhledu i funkci projektovaných zahrad, ať se jednalo o součást zámeckého areálu, zahrady klášterní nebo užitkové zahrady na venkově či ve městě. S rozvojem průmyslu a stoupajícím počtem obyvatel ve městech vznikala potřeba budovat veřejné sady a parky, které poskytovaly oddech a osvěžení pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Města zakládala parky v místech zbořených městských hradeb, zrušených hřbitovů nebo na jiných volných prostranstvích. Součástí parků bývaly koncertní pavilóny, odpočinkové altány i místa pro sport.
-
- Park Císaře Josefa (dnes Husův sad) v Moravské Ostravě na záběru z konce 19. století. V pozadí je kaple sv. Alžběty vybudovaná v roce 1898 na památku císařovny Alžběty, manželky Františka Josefa I.
-
- Bývalá střelnice v Moravské Ostravě s parkovou úpravou na pohlednici z roku 1910
-
- Komenského sady ve 30. letech minulého století.
-
- Dnešní sad Boženy Němcové v Přívoze na pohlednici z roku 1920.
-
- Park Františka Josefa I. ve Vítkovicích (později Masarykův) s altánem s jedním velkým a čtyřmi menšími dělostřeleckými granáty, které byly připomínkou 1. světové války.
-
- Mičanův sad v u kostelu v Zábřehu na snímku z 30. let minulého století.
-
- Zámek v Třebovicích obklopoval park. Záběr pořízen kolem roku 1930. Do dnešních dnů se dochoval pouze zámecký park s několika památnými stromy.
Moravská Ostrava oproti jiným městům na Moravě a ve Slezsku s výsadbou zeleně značně zaostávala. První park vznikl až v roce 1852 z iniciativy střeleckého spolku, který zakoupil divokou vrbinu na pravém břehu řeky Ostravice, kde vybudoval střelnici, vysadil stromy a keře, zřídil cesty a postavil lavičky. Místo známé později jako Stará střelnice se stalo významným a oblíbeným střediskem společenského a kulturního života.
Menší park, který nesl jméno německého básníka Friedricha Schillera, vznikl na konci 19. století v místech dnešní radnice městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. V letech 1891 a 1892 začal vznikat na levém břehu řeky Ostravice u areálu Nové střelnice v místě tehdy zvaném Cingl další park, dnes známý jako Komenského sady. V roce 1907 rozhodla městská rada o rozšíření sadu směrem na sever podél řeky. Objevily se plochy pro sport a zábavu. Další vývoj území ovlivnila stavba Nové radnice. Podle návrhu architekta Jaromíra Moučky probíhala od roku 1928 po celá 30. léta rekonstrukce parku, který se z původních sedmi hektarů zvětšil až na 32 hektarů stal se tak jedním z největších sadů v celé republice.
Na počátku 20. století zřídila přívozská obec na místě zrušené zinkovny Tlach a Keil Schillerův park (dnes sad Boženy Němcové). Výsadbu řídila známá opavská zahradnická firma bratři Skazikové, která v roce 1907 vypracovala rovněž osazovací projekt budoucích Komenského sadů.
Nejznámější vítkovický sad vznikl v r. 1922 v místě bývalého hřbitova. Tehdy se jmenoval Marxův, nyní nese jméno novinářky a prozaičky Jožky Jabůrkové. K atraktivitě sadu přispělo zřízení zoologického koutku. Na místě nejstaršího vítkovického obecního hřbitova se již od roku 1905 nacházel park Františka Josefa I. (později Masarykův park). Stával v něm altánek s dřevěným granátem jako upomínkou na 1. světovou válku. V r. 1936 bylo v altánu instalováno poprsí španělského anarchisty Francisca Ferrery y Gardia. Park se nacházel u náměstí Jiřího z Poděbrad mezi Halasovou a Šalounovou ulicí.
Také v jiných částech města se nové městské parky a sady zakládaly na místě zrušených hřbitovů, např. park Císaře Josefa (dnes Husův sad) v Moravské Ostravě zbudovaný na konci 19. století nebo Smetanův sad v Mariánských Horách a jubilejní sad vybudovaný na oslavu 60letého panování císaře Františka Josefa I. (dnes Mičanův) v Zábřehu. Parky a zahrady byly rovněž součástí zámeckých areálů v Třebovicích, Porubě, Kunčicích, Polance a Bartovicích.
Původní článek vydán v časopise OSTRAVA METROPOLITAN MAGAZINE – JARO/LÉTO 2018