Zeleň

Zelené oblasti vytvářejí kompaktní ucelené plochy (ve větším rozsahu parky). Při plánování nových výsadeb je vždy přihlíženo k navrženému Územnímu systému ekologické stability, který je součástí Územního plánu města, jehož principem je propojení území s vyšší ekologickou stabilitou. Také plánování výsadeb liniové zeleně je motivováno propojováním zelených ploch.

Vzhledem k tomu, že Ostrava je historicky průmyslové město, napomáhá rozvoj zelených ploch zlepšení celkového vzhledu města (rekultivace brownfields), zvyšuje rekreační potenciál v hranicích města a snižuje negativní vlivy znečištění ovzduší a hluku (izolační zeleň). Význam zelených ploch narůstá zejména v souvislosti s nezbytnou adaptací na změny klimatu – transpirace, stínění, pohlcování CO2. Zelené plochy také přispívají ke zvyšování biodiverzity.

Městská zeleň je hodnocena na základě údajů, uváděných v její pasportizaci. Kvalita je hodnocena podle standardní metodiky hodnocení městské zeleně a k hodnocení je přihlíženo při plánování dalšího rozvoje městské zeleně. Přestárlá a nekvalitní zeleň je nahrazována v rámci rekonstrukčních výsadeb.

Lesní porosty na území města jsou hodnoceny v rámci lesních hospodářských plánů a v souladu s metodikou hodnocení lesů.

Městské parky, lesoparky a lesy jsou celoročně veřejně přístupné veřejnosti. V blízkosti, případně přímo na okrajích parků a lesoparků se nacházejí zastávky MHD, uvnitř parků jsou nezpevněné i zpevněné chodníky, které zajišťují snadný přístup i pro rodiny s malými dětmi či handicapované občany.

Udržitelný rozvoj území je stanoven platným územním plánem a souvisejícími dílčími strategiemi, např. Generelem zeleně.

Na stávající i budoucí změny reaguje územní plán prostřednictvím aktualizací. Územní plán i jeho aktualizace jsou založeny na demografické i ekonomické prognóze. V souvislosti s nezbytností reakce na změnu klimatu byla zpracována Adaptační strategie, jejíž opatření se týkají také využití území, včetně rozvoje zelené infrastruktury, např. vytvářením nových zelených ploch (dle priorit založených na zranitelnosti území), či propojením stávajících.

Funkčně kompoziční jednotka Výměra m2 Procentuální
Park 154683 8,70
Zeleň občanské vybavenosti 17300 0,97
Rekreační zeleň 70721 3,98
Doplňková zeleň 29500 1,66
Liniová zeleň 51200 m
Ochranná izolační zeleň 52385 2,95
Zeleň dopravních staveb 145590 8,19
Stabilizační vegetace svahů 5432 0,31
Ostatní zeleň 171202 9,63
Ostatní zeleň – zahrádkářská kolonie 22774 1,28
Zeleň obytných souborů 438540 24,66
Zeleň obytných souborů – vnitrobloků 107509 6,05
Zeleň školních zařízení 61792 3,47
Zeleň sportovních areálů 31100 1,75
Zeleň kulturních zařízení 14845 0,83
Zeleň zdravotnických zařízení a hasičských areálů 50720 2,85
Zeleň průmyslových areálů 18686 1,05
Zeleň komerce, zeleň u administrativních budov 224480 12,62
Zeleň reprezentativní 12893 0,72
Zeleň rozvojových ploch 148312 8,34

Green Urban Areas

Pro rozvoj Green Urban Areas je využíván Plán rozvoje územních systémů ekologické stability, který obsahuje biocentra, propojené biokoridory. V minulém období byla na základě návrhu ÚSES v územním plánu města provedena jejich částečná realizace, tedy vytvoření chybějících biocenter a biokoridorů, které vytvářejí prostorový základ ÚSES. Biocentra jsou nejen existující oblasti zeleně (parky, větší zelené plochy), ale také území, kde by založení nové zelené plochy umožnilo zvýšit biodiverzitu a tím i stabilitu systému. Obdobně i biokoridory nejsou pouze existující pásy zeleně kolem vodních toků, nebo stávající aleje, ale také plánované propojení v místech, kde dosud žádná dostačující zeleň neexistuje. Proto byla v rámci realizace ÚSES zakládána biocentra na výsypkách, odvalech a brownfieldech s následným propojením liniovou zelení, aby byla rozvíjena zelená kostra města.

Výsadba stromů

Vzhledem k rozloze zeleně na obyvatele patří Ostrava na vrchol nejzelenějších měst v České republice. Masivní výsadba zeleně, rekonstrukce přestárlé zeleně v parcích i městských alejích, patřila k významným opatřením minulého období, které přineslo pozitivní dopady v oblasti zkvalitnění městské zeleně a tím mj. snižování znečištění ovzduší a. Na území města bylo jen v letech 2013-2015 vysázeno 120 tis. stromů a 330 tis. keřů. Náklady se pohybovaly ve výši 87 mil. Kč. Další výsadby byly realizovány stakeholdry, např. jedním ze znečišťovatelů ovzduší, společností ArcelorMittal Ostrava. Zelenou strukturu města doplnila také výsadba izolační zeleně podél zatížených komunikací a průmyslových areálů, v celkových nákladech téměř 43 mil. EUR. Ve spolupráci s NGOs probíhá komunitní plánování zelených a oblastí a parků pro komunity, žijící v blízkosti plánované investice. Výsledky komunitního plánování jsou využity k rozhodování a finalizaci investičních akcí, zaměřených na rozvoj zeleně.