Vyjádření statutárního města Ostravy podle zákona č. 100/2001 Sb. k dokumentaci „CENNZO Ostrava“
Podáním doručeným dne 4. ledna 2019 jste nás požádali o vyjádření k dokumentaci výše uvedeného záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“). Záměr je umísťován do stávajícího areálu odpadového hospodářství společnosti SUEZ Využití zdrojů a.s. v Ostravě, kde jsou již provozovány aktivity v oblasti nakládání s odpady (parc. č. 694, 701/3, 701/4 v k. ú. Mariánské Hory). Záměr bude realizován na volném prostoru, který byl ponechán jako rezervní pro výstavbu další linky, uvažované již při výstavbě stávajícího zařízení v roce 1999. Jak se v záměru uvádí, lokalita se nachází v oblasti určené pro průmyslovou výrobu bez přímých vazeb na obytné zóny nebo přirozené prvky krajiny a přírody. Předmětem předkládaného záměru je vybudování a provozování zařízení k termickému zpracování odpadů. Účelem záměru je termické odstraňování nebezpečných odpadů při současném využití tepelné energie. Zamýšlená kapacita nové spalovací linky činí 20 000 t/rok. Tepelná energie z provozu technologie bude dále využívána k výrobě elektrické energie pro potřeby areálu a k výrobě tepla, které bude prostřednictvím parního rozvodu dodáváno do průmyslových areálů v širším okolí.
Statutární město Ostrava, v postavení dotčené obce, dává k výše uvedené dokumentaci
z á p o r n é v y j á d ř e n í.
Odůvodnění:
Z předložené dokumentace vlivu záměru na životní prostředí CENNZO Ostrava, jejíž součástí je i rozptylová studie zpracovaná firmou E-expert, spol. s r.o. vyplývá, že u znečišťujících látek PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu jsou již v současné době překročeny imisní limity.
Z vyhodnocení provedeného Českým hydrometeorologickým ústavem za rok 2017 vyplývá, že pro znečišťující látku PM10 došlo na nejbližších imisních monitorovacích stanicích Ostrava-Fifejdy a Ostrava-Přívoz k překročení denního imisního limitu 50 µg/m³. Povolený maximální počet překročení je 35 dnů v roce, na stanici Ostrava-Fifejdy byl imisní limit překročen v počtu 48 dnů a na stanici Ostrava-Přívoz v počtu 63 dnů.
U znečišťujících látek PM2,5 a benzo(a)pyrenu byly na stanici Ostrava-Přívoz překročeny roční imisní limity. U PM2,5 byla dosažena hodnota 27,9 µg/m³ kdy imisní limit je 25 µg/m³. Imisní limit pro benzo(a)pyren je 1 ng/m³, ale roční průměrná hodnota dosáhla výše 3,5 ng/m³.
V návaznosti na výše uvedené je dále potřeba zmínit zákon č. 172/2018 Sb., kterým se změnil zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a to v § 9 odst. 4, kdy obec má povinnost provádět opatření, která jí byla uložena příslušným Programem zlepšování kvality ovzduší (dále jen „PZKO“) tak, aby bylo imisního limitu na území obce dosaženo co nejdříve. Obec pak musí do 12 měsíců ode dne vyhlášení příslušného PZKO ve věstníku MŽP zpracovat plán opatření a ten realizovat z vlastních finančních prostředků. Statutární město Ostrava patří do aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek se zhoršenou kvalitou ovzduší, a tedy na město plně dopadá citované ust. § 9 odst. 4 novelizovaného zákona o ochraně ovzduší, se zákonným cílem co nejdříve dosáhnout imisních limitů na území města. Statutární město Ostrava již provádí řadu opatření (např. výsadba a péče o izolační zeleň, nadlimitní čistění komunikací, příspěvek pro občany ke kotlíkovým dotacím, ekologizace a podpora MHD apod.), což znamená nemalé výdaje z veřejného rozpočtu města. Současně již město také zpracovává časový plán (dále jen „Akční plán“), jak stanovuje citované ust. § 9 odst. 4 citovaného zákona. Zde město odhaduje, že realizace Akčního plánu si vyžádá výdaje z rozpočtu města ve stovkách miliónů korun. Město v dané chvíli nemůže předpokládat, že by část výdajů byla hrazena formou dotace ze strany státu.
Dále statutární město Ostrava poukazuje na dialog o čistém ovzduší v České republice (Clean Air Dialogue), který proběhl ve dnech 7. a 8. 11. 2018 se zástupci Evropské komise, kdy Českou republiku zastupovalo Ministerstvo životního prostředí, tedy posuzující orgán. K tomuto dialogu bylo přizváno i statutární město Ostrava. Z tohoto dialogu jednoznačně vyplynulo, že zejména na území města jsou překračovány imisní limity PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu, a proto komise požadovala, aby Česká republika přijala další dodatečná opatření k nápravě stavu kvality ovzduší, což MŽP slíbilo, a to v rozsahu sektoru průmysl a energetika, zemědělství, doprava a domácnosti. Řadu těchto dodatečných opatření bude muset rovněž realizovat statutární město Ostrava z vlastních veřejných prostředků.
Dále je třeba podotknout, že městu je známo, že v posledním období byly posuzovány další záměry, které by mohly rovněž emitovat výše uvedené znečišťující látky, např. Terminál Heřmanice. Vzhledem k tomu, že podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí se posuzuje každý záměr samostatně a nesčítají se jejich kumulativní účinky, pak u každého záměru většinou posuzující orgán konstatuje, že navýšení imisní zátěže bude minimální. Pokud se však všechny tyto emise z posuzovaných záměrů sečtou, mohou již mít významný vliv na kvalitu ovzduší ve městě, neboť i při splnění BATových technologií se nejedná o technologie bezemisní. Bylo by absurdní, kdyby na jedné straně město ze svého veřejného rozpočtu vynakládalo nemalé finanční prostředky na dosažení imisních limitů a na druhé straně by zde byly povolovány další zdroje, které by tyto limity navyšovaly. Tzn., co by město svými opatřeními snížilo, to by dané záměry po jejich realizaci opět zvýšily.
V neposlední řadě musí město připomenout, že rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Aps 1/2013 – 55 konstatoval, že i když je město právnickou osobou, může se domáhat příznivého životního prostředí podle čl. 35 Listiny základních práv a svobod, neboť město je veřejnoprávní korporací, která již dle Ústavy představuje územní společenství občanů a je přímo ze své povahy povoláno k zastupování a ochraně práv svých občanů, které je tvoří. Přitom Nejvyšší správní soud vycházel z nálezu ústavního soudu Pl. ÚS 30/06 a Pl. ÚS 45/06 a z rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 2 Cdon 330/97.
Na základě výše uvedeného a z hodnocení celého záměru město vyslovuje nesouhlas s realizací tohoto záměru a požaduje, aby Ministerstvo životního prostředí, které je posuzujícím orgánem, ale také ústředním orgánem statní správy v ochraně ovzduší, a tím pádem i garantem v PZKO, vydalo negativní stanovisko k posuzovanému záměru.
Toto vyjádření bylo projednáno radou města dne 29.1.2019 – č. usnesení 00590/RM1822/10.
Mgr. Kateřina Šebestová v.r.
náměstkyně primátora
Materiály ke stažení
Záměr byl zveřejněn na Informačním systému EIA: https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV9201
CENZO Ostrava – Dokumantace vlivů na životní prostředí (1,8 MB)