Kvalita ostravského ovzduší je často zmiňovaným a diskutovaným problémem, který souvisí s několika faktory. Kromě velkého množství zdrojů emisí se na kvalitě ovzduší odráží poloha města v blízkosti „ústí“ hornoslezského úvalu. Specifický reliéf území Ostravska je významným faktorem ovlivňujícím koncentrace látek znečišťujících ovzduší v obdobích se zhoršenými rozptylovými podmínkami.
Díky poklesu průmyslové výroby, zavedení nové právní úpravy ochrany ovzduší, investicím do ekologických opatření a používání šetrných technologií se v 90. letech minulého století imisní situace v Ostravě podstatně zlepšila. Přesto jsou dlouhodobě překračovány imisní limity pro suspendované částice (PM) a perzistentní organické látky, jejichž představitelem je karcinogenní benzo(a)pyren.
Termín imise vyjadřuje úroveň znečištění, tj. hmotnostní koncentraci znečišťující látky v ovzduší nebo její depozici na zemský povrch za jednotku času. Imise je emise, která se dostala do kontaktu s prostředím.
Statutární město Ostrava financuje na svém území provoz čtyř imisních monitorovacích stanic, které provozuje Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (v dubnu 2015 byl spuštěn provoz stanice Ostrava-Poruba, DD). Všechny stanice jsou zařazeny do Informačního systému kvality ovzduší (ISKO). K doplnění informací z ISKO je v Ostravě používán mobilní monitorovací vůz.
Přehled imisních monitorovacích stanic na území města Ostravy
| Správce lokality | Název | Umístění | Typ stanice / typ zóny / charakteristika zóny |
|---|---|---|---|
| ČHMÚ | Ostrava-Českobratrská (hot spot) | ul. Českobratrská | dopravní / městská / obchodní a obytná |
| ČHMÚ | Ostrava-Fifejdy | ul. Gen. Janouška | pozaďová / městská / obytná |
| Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě | Ostrava-Hrabová | ul. Paskovská | průmyslová / předměstská / průmyslová a obytná |
| Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě | Ostrava-Kunčičky | ul. Frýdecká | průmyslová / předměstská / průmyslová a obytná |
| Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě* | Ostrava-Mariánské Hory | ul. Zelená 73a | průmyslová / městská / průmyslová a obytná |
| Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě* | Ostrava-Poruba DD | dopravní / městská / obytná | |
| ČHMÚ | Ostrava-Poruba (ČHMÚ) | ul. K Myslivně 3 | pozaďová / předměstská / obytná |
| ČHMÚ | Ostrava-Přívoz | ul. Na Mlýnici | průmyslová / městská / průmyslová a obytná |
| Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě* | Ostrava-Radvanice ZÚ | ul. Nad Obcí 2859/1 | průmyslová / předměstská / průmyslová a obytná |
| Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě* | Ostrava Radvanice OZO | ul. Poláškova | pozaďová / předměstská / obytná |
| ČHMÚ | Ostrava Zábřeh | ul. Pavlovova | pozaďová / městská / obytná |
(Aktualizace k 1.1.2018)
* Provoz stanice je financován z rozpočtu statutárního města Ostrava.
Suspendované částice PM
Suspendované částice se rozlišují podle velikosti. PM10, PM2,5 nebo PM1 jsou částice, které projdou definovaným, velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm, 2,5 μm nebo 1 μm (odlučovací účinnost 50 %).
Částice velikosti 2,5 (PM2,5) až 10 μm (PM10) ovlivňují převážně dýchací cesty a plíce (podráždění sliznic, zvýšená produkce hlenu apod.), částice menší než 2,5 μm negativně ovlivňují většinou kardiovaskulární systém.
Pro suspendované částice PM10 byl stanoveny imisní limity:
- průměrná roční koncentrace 40 μg.m-3 a
- počet překročení 24 hodinové koncentrace 50 μg.m-3 maximálně 35 x za kalendářní rok.
Benzo(a)pyren
Benzo(a)pyren (C20H12) patří do skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků. Byly prokázány jeho karcinogenní účinky, a proto bývá z této skupiny organických látek nejčastěji stanovován a může sloužit jako indikátor celkové kontaminace polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Je produktem nedokonalého hoření (například při výrobě tepelné a elektrické energie, výrobě koksu, surového železa a při provozu vznětových motorů). Přirozené pozadí benzo(a)pyrenu může být s výjimkou výskytu lesních požárů téměř nulové.
Nejvyšší koncentrace benzo(a)pyrenu jsou v Ostravě zaznamenávány imisními monitorovacími stanicemi umístěnými v blízkosti průmyslových zdrojů, nezanedbatelný je ale také vliv lokálních topenišť. Z průměrných ročních koncentrací posledních let je však patrný pozitivní, sestupný trend.
Pro benzo(a)pyren byl stanoven imisní limit průměrné roční koncentrace 1 ng.m-3.